Z odborných časopisů
| 5. 3. 1995Role kyseliny salicylové v odolnosti rostlin
Rostliny si proti nemocem vyvinuly složité obranné mechanizmy od fyzických a chemických překážek po produkci různých sloučenin s protimikrobiálními a protiplísňovými účinky. Schopnost rostlin odpovídat na infekci je určena genetickou výbavou jak hostitele, tak patogenu. Mnohé rostlinné geny pro rezistenci rozeznávají molekuly patogenu z exprese tzv. avirulentních genů (avr). Tato interakce spouští kaskádu přenosů a vede k rychlému kolapsu (nazývanému hypercitlivost) hostitel-buňka v místě infekce.Rostliny získávají rovněž odolnost nazývanou systémová (systemic acquired resistence). V experimentech s transgenními rostlinami tabáku se ukázalo, že k tomu, aby se vytvořila systémová získaná odolnost, musí napřed dojít k nahromadění kyseliny salicylové. Exprese genu nahG v rostlinách vytváří naopak rostlinu se zvýšenou citlivostí k onemocnění. Přítomnost kyseliny salicylové nebo jejího funkčního analogu kyseliny 2,6-dichloroisonikotinové může zvrátit citlivost v odolnost. Zajímavé je, že podobné efekty byly popsány i u poruch imunitního systému u savců. Science 266, 1247-1250, 1994
80 milionů let stará DNA
Biomolekuly mají různou stabilitu. Zejména DNA je citlivá na oxidativní a hydrolytická poškození. Za fyziologických podmínek je nesmírně vzácné nalézt zachovanou DNA stáří desítek tisíc let. Přesto existují zprávy o přetrvání aminokyselin z fosilních zdrojů (viz Vesmír 72, 415, 1993/7). Zpráva v Science referuje o analýze DNA z kostí nalezených v sedimentech nadloží uhelného dolu ve východním Utahu. DNA z těchto kostí byla použita jako templát v polymerázové řetězové reakci a pak byla stanovena sekvence bází. Zjistilo se, že to je část genu kódujícího mitochondriální cytochrom b. Pozoruhodné je, že se tyto sekvence liší od všech dosud zkoumaných sekvencí cytochromu b (včetně těch, které jsou v databázích GenBank a Evropské laboratoře molekulární biologie). Avšak zkoumaný úsek bází je příliš krátký na rozumnou fylogenetickou analýzu. Science 266, 1229-1232, 1994Potenciální neinvazivní test Alzheimerovy nemoci
Jak populace stárne, setkávají se lékaři stále častěji při diagnózách s dilematem: je ztráta paměti
Science 266, 973, 1051-1054, 1994
Nový virus příčinou Kaposiho sarkomu?
Více než před 10 lety se američtí kliničtí lékaři začali setkávat s neobvyklým typen rakoviny u mužských pacientů odlišné sexuální orientace. Nádor - Kaposiho sarkom (viz rovněž Vesmír 74, 177, 1995/3) - se vyskytuje u
Science 266, 1803-1804, 1865-1869, 1994
Mutanti cyanobakterií s různým cirkadiánním rytmem
Cirkadiánní rytmy jsou základní adaptací živých buněk na denní změny světla a teploty. K porozumění mechanizmům těchto biorytmů na molekulární úrovni je zapotřebí analyzovat mnoho genů a mnohé odhalí mutanti s odchylnou periodicitou. Nepomůže-li příroda, musí si badatelé pomoci sami: 500 kolonií bakterií AMC149 bylo vystaveno po 20 až 60 generací chemickému mutagenu. Ze 150 000 vyšetřených klonů (!!) bylo izolováno 100 klonů, které vykazovaly abnormální rytmicitu. Z nich pak detailnějším zkoumáním bylo vyděleno 12 klonů se změněnou rytmicitou a 5 klonů se zrušenou rytmicitou. Nejkratší perioda byla 16hodinová, nejdelší 60hodinová. Science 266, 1233-1236, 1994O autorovi
Ivan Boháček

Sledujte nás na sociálních sítích