Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Co všechno se dá číst

 |  5. 6. 1994
 |  Vesmír 73, 357, 1994/6

V jednom článku o etologii ptáků otištěném nedávno ve Vesmíru [Vesmír 73, 252, 1994/5, pozn. red.] mne (a možná i leckoho z vás) zaujalo, jakým způsobem v něm autor užívá sloveso číst. Uvedu několik příkladů: „čtení prostředí jednotlivými druhy“, „každý druh čte environmentální mozaiku v jiném měřítku“, „čtení prostředí a vzájemné čtení druhů“, „jak se budou organizmy číst navzájem“. Jaký význam má toto sloveso v uvedených kontextech? Na to dává odpověď vlastně sám autor v této větě: „Záleží na tom, jak druhy čtou prostředí, jak rozlišují, co považují za podstatné a co za nepodstatné.“ Jinak řečeno, v uvedených příkladech je užito sloveso číst ve významu blízkém slovesům zjišťovat, chápat, interpretovat, vyrozumívat, rozpoznávat, vykládat si ap. Možná že si řeknete, že se tedy bez slovesa číst v tomto významu obejdeme, když jsme se bez něho až dosud obešli. A že jde vlastně o dnes nijak neobvyklý vliv angličtiny.

Věc však není tak jednoduchá. Za prvé sloveso číst ve spojeních, o která nám jde, jako by vyjadřovalo „společného jmenovatele“ oněch sloves, kterými by je bylo možno v tom či onom případě zaměnit. A to má jistou vyjadřovací výhodu. Pokud jde o vliv angličtiny, je nepochybný, ale pro přijetí tohoto anglicizmu je v češtině připravená půda.

Užití slovesa číst ve významu „vyrozumívat, interpretovat“ je případem známého a běžného přenášení významu. Znáte jistě obraty a rčení jako „četl mu jeho myšlenky“, „vyčetl jí z očí každé přání“, „četl v jeho obličeji (tváři) uspokojení“, „číst budoucnost z hvězd“, „číst v knize přírody“ apod. Anebo si vzpomeňte na dnes častý obrat typu “má ho celého přečteného“ a na adjektivum (ne)čitelný ve významu „(ne)průhledný, (ne)pochopitelný“, časté v publicistické a politické mluvě. Jde tedy vlastně jen o rozšíření onoho už běžného přenosu významu na další okruh kontextů. A tak bychom autorovi onoho výchozího článku poradili snad nanejvýš to, aby tím „čtením“ tolik nehýřil a prostřídával je v textu jinými vhodnými slovesy nebo obraty.

Myslím si však, že tu nejde jen o vliv angličtiny – i když ten je nepochybný, anglické slovníky uvádějí další druhy kontextů pro „reading“ v přeneseném významu, v jakých se u nás „čtení“ (dosud) neobjevuje. Jde o to, že sloveso číst – podobně jako sloveso oslovovat/oslovit (ve významu „zaujmout, zapůsobit“, srov. Naše řeč 1992, s. 194-197) – patří do významového okruhu “komunikování“, vzájemné interakce, otázek a odpovědí, dialogu. Představa či pojem textu se dnes chápe ve velmi širokém smyslu a zahrnuje se někdy do něho vše, co k nám nějakým způsobem promlouvá, co nás oslovuje a co jako text interpretujeme. Zatímco sloveso oslovit prezentuje danou komunikační a kontaktovou situaci z hlediska té osoby nebo věci, která tu působí (tedy z hlediska „mluvčího“, který je vyjádřen podmětem věty), sloveso číst představuje jeho protějšek: v centru pozornosti je tu druhý partner dialogu, „čtenář“ (a podmětem je vyjádřen tentokrát on). – Možná že se vám můj výklad bude zdát poněkud „přefilozofovaný“. Jsem si však jist, že když si věc znovu necháte projít hlavou, dáte mi za pravdu.

O autorovi

František Daneš

Emeritní prof. PhDr. František Daneš, DrSc., (*1919) vystudoval Filozofickou fakultu UK. Od r. 1990 do svého odchodu do důchodu r. 1994 byl ředitelem Ústavu pro jazyk český AV ČR. Zabývá se zejména současným českým jazykem a obecnou lingvistikou. V r. 1999 vydal spolu se S. Čmejrkovou a J. Světlou knihu Jak napsat odborný text (nakladatelství Leda).

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné