Termina ’94

Věda má mnoho společného se sdělováním. Přesněji řečeno, sdílení informací představuje přímo jednu ze základních složek vědeckého procesu poznávání: nové poznatky je třeba jazykově formulovat též proto, aby mohly být předloženy k posouzení příslušné vědecké obci („pear group“), a jen ty, které obstojí, stávají se (dočasnou) složkou repertoáru vědy. Rozsáhlý rozmach vědy v posledním období je tedy inherentně spojen s rozmachem vědecké komunikace. Tato situace klade ovšem velké a zčásti i nové požadavky a nároky na vědce, popularizátory, lingvisty i sociology. Ukazuje se vcelku, zejména u nás, nedostatečná stylistická (rétorická) připravenost vědců a zároveň též dosud nepostačující pozornost věnovaná odbornému vyjadřování ze strany jazykovědců (v oblasti teorie i pedagogická praxe na školách středních i vysokých). Ve světě se dnes věnuje značná pozornost „jazykům pro speciální účely“ (languages for special purposes) a v tradici západního, především anglosaského světa je předmět zvaný „writing“ soustavně vyučován a má k dispozici mnoho praktických příruček.

Odborná čeština a odborný styl ve vědě i v technice představují dnes nosný pilíř spisovného jazyka a spisovné komunikace. Pro současnou dobu je příznačná velká rozrůzněnost stylových druhů či žánrů odborného vyjadřování. Jeho formy se mění, rozvíjejí, značně diferencují, dosavadní formy se modifikují a nové objevují. Kvantitativně nabývají na rozsahu texty písemné (dnes už nejen psané a tištěné) a značně se šíří komunikace ústní a též smíšená. Dnešní odborné texty jsou slohově a výrazově rozrůzněné nejen podle vědních disciplin, ale i uvnitř užších oborů a též podle obsahového zaměření článku nebo referátu. Tak třeba i v rámci jednoho specializovaného oboru medicinského bude se výrazně slohově a výrazově lišit referát zpracovávající specifické téma od referátu povahy experimentálně-statistické, od referátu zaměřeného metodologicky, od referátu sledujícího historii nějakého jevu nebo řešení nějaké otázky atp. Krátce, je třeba vzít na vědomí, že dnešní spisovný jazyk není nějaký zcela jednotný a homogenní útvar a že jeho hranice jsou neostré, otevřené.

Existují tedy soubory textových norem nebo vzorců, které by jazykovědci měli popsat a odborníci prakticky zvládnout. Je to úkol náročný pro obě strany. Uvědomění si této situace vedlo bohemisty z čilé Pedagogické fakulty Vysoké školy strojní a textilní v Liberci a z Ústavu pro jazyk český AV ČR k tomu, že zorganizovali ve dnech 21. - 23. června tr. v Liberci konferenci nazvanou „TERMINA ’94", věnovanou problematice odborného jazyka a stylu. (Pozdravný dopis konferenci zaslal předseda AV ČR prof. R. Zahardník, který nad ní převzal záštitu.)

Každý půlden byl vždy uveden obecněji pojatým referátem („Kultura jazyka a odborný styl“, „Výstavba odborného textu“, „Odborná terminologie“ a “Charakteristika odborného mluveného projevu“). Po něm následovala kratší sdělení, některá povahy zásadnější (např. o normách vědeckého dorozumívání nebo o zásadách terminografie), většina z nich si však všímala konkrétní problematiky různých oborů - právními texty počínaje a sportovní terminologií konče. Z oborů blízkých našemu časopisu se tu dostalo na přírodní vědy (především fyziku, biochemii, biologii), medicinu, meteorologii, kartografii, jadernou energetiku. Potěšující bylo, že ve sděleních i v diskusi přicházeli ke slovu nejen jazykovědci, ale též odborníci příslušných oborů, že tedy docházelo k mnohostranné spolupráci. Vždyť jazykovědec je stěží schopen plně vniknout do světa té či oné vědy a od odborníků nelze zase očekávat podrobnější studium a znalost problematiky jazykové; ti jsou zaměřeni spíše na věcný obsah svých sdělení. Přínosem bylo i to, že se na zasedání aktivně podílely i některé odbornice z jazykových kateder vysokých škol, neboť hlavně tyto školy nesou tíži úkolu naučit vědecké komunikaci.

Zasedání bylo libereckými pořadateli perfektně připraveno, mělo pracovní a diskusní ráz (při účasti několika desítek zájemců je to dobře možné) a v závěru jsme se shodli na tom, že TERMINA ’94 bylo setkání potřebné, zdařilé a plodné, že inspirovalo k pokračování spolupráce a že bychom se měli sejít zase po dvou letech na liberecké Termině ’96.