Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024

Aktuální číslo:

2024/9

Téma měsíce:

Chiralita

Obálka čísla

Termina ’94

 |  5. 9. 1994
 |  Vesmír 73, 537, 1994/9

Věda má mnoho společného se sdělováním. Přesněji řečeno, sdílení informací představuje přímo jednu ze základních složek vědeckého procesu poznávání: nové poznatky je třeba jazykově formulovat též proto, aby mohly být předloženy k posouzení příslušné vědecké obci („pear group“), a jen ty, které obstojí, stávají se (dočasnou) složkou repertoáru vědy. Rozsáhlý rozmach vědy v posledním období je tedy inherentně spojen s rozmachem vědecké komunikace. Tato situace klade ovšem velké a zčásti i nové požadavky a nároky na vědce, popularizátory, lingvisty i sociology. Ukazuje se vcelku, zejména u nás, nedostatečná stylistická (rétorická) připravenost vědců a zároveň též dosud nepostačující pozornost věnovaná odbornému vyjadřování ze strany jazykovědců (v oblasti teorie i pedagogická praxe na školách středních i vysokých). Ve světě se dnes věnuje značná pozornost „jazykům pro speciální účely“ (languages for special purposes) a v tradici západního, především anglosaského světa je předmět zvaný „writing“ soustavně vyučován a má k dispozici mnoho praktických příruček.

Odborná čeština a odborný styl ve vědě i v technice představují dnes nosný pilíř spisovného jazyka a spisovné komunikace. Pro současnou dobu je příznačná velká rozrůzněnost stylových druhů či žánrů odborného vyjadřování. Jeho formy se mění, rozvíjejí, značně diferencují, dosavadní formy se modifikují a nové objevují. Kvantitativně nabývají na rozsahu texty písemné (dnes už nejen psané a tištěné) a značně se šíří komunikace ústní a též smíšená. Dnešní odborné texty jsou slohově a výrazově rozrůzněné nejen podle vědních disciplin, ale i uvnitř užších oborů a též podle obsahového zaměření článku nebo referátu. Tak třeba i v rámci jednoho specializovaného oboru medicinského bude se výrazně slohově a výrazově lišit referát zpracovávající specifické téma od referátu povahy experimentálně-statistické, od referátu zaměřeného metodologicky, od referátu sledujícího historii nějakého jevu nebo řešení nějaké otázky atp. Krátce, je třeba vzít na vědomí, že dnešní spisovný jazyk není nějaký zcela jednotný a homogenní útvar a že jeho hranice jsou neostré, otevřené.

Existují tedy soubory textových norem nebo vzorců, které by jazykovědci měli popsat a odborníci prakticky zvládnout. Je to úkol náročný pro obě strany. Uvědomění si této situace vedlo bohemisty z čilé Pedagogické fakulty Vysoké školy strojní a textilní v Liberci a z Ústavu pro jazyk český AV ČR k tomu, že zorganizovali ve dnech 21. - 23. června tr. v Liberci konferenci nazvanou „TERMINA ’94", věnovanou problematice odborného jazyka a stylu. (Pozdravný dopis konferenci zaslal předseda AV ČR prof. R. Zahardník, který nad ní převzal záštitu.)

Každý půlden byl vždy uveden obecněji pojatým referátem („Kultura jazyka a odborný styl“, „Výstavba odborného textu“, „Odborná terminologie“ a “Charakteristika odborného mluveného projevu“). Po něm následovala kratší sdělení, některá povahy zásadnější (např. o normách vědeckého dorozumívání nebo o zásadách terminografie), většina z nich si však všímala konkrétní problematiky různých oborů - právními texty počínaje a sportovní terminologií konče. Z oborů blízkých našemu časopisu se tu dostalo na přírodní vědy (především fyziku, biochemii, biologii), medicinu, meteorologii, kartografii, jadernou energetiku. Potěšující bylo, že ve sděleních i v diskusi přicházeli ke slovu nejen jazykovědci, ale též odborníci příslušných oborů, že tedy docházelo k mnohostranné spolupráci. Vždyť jazykovědec je stěží schopen plně vniknout do světa té či oné vědy a od odborníků nelze zase očekávat podrobnější studium a znalost problematiky jazykové; ti jsou zaměřeni spíše na věcný obsah svých sdělení. Přínosem bylo i to, že se na zasedání aktivně podílely i některé odbornice z jazykových kateder vysokých škol, neboť hlavně tyto školy nesou tíži úkolu naučit vědecké komunikaci.

Zasedání bylo libereckými pořadateli perfektně připraveno, mělo pracovní a diskusní ráz (při účasti několika desítek zájemců je to dobře možné) a v závěru jsme se shodli na tom, že TERMINA ’94 bylo setkání potřebné, zdařilé a plodné, že inspirovalo k pokračování spolupráce a že bychom se měli sejít zase po dvou letech na liberecké Termině ’96.

O autorovi

František Daneš

Emeritní prof. PhDr. František Daneš, DrSc., (*1919-2015) vystudoval Filozofickou fakultu UK. Od r. 1990 do svého odchodu do důchodu r. 1994 byl ředitelem Ústavu pro jazyk český AV ČR. Zabývá se zejména současným českým jazykem a obecnou lingvistikou. V r. 1999 vydal spolu se S. Čmejrkovou a J. Světlou knihu Jak napsat odborný text (nakladatelství Leda).

Doporučujeme

Homochirální život a racemická smrt

Homochirální život a racemická smrt uzamčeno

Tomáš Ovad, Petr Slavíček  |  2. 9. 2024
Saský král Lothar III. zahájil krátce po své korunovaci římským císařem tažení na Sicílii, ovládanou normanským panovníkem Rogerem II. Ačkoli...
Žabí poklad amazonských domorodců

Žabí poklad amazonských domorodců

Pro někoho jde o magickou medicínu prodávanou na internetu, pro domorodé obyvatele Amazonie o cennou surovinu využívanou v tamní medicíně, ale v...
Podvodní ohňostroj

Podvodní ohňostroj uzamčeno

Bioluminiscence, tedy proces produkce a emise studeného světla živými organismy, se může uplatnit v základním výzkumu, v neinvazivním...