Z odborných časopisů
| 5. 3. 1995 | Vesmír 74, 173, 1995/3
Role kyseliny salicylové v odolnosti rostlin
Rostliny si proti nemocem vyvinuly složité obranné mechanizmy od fyzických a chemických překážek po produkci různých sloučenin s protimikrobiálními a protiplísňovými účinky. Schopnost rostlin odpovídat na infekci je určena genetickou výbavou jak hostitele, tak patogenu. Mnohé rostlinné geny pro rezistenci rozeznávají molekuly patogenu z exprese tzv. avirulentních genů (avr). Tato interakce spouští kaskádu přenosů a vede k rychlému kolapsu (nazývanému hypercitlivost) hostitel-buňka v místě infekce.Rostliny získávají rovněž odolnost nazývanou systémová (systemic acquired resistence). V experimentech s transgenními rostlinami tabáku se ukázalo, že k tomu, aby se vytvořila systémová získaná odolnost, musí napřed dojít k nahromadění kyseliny salicylové. Exprese genu nahG v rostlinách vytváří naopak rostlinu se zvýšenou citlivostí k onemocnění. Přítomnost kyseliny salicylové nebo jejího funkčního analogu kyseliny 2,6-dichloroisonikotinové může zvrátit citlivost v odolnost. Zajímavé je, že podobné efekty byly popsány i u poruch imunitního systému u savců. Science 266, 1247-1250, 1994
80 milionů let stará DNA
Biomolekuly mají různou stabilitu. Zejména DNA je citlivá na oxidativní a hydrolytická poškození. Za fyziologických podmínek je nesmírně vzácné nalézt zachovanou DNA stáří desítek tisíc let. Přesto existují zprávy o přetrvání aminokyselin z fosilních zdrojů (viz Vesmír 72, 415, 1993/7). Zpráva v Science referuje o analýze DNA z kostí nalezených v sedimentech nadloží uhelného dolu ve východním Utahu. DNA z těchto kostí byla použita jako templát v polymerázové řetězové reakci a pak byla stanovena sekvence bází. Zjistilo se, že to je část genu kódujícího mitochondriální cytochrom b. Pozoruhodné je, že se tyto sekvence liší od všech dosud zkoumaných sekvencí cytochromu b (včetně těch, které jsou v databázích GenBank a Evropské laboratoře molekulární biologie). Avšak zkoumaný úsek bází je příliš krátký na rozumnou fylogenetickou analýzu. Science 266, 1229-1232, 1994Potenciální neinvazivní test Alzheimerovy nemoci
Jak populace stárne, setkávají se lékaři stále častěji při diagnózách s dilematem: je ztráta paměti![](/images/gallery/archiv/1995/3/z-odbornych-casopisu/page/s_1995_173_02.jpg)
Science 266, 973, 1051-1054, 1994
Nový virus příčinou Kaposiho sarkomu?
Více než před 10 lety se američtí kliničtí lékaři začali setkávat s neobvyklým typen rakoviny u mužských pacientů odlišné sexuální orientace. Nádor - Kaposiho sarkom (viz rovněž Vesmír 74, 177, 1995/3) - se vyskytuje u![](/images/gallery/archiv/1995/3/z-odbornych-casopisu/page/s_1995_173_03.jpg)
Science 266, 1803-1804, 1865-1869, 1994
Mutanti cyanobakterií s různým cirkadiánním rytmem
Cirkadiánní rytmy jsou základní adaptací živých buněk na denní změny světla a teploty. K porozumění mechanizmům těchto biorytmů na molekulární úrovni je zapotřebí analyzovat mnoho genů a mnohé odhalí mutanti s odchylnou periodicitou. Nepomůže-li příroda, musí si badatelé pomoci sami: 500 kolonií bakterií AMC149 bylo vystaveno po 20 až 60 generací chemickému mutagenu. Ze 150 000 vyšetřených klonů (!!) bylo izolováno 100 klonů, které vykazovaly abnormální rytmicitu. Z nich pak detailnějším zkoumáním bylo vyděleno 12 klonů se změněnou rytmicitou a 5 klonů se zrušenou rytmicitou. Nejkratší perioda byla 16hodinová, nejdelší 60hodinová. Science 266, 1233-1236, 1994OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
![Boháček Ivan](/thumb/images/autori/b/s_ib.jpg?w=150&h=150&ip=5)
Doporučujeme
Algoritmy pro zdraví
Ondřej Vrtiška | 8. 7. 2024
Umělá inteligence proniká do medicíny a v následujících letech ji nejspíš významně promění. Regina Barzilay z MIT má pro vývoj nástrojů...
Mají savci feromony?
Pavel Stopka | 8. 7. 2024
Chemická komunikace je způsob předávání a rozpoznávání látek, jímž živočichové získávají informace o jiných jedincích, o jejich pohlaví a věku, o...
Jak funguje moderní speleologie ![uzamčeno](/images/layout/ico-locked.png)
Michal Filippi, Jan Sirotek | 8. 7. 2024
Přesně před 150 lety byla na prodej Mamutí jeskyně. Systém, který do té doby sloužil jako místo pro těžbu ledku z guana, byl k mání za pouhých...