Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

ze starších ročníků Vesmíru

5. 2. 1995
 |  Vesmír 74, 118, 1995/2

Pštrosí péra v průmyslu francouzském

Milne Edvards předložil akademii francouzské práci Julesa Foresta, jak chrániti i chovati ptáky pro průmysl důležité, především pštrosa, který bývá bezúčelně, často svévolně pronásledován a huben. Průmysl francouzský spotřeboval pro cizinu r. 1865. pštrosích per v ceně 5,500.000 fr, r. 1888. již za 28,552.422 fr, r. 1890. za 33,232.155 fr, r. 1891. za 39,000.670 fr. Připočítá-li se k tomu domácí spotřeba, musily by se sumy svrchu uvedené nejméně o 25 % zvýšiti. Proto přimlouvá se vřele, aby pštros zvláště v krajinách, kde je domovem, všude z důvodů ekonomických chován byl. (Správa kolonií francouzských vydala spis o chovu pštrosů přeložený do četných nářečí afrických a  Société national d'acclimatation vypsala za tímže účelem cenu 1500 fr.) Revue scientifique 1894. p. 664.  Sp.

Vesmír 1. února 1895

Věda a život

. Nezřídka se nezasvěcení dívají na vědecké výzkumy jako na jakýsi sport, který je koníčkem trochu podivínských učenců, z nichž jedni se honí za motýly a broučky, jiní sbírají a suší květiny, třetí slévají a vaří všelijaké tekutiny a na konec napíší pojednání třeba o zadních nožičkách hrobaříků. Považují většinu profesorů za placenou kulturní ozdobu státu, která rozhodně stojí více peněz, než co vynáší. Málokdo si uvědomí, že vše, co mu od rána do rána ulehčuje, zpříjemňuje a umožňuje život, vzešlo z práce těch nenáročných badatelů, kteří jsou věčným předmětem vtipů v humoristických časopisech. Všecka nynější civilisace má svůj původ ve vědecké práci, která snad se zprvu zdá zcela neužitečnou, ale která se dosud téměř vždy později osvědčila jako východisko užitečných novot. Kdysi demonstroval Faraday pokus, který se stal počátkem elektrodynamických strojů. Vzbudil v železe proudem, jejž kolem něho vedl, magnetismus. Po přednášce se zeptala jedna z posluchaček: Ale, i když se podaří takový výsledek, jaký je z toho prospěch? A Faraday odpověděl: Paní, řekněte mi, jaký je prospěch z nově narozeného dítěte? Z dítěte může vyrůsti zdatný pracovník, z každého vědeckého objevu může vzejíti prakticky důležitý objev. Kdo by to tušil, že z Leeuwenhockova objevu animalcul na zubech lidských vzejde bakteriologie se všemi svými důsledky v lékařství, hygieně a chemické technologii? Kdo by byl řekl, že z pokusů o pěstování rostlin ve vodě, které vyšly před 200 lety od van Helmonta, vznikne poznatek o potřebě racionálního mrvení polí, jímž několikráte znásoben byl jejich výnos a lidstvo ochráněno před nebezpečím hladomoru? Ruku v ruce s tím šel vzrůst obyvatelstva zeměkoule v 19. a 20. století. Jen vědeckému základu zemědělství lze děkovati, že střední Evropa si udržuje svou soběstačnost. [...] Vesmír 15. února 1945

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Vertikála

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné