Aktuální číslo:

2020/11

Téma měsíce:

Skladování energie

Kdo nesoutěží, nepřežije

Kompetice B-lymfocytů je nezbytná pro zachování autotolerance
 |  5. 3. 1995
 |  Vesmír 74, 137, 1995/3

K soutěžení mezi jednotlivými buňkami ve vývoji dochází velmi často. Jako vhodný příklad může sloužit vývoj centrálního nervového systému. Při vývoji mozku umírá apoptózou asi 50 % neuronů. Přežívají pouze ty, které se správně umístily a propojily a získaly tak trofickou podporu cílové tkáně. Jiným příkladem je oplození vajíčka. Jediná spermie, která zvítězí nad miliony dalších, splyne s vajíčkem a dá vznik novému jedinci. Všichni ostatní méně úspěšní "soupeři" umírají. Soutěž umožňuje výběr nejvhodnějšího kandidáta.

Podobná situace panuje i při vývoji lymfocytů. Aby byl zajištěn dostatečně široký nábor "soutěžících" lymfocytů, vzniká množství buněk s odlišnými povrchovými receptory. Tímto náhodným procesem pochopitelně vznikají i lymfocyty, jejichž receptory by byly schopny vázat antigeny vlastního organizmu. Proto lymfocyty procházejí poměrně složitým vývojem, během něhož jsou autoreaktivní klony eliminovány. T-lymfocyty procházejí výběrem v brzlíku v rámci pozitivní a negativní selekce, kdy zaniká až 95 % T-lymfocytů. Dlouho nebylo jasné, jakým způsobem je zajištěna ochrana před autoreaktivními B-lymfocyty. Přitom B-lymfocyty, které jsou schopny vázat antigeny vlastního organizmu, představují veliké nebezpečí vzniku autoimunitních chorob.

B-lymfocyty vznikají v kostní dřeni. Nejnebezpečnější autoimunní B-buňky s největší afinitou k vlastním antigenům jsou eliminovány brzy po svém vzniku hned v kostní dřeni. B-buňky vázající vlastní antigeny s nižší afinitou však unikají ze dřeně a stále představují hrozbu pro celý organizmus. B-buňky po odchodu z kostní dřeně cirkulují tělem a osidlují tzv. B-dependentní oblasti. K nim patří primární folikuly ve slezině a lymfatických uzlinách, kde B-lymfocyty dozrávají jednak v plazmatické buňky, produkující tolik potřebné protilátky, a jednak v paměťové B-lymfocyty.

Kostní dřeň však produkuje mnohem více B-lymfocytů, než jich může být přijato do folikulů. Proto i normální B-lymfocyty vlastně soutěží o získání vstupu do mikroprostředí folikulů, v němž mohou dozrát a získat delší životnost. Autoimunní buňky na své cestě k lymfatickým folikulům vážou vlastní antigen, migrují pomaleji, a proto jsou předběhnuty "zdravými" B-lymfocyty. "Prospěšné" B-lymfocyty rozeznávající cizí antigeny obsadí oblast primárních folikulů ve slezině a lymfatických uzlinách dříve a znemožní tak její obsazení autoimunními buňkami. Zdravé B-lymfocyty mohou v takovéto soutěži obstát jen tehdy, převažují-li jejich počty nad počtem autoimunních buněk. Autoimunní B-lymfocyty se potom hromadí vně folikulu a umírají během tří dnů, neboť jim schází trofická podpora specifického mikroprostředí folikulu.

Nový mechanizmus soutěže mezi B-lymfocyty, který objevil Cyster se svými spolupracovníky, vysvětluje, jak je autoreaktivním klonům B-lymfocytů zabráněno dozrávat. Tímto mechanizmem se kontroluje jak složení, tak velikost repertoáru dlouhožijících recirkulujících B-lymfocytů. Mikroprostředí folikulů je pro udržení autotolerance nezbytné. Jaké faktory v lymfatických folikulech umožňují úspěšným B-lymfocytům přežít a dozrát v plazmatické buňky, není dosud známo. (J. G. Cyster, S. B. Hartley a C. C. Goodnow: Nature 371, 389-395, 1994.)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Imunologie

O autorovi

Jaroslav Mokrý

Doc. MUDr. Jaroslav Mokrý, Ph.D., (1964) přednosta Ústavu histologie a embryologie, Univerzity Karlovy v Praze, Lékařské fakulty v Hradci Králové se zabývá studiem kmenových buněk a neurobiologií.

Doporučujeme

Mládě z umělé dělohy

Mládě z umělé dělohy audio

Jaroslav Petr  |  16. 11. 2020
Průlomový počin v oboru tkáňového inženýrství se podařil týmu Anthonyho Ataly z amerického Wake Forest Institute for Regenerative Medicine. V...
Lithium, dar Země modernímu člověku

Lithium, dar Země modernímu člověku

Jan Rohovec, Tomáš Navrátil  |  2. 11. 2020
Nepozorovaně jsme přijali za své lehké notebooky, tenké mobilní telefony, drobnou elektroniku. Přestala nás udivovat možnost opakovaně nabíjet a...
Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Handrij Härtel  |  2. 11. 2020
V českém kontextu je České Švýcarsko jen jedno z několika skalních měst. V Evropě je to unikát. Ve světovém měřítku ho „zastiňují“ jiné oblasti....

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné