Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Deprese

 |  5. 5. 1994
 |  Vesmír 73, 295, 1994/5

O depresi neboli chorobném smutku se říká, že je po zubním kazu nejčastějším lidským onemocněním. Může být onemocněním velmi závažným, dlouhodobým, celoživotně se vracejícím, léčbou jen neúplně ovlivnitelným. Skupina badatelů vedených K. S. Kendlerem (Am. J. Psychiatry 150, s. 1193, 1993) zkoumala, do jaké míry se na vzniku depresivní epizody podílejí vlivy dědičnosti a vlivy prostředí. Volila skupinu 680 párů ženských dvojčat, jejichž členky vyšetřovala třikrát, v odstupech delších než jeden rok. Jednovaječná dvojčata jsou dvěma kopiemi téhož jedince, zatímco dvojčata dvouvaječná sdílejí jen polovinu genů. Vliv dědičnosti se tedy u zkoumaného znaku musí projevovat u jednovaječných dvojčat „dvojnásobně“ než u dvojčat dvouvaječných. Z vlivů prostředí byla zkoumána citová vřelost, s níž byly vyšetřované ženy vychovávány rodiči, skutečnost, zda došlo v dětství k osiření, duševní poranění během života, sklon k neurotickým odpovědím na duševní zátěž, podpora, kterou ženám poskytuje jejich společenské prostředí, minulá období deprese a současné duševní potíže a zátěž.

Výzkum zjistil, že na vznik epizody deprese mají v sestupném pořadí vliv:

  1. zatěžující životní událost,
  2. dědičnost,
  3. výskyt epizody deprese v minulosti,
  4. sklon k neurotické odpovědi na zátěž.

Jde o významnou studii, kromě jiného dokládající zbytečnost sporu mezi „biologickou“ a “psychologickou“ psychiatrií o to, zda jsou při vzniku duševních nemocí významnější biologické nebo psychosociální vlivy.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Psychologie a psychiatrie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

František Koukolík

MUDr. František Koukolík, DrSc., (*1941) vystudoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Ve Fakultní Thomayerově nemocnici se zabývá zejména neuropatologií. V posledních letech píše do mnoha novin a časopisů, vystupuje v četných rozhlasových a televizních pořadech.

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné