Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Možnost záměrných změn "zárodečné linie"

 |  5. 5. 1995
 |  Vesmír 74, 295, 1995/5

Z konce minulého staletí je známa teorie kontinuity zárodečné plazmy Augusta Weismanna, tj. linie pohlavních buněk, která představuje nesmrtelné "germen", přenášené z generace na generaci smrtelnými buňkami mnohobuněčného těla, "somatem". Jen náhodné změny, mutace, germenu jsou dědičné a jsou základem evoluce, kdežto vliv zevních faktorů na soma se nedědí. U savců jsou jedinou, stále se replikující populací totipotentních buněk, množících se od puberty do stáří, kmenové buňky spermií, spermatogonie, které dávají vznik stále novým a novým spermiím. Intenzita jejich množení je taková, že např. u samce krysy vzniká denně 107 spermií na 1 g váhy varlat.

Americký badatel R. L. Brinster, známý zejména jako jeden z průkopníků přenosu genů (podílel se např. na produkci "obří myši", když se spolupracovníky před více než deseti lety injikoval do jádra vajíčka myši krysí nebo lidské geny pro růstový hormon), uveřejnil v Proc. Natl. Acad. Sci. USA (Vol. 91, str. 11298 a 11303, 1994) se spolupracovníky dva pozoruhodné články o možnosti přenosu haplotypu (haploidní chromozomální sádky) dárce do příjemce, a to tentokrát nikoli pomocí genů, ale celých buněk, spermatogonií z varlat 5 až 15 nebo 21 až 28 dní starých myší. Tyto spermatogonie, injikované do semenných kanálků varlete příjemce, kolonizovaly, repopulovaly toto varle a u neplodných jedinců vyvolaly asi v 70 % tvorbu funkčních spermií. I u příjemců, u nichž byla uchována vlastní spermatogeneze, se ukázalo, že 80 % potomstva pocházelo ze spermií dárce. Naproti tomu tzv. embryonální kmenové buňky, které jsou totipotentní po přenosu do časného embrya savců (blastocyty) a mohou se v něm vyvinout v jakékoli tělesné i pohlavní buňky, po transferu do varlat vyvolávaly jak v syngenních, tak nesyngenních příjemcích jen vznik nádorů.

Brinster popisuje podrobně techniku přenosu spermií dárce do varlete příjemce. Metoda je tak účinná, že se její využití jeví jako vysoce perspektivní. Ukazuje se možnost modifikace zárodečné linie u různých druhů savců po zdokonalení kultivační techniky spermatogonií, která může mít význam jak pro základní výzkum, tak pro medicínu nebo zootechniku

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

František Sládeček

Prof. Ing. RNDr. František Sládeček, DrSc., (1916–1997) vystudoval Fakultu lesního inženýrství ČVUT a Přírodovědeckou fakultu UK. Před odchodem do důchodu přednášel vývojovou biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Zabývá se zejména experimentální embryologií.

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...