Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Osvětlovaný svět

 |  5. 4. 1995
 |  Vesmír 74, 183, 1995/4

Na obálce tohoto čísla je obraz, který se jmenuje Světlo . Z temně fialového šera pozadí vystupuje jasný žlutý terč světla, které obkresluje a tvaruje jakési černé kulové těleso v popředí. Těleso by nevyvstalo, kdyby nebylo toho světla. Bylo by vůbec něco, kdyby se světlo nebylo oddělilo od tmy?

Ať už vědomě či nevědomě považujeme světlo za neodmyslitelnou součást světa, za jeho základní tvořivý, tvarující a zpřístupňující princip. Svědčí o tom i samo slovo 'svět', stejně jako mnoho dalších výrazů jazyka. Co je osvětlené, je jasné, co je vysvětlené, je srozumitelné. Když něčemu nerozumíme, toužíme po objasnění, osvětlení, vysvětlení. Svítá nám, pokud se to daří. Světlá budoucnost znamená, že máme naději na lepší příští, zatímco temnota je říše příšer a zla.

A přitom dobře víme, že světlo není ničím víc než elektromagnetickým vlněním, deštěm fotonů, něčím, co se může pohybovat jen omezenou rychlostí a podle stanovených pravidel. Navíc víme, že tomu, co v běžném životě považujeme za světlo, odpovídá jen nepatrný výsek ze škály vlnových délek či energií fotonů. A že zrak, jímž světlo cítíme, je umožněn jen velmi specifickým a povýtce nepravděpodobným uspořádáním organických molekul, buněk a vláken v našem těle.

Ponechme však elektromagnetické vlny a fotony stranou a mluvme o světle tak, jak je známe z přirozené zkušenosti.

Uvažme: jaký by to byl svět, kdyby nebylo světla nebo kdybychom světlo neviděli? Kdoví, zda tato otázka - stejně jako většina otázek typu kdyby - má vůbec smysl. Kdo se to vlastně ptá? My, kteří máme světlo a kteří vidíme, anebo nějací hypotetičtí obyvatelé onoho temného světa, jacísi troglodyti, kteří by v něm nějak (jak?) mohli hrát naši roli? Nicméně soudím, že ta otázka jistý smysl má, aspoň ten, že nás vede k zamyšlení.

Známe přece rozdíl, přinejmenším, mezi světlem a tmou. Nevím jak vy, ale kdykoliv rozsvítím světlo či otevřu okenice v temné místnosti, mám takový chvilkový, zvláštní zážitek prohlédnutí, jistoty a bezpečí. Nebo když se rozední. Jako by mé okolí náhle vyvstalo z nicoty, objeví se věci i se svými tvary a barvami. Pravda, vše tam bylo asi už dřív, ale to nic nemění na onom zvláštním pocitu.

Vědecké poznání má podobné vlastnosti. Badatel objeví něco, co nazve Pravdou, a má pocit prohlédnutí, jistoty a bezpečí. Svůj objev vnímá jako tvůrčí akt, i když ví - nebo si myslí, že ví -, že vše tak muselo být už dřív, on sám si jen posvítil novým směrem. Nedivme se proto, že si lidé kladli, kladou a budou klást otázku, zda zákony přírody existovaly dřív, než je někdo objevil.

Světelná metafora má ještě další významnou dimenzi. Na osvětlené se lze dívat i z dálky, takže není třeba to plašit a rušit přímým dotekem. (Pomiňme fakt, že i pouhým pohledem lze plašit a rušit.) Současně pohled z dálky není tolik citlivý na to, kdo se dívá. Postulát objektivity novověké vědy staví člověka do pozice nezaujatého diváka, což je, jak známo, její předností i kamenem úrazu. A ještě něco: pohled z odstupu rozšiřuje zorné pole, dovolí vidět více věcí současně a tak odhalit nečekané souvislosti.

Nelze však určit hranici mezi dálkou a blízkostí, mezi diváctvím a spoluúčastí. V tom je jedno z dilemat novověké vědy, na které se ostatně často poukazuje. A tak i světelná metafora má své meze - pokud v ní nechceme místo o světle mluvit o fotonech.

Kráčím-li přírodou, trhám květy, ulamuji větve a plaším zvěř. Občas se zahledím do dálek, ty však svým pohledem neruším. Nebýt v mém světě světla, nebylo by dálek, byly by jen utrhané květy, polámané větve a vyplašená zvěř. Přišli bychom o odstup, ale též o odcizení.

Člověku je dána zkušenost světla i zkušenost tmy. Obojí se mu připomíná každý den. Každý den a každou noc.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Ivan M. Havel

Doc. Ing. Ivan M. Havel, CSc., Ph.D., (11. 10. 1938 – 25. 4. 2021) po vyloučení z internátní Koleje krále Jiřího pro „buržoazní původ“ dokončil základní školu v Praze a poté se vyučil jemným mechanikem. Později však večerně vystudoval střední školu a večerně také automatizaci a počítače na Elektrotechnické fakultě ČVUT (1961–1966). V letech 1969 až 1971 postgraduálně studoval na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kde získal doktorát v matematické informatice. Po návratu se v Ústavu teorie informace a automatizace ČSAV zabýval teorií automatů. Z politických důvodů musel ústav v roce 1979 opustit a až do roku 1989 se živil jako programátor v družstvu invalidů META. Nespokojil se však s prací pro obživu. Organizoval bytové semináře, věnoval se samizdatové literatuře. Po sametové revoluci od listopadu 1989 do června 1990 působil v Koordinačním centru Občanského fóra. V polovině roku 1990 se stal spoluzakladatelem a prvním ředitelem transdisciplinárního pracoviště Centra pro teoretická studia UK a AV ČR. Nadále se zabýval kybernetikou, umělou inteligencí a kognitivní vědou, v souvislosti s transdisciplinaritou jej zajímala komplexita, emergentní jevy, vznik vědomí. V roce 1992 se habilitoval v oboru umělá inteligence. Do roku 2018 přednášel na MFF UK. Od srpna 1990 do konce roku 2019 byl šéfredaktorem časopisu Vesmír. Stejně jako v CTS i zde svou zvídavostí i šíří zájmů propojoval vědce, filosofy, umělce. Editoriály, které psal do Vesmíru, daly vznik knihám Otevřené oči a zvednuté obočí, Zvednuté oči a zjitřená myslZjitřená mysl a kouzelný svět. (Soupis významnějších publikací)
Havel Ivan M.

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...