Z odborných časopisů

Role kyseliny salicylové v odolnosti rostlin

Rostliny si proti nemocem vyvinuly složité obranné mechanizmy od fyzických a chemických překážek po produkci různých sloučenin s protimikrobiálními a protiplísňovými účinky. Schopnost rostlin odpovídat na infekci je určena genetickou výbavou jak hostitele, tak patogenu. Mnohé rostlinné geny pro rezistenci rozeznávají molekuly patogenu z exprese tzv. avirulentních genů (avr). Tato interakce spouští kaskádu přenosů a vede k rychlému kolapsu (nazývanému hypercitlivost) hostitel-buňka v místě infekce.

Rostliny získávají rovněž odolnost nazývanou systémová (systemic acquired resistence). V experimentech s transgenními rostlinami tabáku se ukázalo, že k tomu, aby se vytvořila systémová získaná odolnost, musí napřed dojít k nahromadění kyseliny salicylové. Exprese genu nahG v rostlinách vytváří naopak rostlinu se zvýšenou citlivostí k onemocnění. Přítomnost kyseliny salicylové nebo jejího funkčního analogu kyseliny 2,6-dichloroisonikotinové může zvrátit citlivost v odolnost. Zajímavé je, že podobné efekty byly popsány i u poruch imunitního systému u savců. Science 266, 1247-1250, 1994

80 milionů let stará DNA

Biomolekuly mají různou stabilitu. Zejména DNA je citlivá na oxidativní a hydrolytická poškození. Za fyziologických podmínek je nesmírně vzácné nalézt zachovanou DNA stáří desítek tisíc let. Přesto existují zprávy o přetrvání aminokyselin z fosilních zdrojů (viz Vesmír 72, 415, 1993/7). Zpráva v Science referuje o analýze DNA z kostí nalezených v sedimentech nadloží uhelného dolu ve východním Utahu. DNA z těchto kostí byla použita jako templát v polymerázové řetězové reakci a pak byla stanovena sekvence bází. Zjistilo se, že to je část genu kódujícího mitochondriální cytochrom b. Pozoruhodné je, že se tyto sekvence liší od všech dosud zkoumaných sekvencí cytochromu b (včetně těch, které jsou v databázích GenBank a Evropské laboratoře molekulární biologie). Avšak zkoumaný úsek bází je příliš krátký na rozumnou fylogenetickou analýzu. Science 266, 1229-1232, 1994

Potenciální neinvazivní test Alzheimerovy nemoci

Jak populace stárne, setkávají se lékaři stále častěji při diagnózách s dilematem: je ztráta paměti a úbytek mentálních schopností způsobena začínající Alzheimerovou chorobou, anebo je důsledkem jiných podmínek, jako je např. nedostatek vitaminů, deprese ap., pro něž jsou k dispozici vhodné terapie? Histologické vyšetření mozkové tkáně je dosud jediným definitivním potvrzením podezření. Zatím předběžné sdělení: citlivost zornice na  tropicamid může určit Alzheimerovu nemoc již v raných stadiích (vlevo zornice zdravého člověka a vpravo nemocného Alzheimerovou chorobou).

Science 266, 973, 1051-1054, 1994

Nový virus příčinou Kaposiho sarkomu?

Více než před 10 lety se američtí kliničtí lékaři začali setkávat s neobvyklým typen rakoviny u mužských pacientů odlišné sexuální orientace. Nádor - Kaposiho sarkom (viz rovněž Vesmír 74, 177, 1995/3) - se vyskytuje u  starších mužů původem ze Středozemí, ale tam má vzácně fatální průběh. Virologové Yuan Chang a Patrick Moore se spolupracovníky nalezli v lézích sarkomu sekvence DNA, které podle všeho patří novému druhu viru herpes (je podobný viru Epsteina-Barrové a viru saimiri). V tuto chvíli by bylo předčasné tvrdit, že to je etiologická příčina. Nejdříve je zapotřebí izolovat virus samotný a prokázat, že jednoznačně souvisí se sarkomem.

Science 266, 1803-1804, 1865-1869, 1994

Mutanti cyanobakterií s různým cirkadiánním rytmem

Cirkadiánní rytmy jsou základní adaptací živých buněk na denní změny světla a teploty. K porozumění mechanizmům těchto biorytmů na molekulární úrovni je zapotřebí analyzovat mnoho genů a mnohé odhalí mutanti s odchylnou periodicitou. Nepomůže-li příroda, musí si badatelé pomoci sami: 500 kolonií bakterií AMC149 bylo vystaveno po 20 až 60 generací chemickému mutagenu. Ze 150 000 vyšetřených klonů (!!) bylo izolováno 100 klonů, které vykazovaly abnormální rytmicitu. Z nich pak detailnějším zkoumáním bylo vyděleno 12 klonů se změněnou rytmicitou a 5 klonů se zrušenou rytmicitou. Nejkratší perioda byla 16hodinová, nejdelší 60hodinová. Science 266, 1233-1236, 1994