Aktuální číslo:

2019/12

Téma měsíce:

Odpady

Lék proti aidsu léčí také leukemii

 |  8. 11. 1995
 |  Vesmír 74, 644, 1995/11

Azidothymidin (AZT, v cizí literatuře Zidovudin) nachází uplatnění i v léčbě jiných onemocnění, než je aids. Dvě studie nedávno uveřejněné v New England Journal of Medicine ukazují velice slibný efekt tohoto přípravku v léčbě tzv. leukemie z dospělých T-buněk (Adult T-cell leukemia/lymfoma).

Tento druh leukemie má ovšem s aidsem řadu shodných rysů. Podoba začíná již letopočtem objevení – aids byl poprvé popsán r. 1981, adult T-cell leukemia/lymfoma (dále jen ATL) r. 1977. Tato leukemie byla vydělena od ostatních lymfocytárních leukemií na základě klinických rysů (kožních projevů, agresivního průběhu) i na základě své epidemiologie (vyskytuje se v omezených geografických oblastech, přičemž v rámci těchto oblastí dochází ke shlukování jednotlivých případů v rodinách a menších pospolitostech). Podezření na virového původce bylo již r. 1980 potvrzeno izolací prvního lidského retroviru, nazvaného HTL-1. Není bez zajímavosti, že virus HIV je s tímto virem úzce příbuzný, a dokonce se jeden čas jmenoval HTLV-3. Bez významu není ani to, že izolační metody, původně vyvinuté k izolaci HTLV-1, posléze výborně posloužily k izolaci viru způsobujícího aids.

Podoba mezi aidsem a ATL pokračuje i ve způsobu přenosu infekce. Podobně jako HIV se také HTKV­1 přenáší pohlavním stykem, z matky na dítě při kojení a krví (ale na rozdíl od HIV pouze úplnou krví, nikoli krevní plazmou). Možnost nákazy HTLV­1 u nás je ovšem minimální – toto onemocnění se vyskytuje zejména v jižním Japonsku, v některých částech Afriky, Indie, na Středním východě a v jižním Pacifiku. Jinde je krajně vzácné a týká se většinou imigrantů z ohrožených oblastí.

Během uplynulých osmnácti let se podařilo o ATL získat snad více poznatků než o všech ostatních leukemiích dohromady. Pouze jedna oblast dosud odolávala – léčba. I při použití nejagresivnějších léčebných postupů (zejména chemoterapie) nebylo průměrné přežití pacientů delší než šest měsíců. Víme-li však, že původcem tohoto druhu leukemie je virus, nabízí se myšlenka použít k její léčbě protivirové přípravky. Již před deseti lety byl pevně vyzkoušen interferon alfa, ale výsledky nebyly přesvědčivé. Nyní však dvě skupiny vědců (Američané vedení Gillem a Francouzi pod vedením Hermina) přišly s nápadem kombinovat interferon alfa s azidothyminem. V obou studiích bylo takto léčeno celkem 25 pacientů. Zhruba polovina z nich (včetně několika zcela rezistentních na chemoterapii) dosáhla touto léčbou úplného či alespoň částečného ústupu onemocnění a někteří žijí v době zveřejnění studií bez známek nemoci.

Význam těchto zjištění je několikerý. Vedle naděje na úspěšné léčení dosud obtížně ovlivnitelné nemoci zde máme i další možnost protivirového léku, původně vyvinutého pro onemocnění jiné. Kromě toho kombinace azidothyminu s interferonem alfa potvrzuje roli imunoterapie v léčbě hematologických nádorů (interferon alfa se zatím osvědčil zejména u tzv. „vlasaté“ leukemie a někdy se používá i v léčbě chronické myeloidní leukemie). Nejde přitom o odklon od dosud dominantní léčby cytostatiky (bez těch se ještě asi dlouho neobejdeme), ale o její užitečné doplnění.

Jak však připomíná dr. Gallo, autor úvodníku k zmíněným studiím, zveřejněné úspěchy by neměly odvést pozornost lékařů od toho, že ATL je virovým onemocněním, kterému je možno předcházet zatím zejména důslednou kontrolou krevních derivátů a sexuální osvětou, v budoucnosti se však počítá také s možností zavedení účinné vakciny. Čerstvé práce ukazují, že efektivní vakcinu proti HTLV-1 bude možné vyvinout. Bylo by pěkné, kdyby se i zde naplnila podobnost obou zmiňovaných onemocnění a kdyby pokroky dosažené při výrobě této vakciny napomohly též vývoji dlouho a toužebně očekávané vakciny proti aidsu.

The New Engl. J. of Medicine 332, 29, 1995/6, str. 1744 – 1748, 1783 – 1785

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína

O autorovi

Robert Pytlík

MUDr. Robert Pytlík (*1967) vystudoval 1. Lékařskou fakultu UK v Praze. Zabývá se trabsplantacemi krvetvorných buněk a dalšími aplikacemi buněčné terapie.

Doporučujeme

Recyklace plastového odpadu

Recyklace plastového odpadu

Zdeněk Kruliš  |  9. 12. 2019
Plastové odpady a jejich neblahý vliv na životní prostředí jsou poslední dobou námětem mnoha populárních i populárně- -naučných článků tištěných i...
Odpad, nebo surovina?

Odpad, nebo surovina?

Vladimír Wagner  |  9. 12. 2019
Pokud se ukáže hrozba rostoucí koncentrace CO2 pro vývoj klimatu opravdu tak veliká, jak předpokládají některé scénáře, bude třeba zrychlit cestu...
Modré moře pod blankytnou oblohou

Modré moře pod blankytnou oblohou

Jaromír Plášek  |  9. 12. 2019
Při pohledu na blankytnou oblohu1 si většina čtenářů určitě vzpomene, že za její barvu může jakýsi Rayleighův rozptyl slunečního světla.2 V...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné