Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

80 let prof. Emila Hadače

/*10. 5. 1914/
 |  5. 5. 1994
 |  Vesmír 73, 255, 1994/5

Mezi vědci jsou i takoví, o nichž není lehké psát, protože žijí nenápadně a v úkrytu své specializace, anebo z opačného důvodu – protože jejich veřejný i vědecký život má až příliš mnoho dimenzí. Mezi ty druhé rozhodně patří botanik a ekolog prof. Emil Hadač. Na tomto místě však nejde o životopis. Chceme pouze pohledem „zevnitř“ oboru připomenout něco, co může unikat pohledům zvenčí.

Přírodovědecké „vření“ kolem bratří Hadačů (Jana a Emila) mělo první kulminační bod kolem r. 1937, kdy spolu s dalšími založili v Pardubicích tzv. Přírodovědecký klub. Dal by se srovnat s líhní přírodovědců, jak vzdělaných amatérů, tak budoucích význačných osobností v různých směrech poválečné biologie (patří k nim hydrobiolog R. Šrámek-Hušek, mykolog Z. Schaefer, ekologická botanička J. Slavíková, půdní biolog J. Seifert, molekulární biolog M. Hašek aj.). Bylo to také období expedic (Island), které týmovou práci povzbuzovaly. K nám už ozvuky těchto časů doléhají jen z popularizačně laděné knihy E. Hadače: Svalbard – studené pobřeží.

Zároveň se z řady publikovaných titulů vlastních nebo psaných s “velkými“ spoluautory té doby vynořuje výrazná tvář vedoucí osobnosti nového oboru - geobotaniky. Rodící se rostlinná sociologie představovala silný motivační vstup do vědy předjímající ekosystémový přístup (J. Klika, E. Hadač: Rostlinná společenstva střední Evropy, Příroda, 1944). E. Hadač se učil u K. Domina, V. Krajiny, P. Silingera, J. Kliky, přátelil se s přírodovědci ze zahraničí, nejvíce snad s Norem E. Dahlem. Byly to osobnosti odborně nezpochybnitelné, zato nejrůznějších světonázorů. Je na místě poznamenat, že ani levicová orientace nezavedla E. Hadače – na rozdíl od jiných – k distancování se od někoho z jmenovaných. Svědčí o tom např. jeho publikace fytocenologických materiálů pořízených díky Dominově-Hadačově stupnici pokryvnosti. Podobně jako Krajinova „klasická“ práce o Mlynické dolině, představuje Hadačova kniha „Die Pflanzengesellschaften des Tales ‘Dolina siedmi prameňov’ in der Belaer Tatra“ (Academia, 1969) jeden z vrcholů jeho geobotanické aktivity, citovaný v pracích o ekologii vysokohoří. Je pozoruhodné, o kolik nově poznaných rostlinných druhů a fytocenologických jednotek dokázal rozhojnit naše vědomosti – na základě svého působení na univerzitách v Norsku, Iráku, v terénu na Kubě, v USA, na Balkáně, Špicberkách nebo ve Střední Asii.

Skočme o etapu dál: Sedmdesátá léta zastihují E. Hadače v roli ředitele Ústavu krajinné ekologie ČSAV. Pracuje na svém snu mezioborového výzkumu krajinných systémů s využitím schopností výborného pozorovatele ekologických jevů. Slovo „systém“ je zde důležité, protože institucí zaměřených na studium objektu tak komplexní povahy s cílevědomým rozvíjením zmíněného metodologického nástroje bylo ještě mizivě. A kupodivu: lidé z nepříbuzných oborů, mnohdy pozvednuti z propadlišť politického soukolí (viz např. B. Blažek, Vesmír 73, 93, 1994/2), se pod touto střechou dávají dohromady pod „normalizačním“ ředitelem. Je jasné, že dlouho se tomu dávat průchod nemůže – miniaturní stranická organizace neroste, snad žádný z řady mladých není přemluven k červené legitimaci. A to hlavní: politicky motivované vymístění ústavu z Prahy – města inteligence, která v osmašedesátém tolik zlobila – tento ředitel neschvaluje. Musí proto uvolnit místo tomu, kdo stranický úkol splní. Někdejší, později rozprášený tým u nás reprezentuje první (a zatím i poslední) pokus o učebnicovou krajinně-ekologickou publikaci (Hadač E.: Krajina a lidé, Academia, 1982).

Tím začíná období vrcholné činorodosti Ekologické sekce Čs. biologické společnosti při ČSAV, která se pod předsednictvím E. Hadače dostává do čím dál otevřenějšího střetu s vládnoucí mocí. Ekologické problémy se stále ostřeji jeví jako politikum a proti jejich projednávání režim zakročuje. Memorandum pro sekretariát vlády ČSR (předčasně zveřejněné zahraničními sdělovacími prostředky), zápas o to, aby se nestavěla nová Obří bouda, lanovka na Sněžku nebo Jestřebí boudy v Krkonoších, boj o zámek Jezeří v Krušných horách atd. – to vše před zraky veřejnosti. Budoucí významné postavy v resortu životního prostředí po r. 1989 tak měly na co navazovat.

Prof. E. Hadač v rámci možností dosud chodí po horách a svým typickým přímočarým způsobem bojuje za přírodu. Obdiv zaslouží, že ještě po sedmdesátce sepsal regionální květenu pohoří, odkud žádná podobná publikace dosud neexistovala (Bukovské vrchy na východním Slovensku). V herbářích Přírodovědecké fakulty UK se při své osmdesátce pustil do studia taxonomicky náročné skupiny rodu pryskyřník (Ranunculus), jíž se u nás biosystematici vyhýbali. Vrací se tak k práci, kterou „rozdělal ještě pod Dominem“. Kdysi se bral za botaniky, jimž byl přístup do univerzitních herbářů upírán, a tak mu kromě vytrvalého zdraví přejeme, aby mu tyto unikátní sbírky mohly ještě dlouho sloužit k dalšímu poznání.

Citát

OMAR CHAJJÁM, Čtyřverší

přel. Vilém Závada, Čs. spisovatel, Praha 1974

Neuzavíral jsem se nikdy poznatkům věd.

Zbývalo málo, co bych mohl nevědět.

Teprve dneska vím, že nevím vůbec nic,

i když jsem bádal dvaasedmdesát let.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biografie

O autorech

Pavel Kovář

Jiří Hadinec

Hana Rambousková

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné