Aktuální číslo:

2019/10

Téma měsíce:

Sesuvy

Deprese

 |  5. 5. 1994
 |  Vesmír 73, 295, 1994/5

O depresi neboli chorobném smutku se říká, že je po zubním kazu nejčastějším lidským onemocněním. Může být onemocněním velmi závažným, dlouhodobým, celoživotně se vracejícím, léčbou jen neúplně ovlivnitelným. Skupina badatelů vedených K. S. Kendlerem (Am. J. Psychiatry 150, s. 1193, 1993) zkoumala, do jaké míry se na vzniku depresivní epizody podílejí vlivy dědičnosti a vlivy prostředí. Volila skupinu 680 párů ženských dvojčat, jejichž členky vyšetřovala třikrát, v odstupech delších než jeden rok. Jednovaječná dvojčata jsou dvěma kopiemi téhož jedince, zatímco dvojčata dvouvaječná sdílejí jen polovinu genů. Vliv dědičnosti se tedy u zkoumaného znaku musí projevovat u jednovaječných dvojčat „dvojnásobně“ než u dvojčat dvouvaječných. Z vlivů prostředí byla zkoumána citová vřelost, s níž byly vyšetřované ženy vychovávány rodiči, skutečnost, zda došlo v dětství k osiření, duševní poranění během života, sklon k neurotickým odpovědím na duševní zátěž, podpora, kterou ženám poskytuje jejich společenské prostředí, minulá období deprese a současné duševní potíže a zátěž.

Výzkum zjistil, že na vznik epizody deprese mají v sestupném pořadí vliv:

  1. zatěžující životní událost,
  2. dědičnost,
  3. výskyt epizody deprese v minulosti,
  4. sklon k neurotické odpovědi na zátěž.

Jde o významnou studii, kromě jiného dokládající zbytečnost sporu mezi „biologickou“ a “psychologickou“ psychiatrií o to, zda jsou při vzniku duševních nemocí významnější biologické nebo psychosociální vlivy.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Psychologie a psychiatrie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

František Koukolík

MUDr. František Koukolík, DrSc., (*1941) vystudoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Ve Fakultní Thomayerově nemocnici se zabývá zejména neuropatologií. V posledních letech píše do mnoha novin a časopisů, vystupuje v četných rozhlasových a televizních pořadech.

Doporučujeme

Zhasněte světla!

Zhasněte světla!

Pavel Pecháček  |  7. 10. 2019
V důsledku technologického pokroku i rostoucí lidské populace stále přibývá míst, která jsou v noci vystavena umělému osvětlení (někdy...
Negativní dopady sesuvů

Negativní dopady sesuvů

Jan Klimeš  |  7. 10. 2019
Hlavním důvodem studia sesuvů jsou působené škody na majetku a v extrémních případech i ztráty na životech lidí. Přesto jsou objektivní a...
Odkrytá skrytá tvář Měsíce

Odkrytá skrytá tvář Měsíce uzamčeno

Pavel Gabzdyl  |  7. 10. 2019
Po celou dobu existence lidstva nám Měsíc ukazoval jen přivrácenou polokouli. Pouhých 60 let (od října 1959) známe díky ruské sondě Luna 3 i...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné