Nové poznatky o infekčních chorobách

Ještě před dvaceti lety se zdálo, že infektologie (obor medicíny zabývající se léčbou a prevencí infekčních chorob) už nemůže vědce překvapit něčím novým. Nyní však počet nemocí způsobených nově objevenými infekčními činiteli, popřípadě nemocí, u nichž se dříve infekční původ nepředpokládal, stoupl natolik, že WHO (Světová zdravotnická organizace) a americké Centrum pro léčení a prevenci infekčních nemocí vytvářejí speciální programy zaměřené na jeho snížení. Výše zmíněné problémy byly hlavními tématy 6. mezinárodního kongresu o infekčních nemocích, který proběhl před několika týdny v Praze.

V posledních letech nejen vzrostl počet nemocných tuberkulózou ve vyspělých zemích, ale bylo také objeveno několik nových, klinicky významných bakterií podobných vlastností, jaké má původce tuberkulózy Mycobacterium tuberculosis. Jde zejména o Mycobacterium genavense, vyskytující se pouze u HIV-pozitivních pacientů, dále M. interjectum a M. ulcerans.

Také cholera byla zjištěna v oblastech, ve kterých se výskyt této nemoci nepředpokládal. V roce 1991 proběhla v Peru rozsáhlá epidemie cholery, přičemž většina nemocných měla krevní skupinu 0 (ta je v Peru podstatně častější než v jiných zemích) a též vzrostl výskyt atrofické gastritidy (zánětu žaludeční sliznice).

Za arbovirovou infekci v současné době nejdůležitější byla označena hemorhagická horečka způsobovaná virem Dengue. Tato nemoc přenášená kousnutím komára Aedes aegypti se vyskytuje nyní s četností 10 - 40 milionů případů ročně.

Velká pozornost byla pochopitelně věnována též aidsu, tentokrát zejména v kombinaci s jinými sexuálně přenosnými nemocemi. Bylo například zjištěno, že současné onemocnění aidsem výrazně zhoršuje neurologické projevy syfilis a též pravděpodobnost sérokonverze (tj. přechodu z latentního do aktivního stadia) se u HIV-pozitivních pacientů zároveň s výskytem syfilis zvyšuje. Rovněž současná infekce Haemofilus dusreyi (bakterie způsobující tzv. ulcus molle, tj. měkký vřed na genitáliích) zvyšuje citlivost na HIV-infekci.

Na kongresu se rovněž hovořilo i o vzrůstající bakteriální rezistenci na antibiotika.

Konstatovalo se, že buněčná stěna např. Streptococcus pneumoniae rezistentního na penicilin se natolik liší od buněčné stěny původní bakterie, že tento nový mutant by klidně mohl být označen za samostatný druh.

Zajímavou zprávou je informace o vývoji vakciny proti Helicobacter pylori. Tato bakterie se ve vysokém procentu případů vyskytuje ve dvanáctníku spolu s dvanáctníkovým vředem a je značnou částí odborníků označována za jeho původce. Případný úspěch aktivní imunizace proti bakterii Helicobacter pylori by pak mohl značně snížit výskyt této časté nemoci.

Jako nepříliš úspěšné se ukázalo používání specifických monoklonálních protilátek lipopolysacharidu A (látky, která je součástí buněčné stěny některých bakterií a je při generalizovaném onemocnění těmito bakteriemi odpovědná za vznik šoku) při léčbě septického šoku. Práce v této oblasti však dále pokračují, protože septický šok je stav téměř tak špatně léčitelný jako například aids.

Jeden z účastníků konference konstatoval, že pouze méně než 1 % všech mikroorganizmů je možno kultivovat na umělých médiích, takže již nyní je nepochybné, že nových dosud neobjevených infekčních nemocí bude zřejmě podstatně více, než by se na první pohled zdálo. (The Lancet 343, 1423, 1994)