Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

skóre a skór

 |  5. 5. 1995
 |  Vesmír 74, 297, 1995/5

Jsou oba právě uvedené výrazy totéž slovo ve dvou různých gramatických podobách, anebo jde o dvě různá slova? Obávám se, že moje odpověď bude trochu vágní.

Po stránce gramatické formy se obě podoby liší mezi sebou tím, že první z nich je zakončena na -e, je rodu středního (to skóre) a neskloňuje se (leda v instrumentále může přijmout koncovku -m: s tím skórem). V tom se shoduje s jinými slovy cizího původu stejně zakončenými, jako např. extempore, penále, finále, faksimile. (Mohla by se vlastně skloňovat podle vzoru "moře", ale jaksi se to neujalo. Pokud pak jde o slova typu skóre, v nichž před koncovým -e předchází souhláska "tvrdá", ani by to dost dobře nešlo.)

Podoby skóre i skór jsou dva různé české tvary jednoho a téhož anglického (vlastně už staroanglického) slova score. Jeho původní a dodnes žijící význam je "vrub, zářez; značka, znaménko". Má však řadu významů dalších, od něho nějak odvozených (ať už se ho užije jako substantiva, nebo jako slovesa - tak tomu bývá u anglických slov často).

Jeden z těchto významů patří do oblasti sportovní: Jde o označení stavu nebo výsledku nějaké hry nebo zápasu, vyjádřeného zpravidla celkovým počtem dosažených bodů, branek apod. V tomto svém významu bylo přejato už dávno do českého odborného názvosloví, avšak naneštěstí s nesprávnou výslovností: v angličtině zní totiž toto slovo [skór], tedy bez koncového -e. (Naproti tomu u názvů offsidedrive jednoznačně zvítězila výslovnost podle angličtiny, podobně jako třeba u nových počítačových termínů hardwaresoftware.)

Česká výslovnost anglických slov podle původního pravopisu, bez zřetele k výslovnosti původní, nebyla, zejména dříve, kdy znalost angličtiny byla u nás nízká, žádnou výjimkou. Vždyť říkáme (a podle toho i píšeme) fotbal, volejbal, basketbal, i když by vlastně nic nebránilo tomu vyslovovat [fudból, valiból, báskitból]; jde o sporty populární a v poslední době se k nim přiřadil i softbal. Zato však u nás málo hraný, ale v mnoha zemích populární baseball si dosud původní pravopis a zhruba i výslovnost [bejzbol] zachovává.

Hodí se tu upozornit na to, že zachovávání koncového -e v rozporu s původní výslovností nacházíme tradičně také v některých slovech přejatých z francouzštiny, jako např. šance, šarže, marže, branže. (Poslední z nich by mělo vlastně znít branše, jenže v češtině je silná tendence vyslovovat v sousedství souhlásky -n- sykavky znělé [z], [ž], jak to ukazují i slova pinzetamanžeta, v jejichž francouzské výslovnosti je [s][š]. Jména typu šance jsou ovšem, na rozdíl od skóre, rodu ženského a skloňují se jako "nůše".

Pokud jde o  význam termínu skóre, došlo v češtině k tomu, že v něm vystoupil do popředí významový rys "poměr bodů, branek apod." (5 : 3, 0 : 4, atd.), zatímco v angličtině dominuje rys "celkový stav nebo výsledek" (který nemusí mít vždy charakter proporce), takže když např. zápas skončil 0 : 0, tedy bez bodů, skončil beze skóre (nikdo totiž neskóroval). Ale tak už tomu při přejímání cizích výrazů bývá. Vždyť např. anglické slovo juice znamená jakoukoli šťávu, nejen ovocnou, ale i rostlinnou, vzniklou při přípravě pokrmů apod., zatímco český džus je jen přírodní ovocná, popřípadě zeleninová šťáva s rozmělněnou dužinou (tak, jak se s ní Češi začali seznamovat v importovaných plechovkách).

Druhá z obou podob, skór, je prostě českým přepisem anglické výslovnosti a není tomu příliš dávno, kdy se tento výraz začal objevovat v pracích našich psychologů (angličtinu celkem znali, a tak se od počátku přiklonili k podobě bez koncového -e). I tady jde o celkový výsledek vyjádřený kvantitativně, číselně, a to o výsledek nějakého testu, experimentu, výzkumu. Nedovedu posoudit, zda by se česká psychologie bez tohoto termínu nakonec neobešla, když jde prostě o "celkový výsledek", ale užívá se tak i v němčině a jinde, a jak znám odborníky, vždy bývají v takovýchto situacích přesvědčeni, že jde o něco speciálního, co vyžaduje zvláštní název.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé

O autorovi

František Daneš

Emeritní prof. PhDr. František Daneš, DrSc., (*1919-2015) vystudoval Filozofickou fakultu UK. Od r. 1990 do svého odchodu do důchodu r. 1994 byl ředitelem Ústavu pro jazyk český AV ČR. Zabývá se zejména současným českým jazykem a obecnou lingvistikou. V r. 1999 vydal spolu se S. Čmejrkovou a J. Světlou knihu Jak napsat odborný text (nakladatelství Leda).

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...