Ze starších ročníků Vesmíru

Poněvadž přišlo v poslední době do Evropy několik živých, dospělých exemplářů orang-utana, právem vzbuzujících veliký zájem, jelikož dříve se tak nestávalo, tož naskytla se také otázka, kterak možno zmocniti se zvířete tak silného a ke všemu žijícího v korunách stromů pralesa, tedy na místech tak nepřístupných. V té věci učiněn byl dotaz se strany musea v Lübecku na kapitána Storma, který nejen dospělé exempláře orang-utana ale i jiné zajímavé přírodniny řečenému museu darem zasýlá. Kapitán Storm podává výklad o věci ve svém dopisu asi takto: Živé orangy chytati nikdy jsem neviděl a co o té věci vím, vím jen od domorodcův. Zprávy ty jsou úplně spolehlivé, neboť žiji s tím lidem dosti dlouho, než abych nebyl se přesvědčil, že na jich vypravování lze úplně se spolehnouti. Jakmile Djakové objeví v lese velikého oranga, tož snaží se vehnati ho na veliký, co možná osamělý [...] strom. Okolo stromu postaví se větší počet lidí a tito snaží se vehnati polekané zvíře až do vrcholku stromu, by tam se usadilo. Nyní počnou se v kruhu několika set stop okolo stromu všechny menší stromy a křoviny vysekávati, aby strom s orangem byl osamocen. Tímto způsobem jest útěk opice zamezen a několik lidí zůstává [...] na stráži, každý pokus útěku zajatce zameziti.

Djakové pomáhají si ještě tím, že kolem stromu zapálí ohně a tak útěk opice, která ohně velice se bojí, najisto zamezí. Po jednom až dvou dnech orang velice vyhladoví a počne býti trápen žízní. Djakové vezmou nyní jedovatou šťávu z plazivé rostliny tuba jmenované a přimíchajíce ji ku šťávě z třtiny cukrové, pověsí nádobu s tímto nápojem na větev stromu, na které orang sedí. I něco plodů se k tomu přidá a na větev zavěsí. Aby muže, který nahoru k opici se vyšplhá, tato nepokousala a nesběhla vůbec dolů, zapálí Djakové pod stromem oheň, z kterého mnoho kouře vzhůru se valí. Když tato léčka se byla podařila, tož shasí lovci oheň a uschovají se v okolních křovinách. Orang-utan brzy na to k nalíčené potravě se blíží a pije pak sladkou šťávu s patrnou zálibou. Účinky jedu dostaví se velmi brzy. Za půl hodiny jest orang úplně zpit, takže jen s tíží na větvích se udržeti může. Je-li nápoj příliš silně otráven, ztratí zvíře vědomí třeba úplně a spadne se stromu často tak nešťastně, že buď se zabije nebo ruku si zlomí. Nejmilejším jest jeho pronásledovatelům, když jest poloopilý. Tu pak porazí rychle strom, na němž jest zajat, a orang zachycen jsa ve větvích, namnoze bez pohromy na zemi se dostane. Rychle přiběhne několik mužů a vlejou mu do tváře ostře pepřenou vodu, aby ho zaslepili, a hodíce pak na něj smyčku, vytáhnou zvíře zcela již bezbranné z větví stromu, aby do klece již připravené je vpravili. Klec se uplete na místě z větví stromu. Když pak jest orang ve svém vězení zabezpečen, tož polit jest vodou, aby pepř z očí mu byl vypláknut. Každým způsobem působí také tato sprcha, že zvíře ze svého omámení dříve se zotaví. Stává se tak z pravidla za 24 hodiny. Plody, jež pak zvířeti podají, žere toto, jsouc náležitě vyhladovělé, bez otálení; po té pak přejde se, co se stravování zvířete týče, k vařené rýži. Tuba způsobuje mocný průjem, z této příčiny a následkem změny stravy a nedostatku pohybu orangové z pravidla brzy zajdou...

Vesmír 1. dubna 1895, str. 143