Marihuana
| 5. 3. 1994Marihuana je slovo z americko-španělského slangu a je odvozeno od pojmu „Mary and John“, odpovídajícího sušeným listům samčí a samičí rostliny indického konopí (Cannabis sativa). V jejím kouři bylo nalezeno přibližně 60 kanabinoidů, z nichž je nejúčinnější delta-9-tetrahydrokannabinol (THC). Je překvapující, že tato látka patrně má v obalech nervových buněk přirozený receptor. THC je hromadně zneužíván jako droga. Anglický průzkum zjistil, že jeho účinky osobně poznalo 1 % venkovských dětí starých 11 - 14 let, 21 % vysokoškoláků a 39 % pacientů klinik pro pohlavní choroby. Na THC nevzniká návyk podobný návyku na „tvrdé“ drogy, nicméně opakované užití zvláště ve vyšších dávkách má nepříznivé účinky. Běžná je úzkost, jež může být i panická. Závažnější je toxická zmatenost doprovázená podezíravostí, poruchami paměti, halucinacemi a pocitem neskutečnosti světa.
Je nejisté, zda zneužívání marihuany může přivodit psychózu, za pravděpodobnější se považuje, že lidé s probouzející se psychózou, např. schizofrenního okruhu, sahají po marihuaně častěji. Pocit radosti doprovázející kouření drogy je často následován smutkem, jenž bývá přechodný. U lidí zneužívajících marihuanu dlouhodoběji ve vyšších dávkách se projevují změny osobnosti, které při abstinenci obvykle ustupují. Podobně jako při zneužití lysergamidu může i při zneužití marihuany dojít k nepříjemnému návratu příznaků doprovázejících intoxikaci. Na druhé straně kanabinoidy snižují nitrooční tlak, záchvatovou pohotovost mozkové kůry a velmi účinně ovlivňují zvracení. Očekává se výroba syntetických kanabinoidů s těmito účinky, ale nepůsobících jako droga (Brit. J. Psych., 163, 1993, s. 141).