Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Stařecké slábnutí rozumu

 |  5. 9. 1994
 |  Vesmír 73, 516, 1994/9

Dosud nebyl rozhodnut spor, zda stárnutí mozku zdravého člověka nutně vede k oslabování intelektových funkcí, nebo zda musí člověk onemocnět, aby začal trpět poruchami paměti a úsudku.

Odbornou psychiatrickou terminologii přejímá obecná čeština, aby jí využila jako nadávek: začalo to idiotem, imbecilem a debilem, pokračovalo to hysterií a dnes je oblíbena schizofrenie. Zapomíná se, že jsou to většinou lidé těžce trpící, kteří by měli budit soucit a ne posměch.

Před sto lety tomu bylo jinak. Profesor psychiatrie na Karlově univerzitě v Praze Karel Kuffner si mohl dovolit přeložit latinský název dementia senilis do češtiny jako stařecká zblbělost a jeden z jeho nástupců, Zdeněk Mysliveček, to zmírnil na stařeckou otupělost.

Před 15 lety byl termín senilní demence opuštěn, poněvadž se ukázalo, že věk při vzniku tohoto onemocnění nehraje hlavní roli. Ukázalo se, že převážná většina těchto nemocných trpí Alzheimerovou nemocí, která vzácně vzniká i u lidí kolem čtyřicátého roku věku. U lidí starších než 65 let je to nemoc častá: postihuje až 15 % obyvatelstva. Začíná poruchami paměti, které se rychle prohlubují, a brzo je patrný i deficit úsudku, nemocní ztrácejí sebekritiku a končí do 2 – 5 let často jako vegetativní tvorové neschopní se o sebe starat a neudržující tělesnou čistotu. Porucha centrálních nervových regulací často vede milosrdně k tomu, že se takového pro příbuzné tíživého konce nedožijí, poněvadž snáze podléhají infekcím a jiným tělesným nemocem.

Jedním z důležitých článků patogenezy tohoto onemocnění je nedostatek acetylcholinu, což je neurotransmiter (přenášeč nervového vzruchu) na nervových strukturách zodpovědných za naše intelektové funkce. Jednou z nadějných cest, jak pomoci nebo zabránit rozvoji Alzheimerovy nemoci, bylo zvyšování koncentrace acetylcholinu zabráněním jeho odbourávání nebo podáváním vysokých dávek lecitinu (20 až 40 g denně). Lecitin je látka, ze které se acetylcholin tvoří.

I když při dostatečně radikální léčbě a při jejím včasném zahájení byly klinické výsledky nadějné, bylo donedávna sporné, zda lecitin může vůbec ovlivnit množství acetylcholinu v mozku. Na 32. kongresu Amerického neuropsychofarmakologického kolegia (ACNP) v Honolulu v prosinci 1993 tyto pochybnosti do jisté míry odstranil Bruce M. Cohen se spolupracovníky z Belmontu. Protonovou magnetickou rezonancí spojenou se spektroskopií mohl u zdravých dobrovolníků prokázat vzrůst koncentrace cholinu v mozku na dvojnásobek po požití cholinu. Zbývá tedy ještě prokázat, že tento v nadbytku nabídnutý cholin je využit pro syntézu acetylcholinu a že k tomu může docházet i u lidí trpících Alzheimerovou nemocí. O tom, že lecitin jako zdroj cholinu je dieteticky přijatelný, pochybnosti nejsou a nebyly.

Thressa D. Smith z laboratoře Daniela R. Weinberga ve Washingtonu přinesl na stejném kongresu přímé doklady o jiné cestě, jak zvýšit koncentraci acetylcholinu v mozku. Pracoval s opicemi Rhesus mulatta, kterým voperoval do mozkové kůry a do hippokampu (místa důležitého pro kognitivní funkce, zvl. paměť) mikrokanyly. Pomocí mikrodialýzy určoval koncentraci acetylcholinu a cholinu v průběhu práce na nesnadném úkolu souvisejícím se zapamatováním. Prokázal, že zvýšená aktivita na těchto místech mozku je provázena zvýšenou koncentrací acetylcholinu, nikoli však cholinu. Účelnou cestou k prevenci ochabování rozumových funkcí ve stáří je duševní práce. To platí jak o zdravých, tak o nemocných Alzheimerovou nemocí.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Psychologie a psychiatrie

O autorovi

Oldřich Vinař

Doc. MUDr. Oldřich Vinař, DrSc., (*1925) vystudoval Lékařskou fakultu UK v Praze. Vedl psychofarmakologické oddělení Výzkumného ústavu psychiatrického, později se zabýval klinickou psychofarmakologií ve společné laboratoři AV ČR a Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Nyní pracuje ve své samostatné psychiatrické ambulanci v Praze 8.

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné