Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Diachronie a synchronie

 |  5. 3. 1995
 |  Vesmír 74, 177, 1995/3

Ve své zajímavé esejistické úvaze Roviny času (Vesmír 74, 10, 1995/1) konfrontuje S. Komárek dva základní odlišné přístupy ke studiu jevů světa, totiž přístup diachronní a synchronní. Dost dobře nevím, jak je tomu v jiných oborech - protože však autor dává oba termíny do uvozovek, není tato dvojice patrně v přírodních vědách běžná.

Zato v jazykovědě patří tato pojmová distinkce k základnímu vybavení moderní lingvistiky. Terminologicky ji takto fixoval významný švýcarský Ferdinand de Saussure v posmrtně vydané „bibli“ moderní jazykovědy, nazvané Kurz obecné lingvistiky (1916). U nás ho však předešel už r. 1911 Vilém Mathesius svou statí o potenciálnosti jevů jazykových (užíval však tehdy termíny „dynamický“ a  „statický“). Pozoruhodné je, že na tento rozdíl Mathesius připadl, jak sám uvádí, při studiu Masarykovy Konkrétní logiky. Masarykovy formulace, navazující na Comta, jsou dodnes zajímavé; např. lišení „pravidel o koexistenci jevů“ a  „nitě příčinné filiace historické“, resp. „studia věci samé“ a  „studia vývoje věci“.

Lingvistika století devatenáctého byla orientována převážně historicky, a hlavně se snažila srovnáním tvarů v jazycích navzájem příbuzných dospět k rekonstrukci jejich hypotetického společného pramene, prajazyka. Takto se studovaly ovšem jen izolované jevy, a teprve pohled synchronní, zkoumající jednotlivé průřezy jazyka v jeho různých dějinných obdobích, dovedl odhalit systémové vztahy a uchopit jeho jazykovou strukturu jako celek. Navíc pak, pokud je tento přístup aplikován na jazyk současný, dnešní, umožňuje poznat jej v celé jeho komplexnosti, jeho fungování a prožívání.

Je však třeba vidět též souvztažnost obou přístupů: Každý jazykový systém, byť nazírán synchronně, existuje v čase, vyvíjí se a mění, což všichni zažíváme. De Saussure byl přesvědčen, že těmito změnami se systém porušuje - leč ve skutečnosti se jen proměňuje v systém poněkud odlišný; a to je právě metodologicky obtížný problém, jak vědecky uchopit systém v pohybu. A nejen to, tento ustavičný pohyb, dynamika jazyka, se promítá i do jeho synchronních průřezů: v každém jazyce nacházíme v daném okamžiku jeho fungování některé tvary, slova, nebo konstrukce, které se jeví jako zastaralé, ustupující nebo řídké, jiné naopak jako běžné a časté, šířící se, popř. jako novotvary.

Jinak řečeno, i synchronní pohled má svůj dynamický aspekt a čistě statistický průřez je jen metodologická abstrakce (blízká formální lingvistice). A stejně tak přístup diachronní zjišťuje nejen, že se některé jazykové tvary atd. mění či mizejí a nové se objevují (byť nestejně rychle), nýbrž že jiné tvary atd. zůstávají naopak beze změny, přežívají (byť třeba dočasně) - a to je jeho statický aspekt. Časovou dimenzi jazyka nepředstavuje jen jeho minulá historie, ale i jeho současnost - ostatně dynamiku dnešní češtiny (stejně jako ostatních jazyků ve světě) pozorujeme a prožíváme všichni dost živě.

Čtenářům Jazykového koutku se pro tentokrát omlouvám, že jsem si trochu zateoretizoval - ale nedalo mi to. Zdá se mi, že fakta lingvistická mohou úvahy o čase zajímavě doplnit, obohatit.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé

O autorovi

František Daneš

Emeritní prof. PhDr. František Daneš, DrSc., (*1919-2015) vystudoval Filozofickou fakultu UK. Od r. 1990 do svého odchodu do důchodu r. 1994 byl ředitelem Ústavu pro jazyk český AV ČR. Zabývá se zejména současným českým jazykem a obecnou lingvistikou. V r. 1999 vydal spolu se S. Čmejrkovou a J. Světlou knihu Jak napsat odborný text (nakladatelství Leda).

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...