Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Pro pocit jistoty vašeho srdce

 |  5. 10. 1995
 |  Vesmír 74, 555, 1995/10

O tom, jak se chovat, co jíst a co nejíst, abychom neohrozili jeden ze svých nejdůležitějších orgánů, se vedou dlouhé polemiky. Objevují se stále nové a nové rizikové faktory ischemické choroby srdeční (dále jen ICHS) a souběžně s tím se vyslovují další a další doporučení, která mají přispívat k prevenci této nemoci či aterosklerózy vůbec. Mnohá z těchto doporučení přitom popírají rady předešlé, popřípadě dřívější způsoby prevence označují za úplně scestné.

V časopise The New Engl. J. of Medicine byl publikován článek o homocysteinu (meziproduktu při biosyntéze cysteinu z metioninu a serinu) jako rizikovém faktoru aterosklerózy. Nejde o myšlenku novou, hypotéza byla prvně formulována již r. 1969 na základě pozorování rozsáhlých aterosklerotických změn u pacientů s dědičnými poruchami metabolizmu homocysteinu. Později se zjistilo, že i méně výrazné zvýšení hladin této aminokyseliny zvyšuje pravděpodobnost vzniku tohoto onemocnění. Novinkou je však poznatek, že kromě vysoké hladiny ovlivňuje rozvoj aterosklerotických změn též nízká hladina kyseliny listové a vitaminu B12, které hrají v metabolizmu homocysteinu důležitou roli. Dostatečná konzumace kyseliny listové (alespoň 1 – 2 miligramy denně, běžná tableta obsahuje 10 miligramů) by tedy měla riziko aterosklerózy snižovat.

Naproti tomu vaše srdce patrně příliš neochrání vysoká konzumace ryb. Časté požívání ryb se doporučovalo zejména s ohledem na vysoký obsah polynenasycených mastných kyselin, které snižují sérový cholesterol a snad i krevní tlak (viz např. Vesmír 65, 134, 1986/3). Ve studii, trvající po dobu šesti let a zahrnující téměř 45 000 mužů-zdravotníků (většinou šlo o dentisty), však nebylo zjištěno, že lidé, kteří jedí ryby pětkrát či šestkrát do týdne, by měli snížené riziko ischemické choroby srdeční oproti těm, kdo jedí ryby jen jednou či dvakrát týdně. Tato studie se již přetřásala v našem denním tisku, ovšem výsledky byly interpretovány zjednodušujícím způsobem: studie neříká, že jíst ryby je k ničemu, ale jen to, že ze zdravotního hlediska nemá smysl jíst je ve velkém množství. Na druhé straně všichni, kdo jedli aspoň nějaké ryby, měli zhruba o 25 % sníženou účinnost na ICHS oproti mužům, kteří nejedli ryby vůbec.

I kdyby se vám však podařilo tančit mezi vejci všech rizik ischemické choroby srdeční tak dokonale, že byste dodrželi veškeré známé předpisy, stejně nemáte vyhráno. Ještě do toho má co mluvit vaše genetická výbava. Nejde jen o geny určující vaši hladinu cholesterolu, ale třeba i o geny kódující hladinu faktorů krevní srážlivosti. Dosud bylo zjištěno, že riziko ischemické choroby srdeční zvyšuje vysoká hladina fibrinogenu, faktoru VII, von Wildebrandtova faktoru a inhibitoru aktivátoru plazminogenu. Zajímavým zjištěním je, že také vysoká hladina tkáňového aktivátoru plazminogenu (t-PA) je spojena s vyšším výskytem tepenných uzávěrů. Tento enzym rozpouští již vytvořenou krevní sraženinu a měl by tudíž riziko cévního uzávěru snižovat. Zdá se však, že jeho vysoká hladina je spíše druhotnou reakcí na primárně zvýšenou hladinu inhibitoru aktivátoru plazminogenu, čímž by byl rozpor vyřešen.

Hledání rizikových faktorů se však naštěstí nesetká vždy s úspěchem. Tak se například v čerstvých studiích nepotvrdilo, že by na riziko ischemické choroby srdeční měly vliv mutace genu pro faktor v krevní srážlivosti nebo mutace ACE-receptoru (receptoru pro angiotenzin konvergující enzym, který je odpovědný za přípravu angiotenzinu II, jedné z nejúčinnějších známých látek zvyšujících krevní tlak).

Je toho na vaše srdce příliš? Uklidněte se. Vaší jistotou zůstává – alkohol. Budete-li pít jednu až dvě skleničky vína denně, zvýšíte si hladiny “hodného″ HDL-cholesterolu, rozšíříte si koronární cévy a nemusí vás trápit ani lehké zvýšení krevního tlaku, které po vypití každého drinku nastává. Budete-li však pít více, alkohol bude stimulovat vaši sympatoadrenální osu natolik, že zvýšení krevního tlaku veškeré příznivé efekty vymaže, či dokonce převáží. Nemluvě už o tom, že člověk má v těle i další životně důležité orgány, o které je nutno se starat a které lze nesprávnými návyky rovněž poškodit.

Literatura

The New England Journal of Medicine 332, str. 286-291; 328-329; 635-641; 677-678; 706-711; 912-918; 977-982; 1024-1025; 1782-83
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína

O autorovi

Robert Pytlík

MUDr. Robert Pytlík (*1967) vystudoval 1. Lékařskou fakultu UK v Praze. Zabývá se trabsplantacemi krvetvorných buněk a dalšími aplikacemi buněčné terapie.

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné