Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Záhada želvího cestování

aneb opět něco o "magnetickém smyslu"
 |  5. 2. 1995
 |  Vesmír 74, 89, 1995/2

Na pobřeží Floridy a na ostrovech Karibského moře žijí karetové želvy Caretta caretta. (Tytéž žijí i v Evropě, ale tam mají jiné zvyky, než o kterých bude řeč dále.) Když se vylíhnou z vajec malé želvičky, mají na starosti jedinou věc: pustit se do nezměrných mořských vod a doplout do středu Atlantického oceánu do oblasti Sargasového moře. Tam se pak želvy 5 až 7 let zdržují, živí se a odrostlé a dospělé se vracejí zpět do svého rodiště, aby založily nové pokolení. Každá chyba v navigaci by pro ně při jejich cestách měla osudové následky. Ony však neomylně plavou správným směrem. Jak to dokáží?

Kenneth Lohmann z Univerzity v Severní Karolině v Chapel Hill (USA) nyní přišel s vysvětlením, že želvy mají v hlavě úžasně důmyslný magnetický kompas. Tím se řídí. Svou myšlenku a následné výzkumy založil na objevu magnetitových částeček v jejich mozkových buňkách.

Ale jak to v přírodě bývá, je celý děj, při kterém se mladé želvičky vydávají na svou cestu, složitější. Líhnou se v noci a když se pouštějí z pobřeží do oceánu, řídí se především světlem měsíce a hvězd odraženým na hladině. Pevnina je temná, moře "svítící". Ve vodě pak plovou proti vlnám běžícím k pobřeží. To u pobřeží neselhává! Pokusně bylo dokázáno, že tuto "zásadu" plavat proti vlnám přísně dodržují. Dále v moři by však s tím již nevystačily a tak nasadí svůj "magnetický smysl". Také to, že se řídí právě magnetickým polem, bylo prokázáno v bazénech, ve kterých byl různě měněn směr magnetických siločar a želvičky na to poslušně reagovaly.

Toto vysvětlení by mohlo platit i pro "záhadná" stěhování jiných želv, např. želvy zelené (Chelonia mydas). Ta zase naopak ze svých líhnišť na ostrově Ascención ve středu jižního Atlantiku pluje více než 2 000 km za obživou k pobřeží Brazílie, odkud se pak opět vrací na ostrov, aby založila potomstvo. Před pěti lety o jejich "odyseji" vyšel článek, ale líčení o tom by patřilo do jiné kapitoly.

Již delší dobu se objevují v učených časopisech články dokazujcí schopnost organizmů vnímat magnetické pole a siločáry. Netýká se to jen obratlovců, ale i hmyzu (u včel viz např. Vesmír 62, 617, 1983) a mikroorganizmů. Podrobněji o tomto jevu bylo pojednáno nedávno ve Vesmíru 73, 249, 1994. Využijme příležitost a připomeňme, že před dvěma lety přišel Joseph Kirschvink a kol. z Kalifornského technického ústavu v Pasadeně (USA) s jiným senzačním objevem. Našel magnetitové částečky v mozcích lidských! Pečlivě si ověřil, zda snad nejde o nějaký materiál, který se do zkoumaných tkání dostal zvenčí, a že jde skutečně o magnetit vytvořený v tkáni. Bude-li nález potvrzen, určitě to otevře prostor k lákavým úvahám. Tak by mohl poskytnout argument např. těm, co tvrdí, že je člověk ovlivňován (či přímo poškozován) magnetickým polem vysílaček, vedením vysokého napětí atd. Mohl by však i vysvětlit, proč se někdy přenáší "psychické" napětí z jedné osoby na druhou nebo do kolektivu osob, aniž by jeho nositel (nositelka) hnul(a) brvou. Ale v tom se lidé již stěží shodnou. Nevnímají to všichni stejně. Třeba mají krystalky jiné hodnoty nebo jim k nim scházejí potřebné přípojky. A vůbec, musí je mít všichni? Kirschvink a kol. je našli v sedmi zkoumaných mozcích, z nichž čtyři pocházely od osob podezřelých z Alzheimerovy choroby.

Obrázky

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie

O autorovi

Josef Chalupský

Doc. Josef Chalupský (*12. 3. 1931 — †30. 10. 2019) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. Na téže fakultě dlouhodobě působil a přednášel na katedře parazitologie a hydrobiologie. Miloval Japonsko, historii, umění; byl znalcem ex libris a grafiky (podle jeho charakteristického písma vznikl i font Chalupsky CE).

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...