Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Homo erectus z Bilzingslebenu

 |  5. 3. 1994
 |  Vesmír 73, 135, 1994/3

Již od r. 1972 probíhá v Bilzingslebenu v okrese Artern systematický archeologicko-geologický výzkum sídliště fosilního člověka. Sídliště se nachází v travertinech, jež sedimentovaly v meziledové době, kterou nazýváme holsteinská. Nálezový horizont je datován do období před 300 000 - 350 000 lety.

Výzkum vede archeolog a geolog profesor Dr. habil. Dietrich Mania původně z Landesmuseum für Vorgeschichte v Halle (Saale), nyní člen univerzity Friedricha Schillera v Jeně. Pravidelně po čtyřech letech se svolávají odborníci, kteří posuzují nové nálezy a novou problematiku lokality. Po sloučení obou německých států došlo i ke změně hranic mezi jednotlivými zeměmi a lokalita Bilzingsleben, původně patřící do saské země, patří dnes do země durinské. Proto 5. kolokvium s podtitulem „Homo erectus - seine Kultur und Umwelt“ proběhlo 1.- 5. prosince 1993 v Jeně (a Bilzingslebenu), kam byl administrativně výzkum přeložen, a nikoli v Halle.

Systematický výzkum této mimořádné lokality probíhá již více než 20 let a je prováděn komplexně ve spolupráci s celou řadou specialistů přírodovědeckých oborů a oborů společenskovědních. Alfou a omegou výzkumu je objev velkého sídliště s příbytky lovců, které je na břehu potoka vyvěrajícího z minerálního pramene na vrcholu zdejších travertinů v poloze „Steinrinne“ nad řekou Viperem. Celou sídlištní plochu původně překrývaly několik metrů mocné polohy travertinů. Plocha sídliště byla obnažena díky jejich intenzivní těžbě. Vlastní nálezové vrstvy jsou zde naštěstí obsaženy v podložních travertinových píscích, což archeologický výzkum výrazně usnadnilo. Až 6 m mocné travertinové bloky po více než 350 000 let konzervovaly a chránily sídlištní sedimenty v následných mladších epochách.

Na sídlištní ploše se podařilo vypreparovat příbytky původních obyvatel a nalézt pracovní místa nejen pro výrobu kamenných a kostěných nástrojů, ale i předmětů ze dřeva. Nahromaděliny kostí lovné zvěře ukazují v celé šíři hospodářskou základnu někdejších lovců. Poprvé v Evropě se zde setkáváme s předměty zdobenými záměrnými rýhami a vzorci. Největším přínosem je však objev zlomků lebek člověka, které jsou roztroušeny mezi zvířecími kostmi na celé ploše sídliště.

K průběžnému zpracovávání odkrývaných archeologických, paleontologických a paleobotanických objevů, jejichž množství se pohybuje řádově v tunách, byli přizváni nejlepší specialisté pro jednotlivé obory z celého světa. Od samého začátku výzkumu zde průběžně zpracovávám a publikuji pozůstatky fosilního člověka.

Dosavadní výsledky výzkumu jsou velkolepé a stavějí naleziště v Bilzingslebenu mezi lokality světového významu z pohledu všech zúčastněných oborů. Geologicko-paleontologický výzkum a tím i datování zkoumaných travertinů a jejich obsahu významně přispívají k obecnému poznávání skladby předposlední doby meziledové v Evropě.

Objev dnes již desítek zlomků lebek nejméně ze tří jedinců fosilního člověka umožňuje pokusit se o jeho bližší taxonomické začlenění. Člověk z Bilzingslebenu nese ještě velké dědictví forem Homo erectus, jejichž existence v Evropě je předmětem bohaté diskuse paleoantropologů.

V letech 1974 až 1987 zde bylo objeveno 11 zlomků mozkoven a 6 volných zubů. Při 5. kolokviu bylo představeno dalších 12 fragmentů lebek objevených od r. 1988 do r. 1993. I tyto nové objevy doplňují a upevňují prozatímní určení zdejší formy člověka, kterou jsem r. 1978 předběžně označil jako Homo erectus bilzingslebensis. Bohužel až dosud byly objeveny toliko zlomky mozkoven a žádné části obličejového skeletu a postkraniálu. Již první zlomky ukázaly, že nejpřiléhavější analogii poskytují africké nálezy Homo erectus (Olduvai, především OH 9), v Evropě z Arago ve Francii, Verteszölös v Maďarsku a Petralony v Řecku. To vedlo k poznání, že v předposlední době meziledové žili v Evropě vedle sebe ještě formy nesoucí erektoidní charakter a staré formy již typicky sapientní, jak to dokumentují nálezy ze Swanscombe v Anglii, Steinheimu v Německu a formy starých sapientů pocházejí z navazujícího vmezeřeného období interglaciálního v saalském zalednění z Weimar-Ehringsdorfu v Německu. Opět z travertinů, dnes datovaných do doby před 220 000 let. Tuto paralelitu prokazuje i odlišná kultura provázející obě skupiny.

Tyto objevy umožňují studovat velmi komplikovanou problematiku existence biologických forem bezprostředních předchůdců sapientních populací Evropy a jejich kultury. Doufám, že pokračující výzkumy poskytnou ještě další doplňující objevy pro řešení tohoto dilematu.

Jde o složitou, ale nesmírně bohatou a poučnou látku pro studium řady oborů.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Antropologie

O autorovi

Emanuel Vlček

Prof. MUDr. et RNDr. h. c. Emanuel Vlček, DrSc., antropolog a lékař, se letos dožívá osmdesáti let (narodil se 1. března 1925 v Rožmitále pod Třemšínem). Čtenáři Vesmíru pana profesora znají především jako autora článků o výzkumu pozůstatků historických osobností. Kromě padesátky knih napsal monografickou trilogii Fyzické osobnosti českých panovníků, kterou v letech 1997–2000 vydalo nakladatelství Vesmír (jednotlivé díly: Nejstarší Přemyslovci, Čeští králové I, Čeští králové II). První článek pro Vesmír napsal již jako gymnazista („Speciální vsunutá kost“, Vesmír 22, 203, 1944/9–10). Nejdůležitějším okruhem jeho zájmů je však paleoantropologie ­Evropy (napsal monografie Neanderthaler der Tschechoslowakei, Fossile Menschenfunde von Weimar-Ehringsdorf a nejnověji Der fossile Mensch von Bilzingsleben).

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné