Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Z odborných časopisů

 |  5. 3. 1995
 |  Vesmír 74, 173, 1995/3

Role kyseliny salicylové v odolnosti rostlin

Rostliny si proti nemocem vyvinuly složité obranné mechanizmy od fyzických a chemických překážek po produkci různých sloučenin s protimikrobiálními a protiplísňovými účinky. Schopnost rostlin odpovídat na infekci je určena genetickou výbavou jak hostitele, tak patogenu. Mnohé rostlinné geny pro rezistenci rozeznávají molekuly patogenu z exprese tzv. avirulentních genů (avr). Tato interakce spouští kaskádu přenosů a vede k rychlému kolapsu (nazývanému hypercitlivost) hostitel-buňka v místě infekce.

Rostliny získávají rovněž odolnost nazývanou systémová (systemic acquired resistence). V experimentech s transgenními rostlinami tabáku se ukázalo, že k tomu, aby se vytvořila systémová získaná odolnost, musí napřed dojít k nahromadění kyseliny salicylové. Exprese genu nahG v rostlinách vytváří naopak rostlinu se zvýšenou citlivostí k onemocnění. Přítomnost kyseliny salicylové nebo jejího funkčního analogu kyseliny 2,6-dichloroisonikotinové může zvrátit citlivost v odolnost. Zajímavé je, že podobné efekty byly popsány i u poruch imunitního systému u savců. Science 266, 1247-1250, 1994

80 milionů let stará DNA

Biomolekuly mají různou stabilitu. Zejména DNA je citlivá na oxidativní a hydrolytická poškození. Za fyziologických podmínek je nesmírně vzácné nalézt zachovanou DNA stáří desítek tisíc let. Přesto existují zprávy o přetrvání aminokyselin z fosilních zdrojů (viz Vesmír 72, 415, 1993/7). Zpráva v Science referuje o analýze DNA z kostí nalezených v sedimentech nadloží uhelného dolu ve východním Utahu. DNA z těchto kostí byla použita jako templát v polymerázové řetězové reakci a pak byla stanovena sekvence bází. Zjistilo se, že to je část genu kódujícího mitochondriální cytochrom b. Pozoruhodné je, že se tyto sekvence liší od všech dosud zkoumaných sekvencí cytochromu b (včetně těch, které jsou v databázích GenBank a Evropské laboratoře molekulární biologie). Avšak zkoumaný úsek bází je příliš krátký na rozumnou fylogenetickou analýzu. Science 266, 1229-1232, 1994

Potenciální neinvazivní test Alzheimerovy nemoci

Jak populace stárne, setkávají se lékaři stále častěji při diagnózách s dilematem: je ztráta paměti a úbytek mentálních schopností způsobena začínající Alzheimerovou chorobou, anebo je důsledkem jiných podmínek, jako je např. nedostatek vitaminů, deprese ap., pro něž jsou k dispozici vhodné terapie? Histologické vyšetření mozkové tkáně je dosud jediným definitivním potvrzením podezření. Zatím předběžné sdělení: citlivost zornice na  tropicamid může určit Alzheimerovu nemoc již v raných stadiích (vlevo zornice zdravého člověka a vpravo nemocného Alzheimerovou chorobou).

Science 266, 973, 1051-1054, 1994

Nový virus příčinou Kaposiho sarkomu?

Více než před 10 lety se američtí kliničtí lékaři začali setkávat s neobvyklým typen rakoviny u mužských pacientů odlišné sexuální orientace. Nádor - Kaposiho sarkom (viz rovněž Vesmír 74, 177, 1995/3) - se vyskytuje u  starších mužů původem ze Středozemí, ale tam má vzácně fatální průběh. Virologové Yuan Chang a Patrick Moore se spolupracovníky nalezli v lézích sarkomu sekvence DNA, které podle všeho patří novému druhu viru herpes (je podobný viru Epsteina-Barrové a viru saimiri). V tuto chvíli by bylo předčasné tvrdit, že to je etiologická příčina. Nejdříve je zapotřebí izolovat virus samotný a prokázat, že jednoznačně souvisí se sarkomem.

Science 266, 1803-1804, 1865-1869, 1994

Mutanti cyanobakterií s různým cirkadiánním rytmem

Cirkadiánní rytmy jsou základní adaptací živých buněk na denní změny světla a teploty. K porozumění mechanizmům těchto biorytmů na molekulární úrovni je zapotřebí analyzovat mnoho genů a mnohé odhalí mutanti s odchylnou periodicitou. Nepomůže-li příroda, musí si badatelé pomoci sami: 500 kolonií bakterií AMC149 bylo vystaveno po 20 až 60 generací chemickému mutagenu. Ze 150 000 vyšetřených klonů (!!) bylo izolováno 100 klonů, které vykazovaly abnormální rytmicitu. Z nich pak detailnějším zkoumáním bylo vyděleno 12 klonů se změněnou rytmicitou a 5 klonů se zrušenou rytmicitou. Nejkratší perioda byla 16hodinová, nejdelší 60hodinová. Science 266, 1233-1236, 1994

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné