Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

Možnost záměrných změn "zárodečné linie"

 |  5. 5. 1995
 |  Vesmír 74, 295, 1995/5

Z konce minulého staletí je známa teorie kontinuity zárodečné plazmy Augusta Weismanna, tj. linie pohlavních buněk, která představuje nesmrtelné "germen", přenášené z generace na generaci smrtelnými buňkami mnohobuněčného těla, "somatem". Jen náhodné změny, mutace, germenu jsou dědičné a jsou základem evoluce, kdežto vliv zevních faktorů na soma se nedědí. U savců jsou jedinou, stále se replikující populací totipotentních buněk, množících se od puberty do stáří, kmenové buňky spermií, spermatogonie, které dávají vznik stále novým a novým spermiím. Intenzita jejich množení je taková, že např. u samce krysy vzniká denně 107 spermií na 1 g váhy varlat.

Americký badatel R. L. Brinster, známý zejména jako jeden z průkopníků přenosu genů (podílel se např. na produkci "obří myši", když se spolupracovníky před více než deseti lety injikoval do jádra vajíčka myši krysí nebo lidské geny pro růstový hormon), uveřejnil v Proc. Natl. Acad. Sci. USA (Vol. 91, str. 11298 a 11303, 1994) se spolupracovníky dva pozoruhodné články o možnosti přenosu haplotypu (haploidní chromozomální sádky) dárce do příjemce, a to tentokrát nikoli pomocí genů, ale celých buněk, spermatogonií z varlat 5 až 15 nebo 21 až 28 dní starých myší. Tyto spermatogonie, injikované do semenných kanálků varlete příjemce, kolonizovaly, repopulovaly toto varle a u neplodných jedinců vyvolaly asi v 70 % tvorbu funkčních spermií. I u příjemců, u nichž byla uchována vlastní spermatogeneze, se ukázalo, že 80 % potomstva pocházelo ze spermií dárce. Naproti tomu tzv. embryonální kmenové buňky, které jsou totipotentní po přenosu do časného embrya savců (blastocyty) a mohou se v něm vyvinout v jakékoli tělesné i pohlavní buňky, po transferu do varlat vyvolávaly jak v syngenních, tak nesyngenních příjemcích jen vznik nádorů.

Brinster popisuje podrobně techniku přenosu spermií dárce do varlete příjemce. Metoda je tak účinná, že se její využití jeví jako vysoce perspektivní. Ukazuje se možnost modifikace zárodečné linie u různých druhů savců po zdokonalení kultivační techniky spermatogonií, která může mít význam jak pro základní výzkum, tak pro medicínu nebo zootechniku

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

František Sládeček

Prof. Ing. RNDr. František Sládeček, DrSc., (1916–1997) vystudoval Fakultu lesního inženýrství ČVUT a Přírodovědeckou fakultu UK. Před odchodem do důchodu přednášel vývojovou biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Zabývá se zejména experimentální embryologií.

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...