skóre a skór

Jsou oba právě uvedené výrazy totéž slovo ve dvou různých gramatických podobách, anebo jde o dvě různá slova? Obávám se, že moje odpověď bude trochu vágní.

Po stránce gramatické formy se obě podoby liší mezi sebou tím, že první z nich je zakončena na -e, je rodu středního (to skóre) a neskloňuje se (leda v instrumentále může přijmout koncovku -m: s tím skórem). V tom se shoduje s jinými slovy cizího původu stejně zakončenými, jako např. extempore, penále, finále, faksimile. (Mohla by se vlastně skloňovat podle vzoru "moře", ale jaksi se to neujalo. Pokud pak jde o slova typu skóre, v nichž před koncovým -e předchází souhláska "tvrdá", ani by to dost dobře nešlo.)

Podoby skóre i skór jsou dva různé české tvary jednoho a téhož anglického (vlastně už staroanglického) slova score. Jeho původní a dodnes žijící význam je "vrub, zářez; značka, znaménko". Má však řadu významů dalších, od něho nějak odvozených (ať už se ho užije jako substantiva, nebo jako slovesa - tak tomu bývá u anglických slov často).

Jeden z těchto významů patří do oblasti sportovní: Jde o označení stavu nebo výsledku nějaké hry nebo zápasu, vyjádřeného zpravidla celkovým počtem dosažených bodů, branek apod. V tomto svém významu bylo přejato už dávno do českého odborného názvosloví, avšak naneštěstí s nesprávnou výslovností: v angličtině zní totiž toto slovo [skór], tedy bez koncového -e. (Naproti tomu u názvů offside a drive jednoznačně zvítězila výslovnost podle angličtiny, podobně jako třeba u nových počítačových termínů hardware a software.)

Česká výslovnost anglických slov podle původního pravopisu, bez zřetele k výslovnosti původní, nebyla, zejména dříve, kdy znalost angličtiny byla u nás nízká, žádnou výjimkou. Vždyť říkáme (a podle toho i píšeme) fotbal, volejbal, basketbal, i když by vlastně nic nebránilo tomu vyslovovat [fudból, valiból, báskitból]; jde o sporty populární a v poslední době se k nim přiřadil i softbal. Zato však u nás málo hraný, ale v mnoha zemích populární baseball si dosud původní pravopis a zhruba i výslovnost [bejzbol] zachovává.

Hodí se tu upozornit na to, že zachovávání koncového -e v rozporu s původní výslovností nacházíme tradičně také v některých slovech přejatých z francouzštiny, jako např. šance, šarže, marže, branže. (Poslední z nich by mělo vlastně znít branše, jenže v češtině je silná tendence vyslovovat v sousedství souhlásky -n- sykavky znělé [z], [ž], jak to ukazují i slova pinzeta a manžeta, v jejichž francouzské výslovnosti je [s] a [š]. Jména typu šance jsou ovšem, na rozdíl od skóre, rodu ženského a skloňují se jako "nůše".

Pokud jde o  význam termínu skóre, došlo v češtině k tomu, že v něm vystoupil do popředí významový rys "poměr bodů, branek apod." (5 : 3, 0 : 4, atd.), zatímco v angličtině dominuje rys "celkový stav nebo výsledek" (který nemusí mít vždy charakter proporce), takže když např. zápas skončil 0 : 0, tedy bez bodů, skončil beze skóre (nikdo totiž neskóroval). Ale tak už tomu při přejímání cizích výrazů bývá. Vždyť např. anglické slovo juice znamená jakoukoli šťávu, nejen ovocnou, ale i rostlinnou, vzniklou při přípravě pokrmů apod., zatímco český džus je jen přírodní ovocná, popřípadě zeleninová šťáva s rozmělněnou dužinou (tak, jak se s ní Češi začali seznamovat v importovaných plechovkách).

Druhá z obou podob, skór, je prostě českým přepisem anglické výslovnosti a není tomu příliš dávno, kdy se tento výraz začal objevovat v pracích našich psychologů (angličtinu celkem znali, a tak se od počátku přiklonili k podobě bez koncového -e). I tady jde o celkový výsledek vyjádřený kvantitativně, číselně, a to o výsledek nějakého testu, experimentu, výzkumu. Nedovedu posoudit, zda by se česká psychologie bez tohoto termínu nakonec neobešla, když jde prostě o "celkový výsledek", ale užívá se tak i v němčině a jinde, a jak znám odborníky, vždy bývají v takovýchto situacích přesvědčeni, že jde o něco speciálního, co vyžaduje zvláštní název.