Z. V. Špinar, P. J. Currie, ilustrace J. Sovák: Velcí dinosauři

Při sledování dlouhého a pestrého vývoje Země vidíme, že některé jeho etapy na sebe upozornily přítomností zvláštních a neobyčejných forem života. Kupříkladu celá, 180 milionů let dlouhá druhohorní éra byla spjata s přímo bouřlivým rozvojem plazů. Ti z nich, které anglický anatom a paleontolog Richard Owen nazval Dinosauria (dinosauři), se dokonce stali nejpopulárnějšími tvory naší minulosti. Přispěla k tomu zejména jejich schopnost několikerého ovládnutí světa. Poprvé se jim to podařilo v druhohorách, kdy se stali neomezenými pány tehdejšího tvorstva. Podruhé o sobě dali vědět ve druhé polovině minulého století, kdy honba za fosilními kostrami nabyla rozměrů zlaté horečky amerického severozápadu. Třetím vzkříšením dinosaurů je naše současnost. Bezkonkurenční popularitu těchto pravěkých monster odstartoval komerčně neobyčejně úspěšný film Jurský park. Jeho uvedení spustilo lavinu, která zasáhla do všech oborů a činností člověka. Dinosauři se tyčí ve výlohách hračkářských krámů, vykukují z cukrářských kornoutů, shlížejí na nás z atraktivních přebalů obrazových atlasů, dětských leporel a omalovánek, vystupují v kreslených komiksech a šklebí se na nás z triček školáků. Tato popularita má však i svou stinnou stránku. Úroveň informací, které čtenáři poskytují tyto narychlo a v komerčním zájmu vznikající publikace, nepřekračuje většinou úroveň hollywoodského pojetí.

V záplavě titulů s dinosauří tematikou však lze nalézt i publikace, jejichž autoři nedychtí po senzacích ani neomračují čtenáře mnohacifernými čísly, ale snaží se seriózně odpovědět na řadu otázek, které s existencí těchto pravěkých plazů úzce souvisí. "Velcí dinosauři" autorů Z. V. Špinara a P. J. Currieho k takovým patří.

První stránky knihy přibližují čtenářům pionýrské doby objevů fosilních pozůstatků těchto obratlovců. Krok za krokem můžeme sledovat historii jejich poznávání. Na jejím počátku je ještě patrný rozpačitý přístup tehdejších odborníků k prvním nálezům zubů a kostí těchto podivuhodných tvorů. Následující objevy však již daly jasně na srozuměnou, že v minulých geologických dobách žili na Zemi plazi, jejichž rozměry si do té doby neuměl nikdo ani představit. Zvědavost laiků spolu s nadšením vědců stálo u zrodu slavné éry velkých expedic a výzkumů dinosaurů. Honba za jejich kostrami se brzy přenesla z Evropy do Severní a poté i do Jižní Ameriky. K nejúspěšnějším, a proto i nejznámějším patří paleontologické expedice do Číny a Mongolska. Autoři knihy čtenáře přístupnou formou seznamují s posledními výsledky studia a na jeho základě formulovanými teoriemi předních světových odborníků. Kniha se neomezuje na pouhý výčet názorů, které autoři podobných publikací obvykle přejímají jeden od druhého, ale diskutuje řadu otázek, které zejména v poslední době mění náš pohled na tyto nevšední tvory. Ať už jde o jejich teplokrevnost, existenční prosperitu v soutěži se savci, systematickou příslušnost k třídě plazů, nebo dokonce o možnost jejich přežití do dnešních dnů.

Hlavní část knihy tvoří originální popisy všech doposud známých skupin (čeledí) dinosaurů. Každé společenství této unikátní galerie se prezentuje svými typickými zástupci. Jak vypadali a jak žili, jaké prostředí bylo jejich domovem, kdy a ve které části světa žili, jak se o nich svět dozvěděl a mnoho dalších zajímavostí dokresluje podobizny těchto tvorů. Nalezneme mezi nimi i některá nová jména. Ta patří nálezům, jejichž obrazové ztvárnění má v knize autorů Z. V. Špinara a P. J. Currieho svoji premiéru.

U příležitosti 80. výročí nedožitých narozenin akademického malíře Zdeňka Buriana řekl jeho dlouholetý spolupracovník a odborný poradce prof. Z. V. Špinar: "Burian měl vynikající smysl pro tvar, barvu a prostor. Proto byl jedinečný, v celém světě uznávaný a nenapodobitelný. "Přesto se mnozí o umělecké ztvárnění vědecké rekonstrukce pokusili. V díle těch, jimž se to podařilo, je však vždy Burianův rukopis zřetelně čitelný. Mezi těmi, kdož dokázali respektovat zákony vědecké dokumentace a přesto svému dílu vtiskli vlastní osobitý ráz, je český malíř Jan Sovák. Ne náhodou si autoři knihy Špinar a Currie vybrali právě tohoto umělce k ilustrování svých "Příběhů evoluce gigantů". Jan Sovák, žijící od roku 1982 v Kanadě, se Buriana nejenom nezříká, ale hlásí se k němu jako ke svému učiteli. Jeho dinosauři nejsou statickými muzejními exponáty, ale živými tvory, nenásilně zasazenými do prostředí, ve kterém před miliony let žili, rodili se a umírali. Jan Sovák, působící dnes jako výtvarník v Královském Tyrrellově muzeu v Brumhelleru v Kanadě, vytvořil ve spolupráci s předními světovými vědci velké množství původních paleontologických rekonstrukcí, které obdivují návštěvníci přírodovědných galerií a muzeí po celém světě. Více či méně zdařilé reprodukce těchto uměleckých děl se staly hlavní náplní mnoha publikací s paleontologickou tematikou. Osobité kouzlo Sovákových pohledů do minulosti měli možnost shlédnout i návštěvníci výstavy Návrat dinosaurů , kterou v minulém roce uvedlo Národní muzeum v Praze. Není pochyb o tom, že podmanivé ilustrace, spolu s textem dokumentující nejnovější vědecké objevy, poznatky a zajímavosti ze života této zvláštní skupiny druhohorních plazů, naleznou příznivý ohlas i u naší široké čtenářské veřejnosti. Již samotná jména autorů knihy, dvou předních světových paleontologů, jsou toho dostatečnou zárukou.