O terminologii molekulární genetiky

Před časem se mi dostala do ruky (zásluhou redakce Vesmíru) velmi užitečná publikace „Základní terminologie molekulární genetiky“. Zpracovala ji a r. 1990 vydala terminologická komise (při Čs. společnosti biologické) pod vedením St. Rozsypala. Nedalo mně to, abych si ji - byť s důkladným zpožděním - neprohlédl: jednak pro poučení (obsah každého termínu je vždy vyložen), jednak abych ukojil svou lingvistickou zvědavost.

Úkol komise nebyl jistě snadný, vždyť jde do velké míry o nově vytvářené ekvivalenty k termínům anglickým, přičemž bylo nepochybně nutné vybírat leckdy z několika názvů již existujících a porůznu užívaných, a zároveň rozlišit názvy víceméně pracovní (často jen v řeči mluvené) od termínů vhodných pro vlastní, spisovnou či standardní odbornou terminologii. (Na okraj poznamenávám, že o těchto věcech psala nedávno zajímavě S. Machová v časop. Slovo a slovesnost, 1993, č. 3.) Já si zde povšimnu několika různých postupů, které byly při převádění anglické terminologie (jde vlastně o slovník dvojjazyčný) použity.

Na prvním místě uvedu několik příkladů, v nichž se objevují pěkné, vynalézavé, neotrocké české ekvivalenty: úprava sestřihem, sestřih (a. splicing - čes. termín je vypůjčen z názvosloví filmového); vytěsňování řetězce (strand displacement); úprava (processing); vznášivá hustota (buoyant density); a ovšem zabíječ (killer); někdy je užito sice slovo cizího původu, avšak v češtině dobře srozumitelné: komplexní gen (assembled g.); mediátor (messenger - pokud vím, užívá se však i termín posel).

Řadí se sem i skupina zajímavých případů, v nichž angličtina typicky užívá slova se zřetelně přeneseným významem: beats on a string - korálková struktura; hairpin - vlásenková struktura; upstream sequence - sekvence proti směru exprese genu (zde by bylo možno uvažovat o stručnějším ekvivalentu „protisměrná“, ale existuje i angl. downstream, a tu je čeština v koncích); také termín kolísavé párování bází za angl. wobble je značně explicitní. - Zajímalo mne, jak autoři rozlouskli takové oříšky, jako jsou angl. termíny fingerprint („otisk prstů“) a footprint („otisk nohy, stopa“). Vyhnuli se hledání čes. ekvivalentu, který by měl rovněž metaforickou povahu, a sáhli spíše po věcném pojmenování: peptidová mapa a oleonukleotidová mapa. S jakým přijetím se tento název setkal, nevím.

Je chvályhodné, že se autoři snažili vyhnout zbytečným anglicizmům: angl. termínům hotspot, break, gap, cap, loop odpovídají přirozené české ekvivalenty horké místo, (či snad spíše žhavé?), zlom, mezera, čepička, smyčka. Že se ovšem v českém pracovním slangu říká „gepy“, „lupy“ atp. dobře víme. S. Machová ve svém článku uvádí z mluveného počítačového slangu např. tyto výrazy: (vy)klírovat (clear), abdejtovat (update), zasejvuj to (save it) - standardní termíny by byly: (vy)mazat to, aktualizovat, ulož to.

Je přirozené, že mnoho cizích termínů zůstává nepřeloženo, pouze jejich gramatické zakončení a pravopis mají podobu českou; např.: elongace, induktor, transpozon, terminace, inzert, exprese, regulon. Možná, že by se hodilo některé z nich přeložit, např. terminaci substantivem zakončení; avšak to lze rozhodnout jen s přihlédnutím k systémovým terminologickým souvislostem, takže např. pro zachování slova terminace mluví ta okolnost, že těsně souvisí s termínem terminátor, pro který by se vhodný český ekvivalent hledal dost obtížně.

A tak se můj jazykovědný pohled na molekulárněgenetickou terminologii ukázal jako docela zajímavý a poučný, přestože to byla probírka víceméně náhodná. Odborníkům z biologie se omlouvám, že jsem nepřihlédl k diskusi, která se ve třech letech po vyjití publikace patrně rozvinula. Mně mohlo jít jen o obecnější problematiku jazykovou. (A mohl-li jsem konstatovat dobrou jazykovou úroveň zvolených terminologických řešení, vyslovuji tím zároveň uznání lingvistickému poradci komise, brněnskému kolegovi prof. Dušanu Šlosarovi.)