Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

O terminologii molekulární genetiky

 |  5. 2. 1994
 |  Vesmír 73, 117, 1994/2

Před časem se mi dostala do ruky (zásluhou redakce Vesmíru) velmi užitečná publikace „Základní terminologie molekulární genetiky“. Zpracovala ji a r. 1990 vydala terminologická komise (při Čs. společnosti biologické) pod vedením St. Rozsypala. Nedalo mně to, abych si ji - byť s důkladným zpožděním - neprohlédl: jednak pro poučení (obsah každého termínu je vždy vyložen), jednak abych ukojil svou lingvistickou zvědavost.

Úkol komise nebyl jistě snadný, vždyť jde do velké míry o nově vytvářené ekvivalenty k termínům anglickým, přičemž bylo nepochybně nutné vybírat leckdy z několika názvů již existujících a porůznu užívaných, a zároveň rozlišit názvy víceméně pracovní (často jen v řeči mluvené) od termínů vhodných pro vlastní, spisovnou či standardní odbornou terminologii. (Na okraj poznamenávám, že o těchto věcech psala nedávno zajímavě S. Machová v časop. Slovo a slovesnost, 1993, č. 3.) Já si zde povšimnu několika různých postupů, které byly při převádění anglické terminologie (jde vlastně o slovník dvojjazyčný) použity.

Na prvním místě uvedu několik příkladů, v nichž se objevují pěkné, vynalézavé, neotrocké české ekvivalenty: úprava sestřihem, sestřih (a. splicing - čes. termín je vypůjčen z názvosloví filmového); vytěsňování řetězce (strand displacement); úprava (processing); vznášivá hustota (buoyant density); a ovšem zabíječ (killer); někdy je užito sice slovo cizího původu, avšak v češtině dobře srozumitelné: komplexní gen (assembled g.); mediátor (messenger - pokud vím, užívá se však i termín posel).

Řadí se sem i skupina zajímavých případů, v nichž angličtina typicky užívá slova se zřetelně přeneseným významem: beats on a string - korálková struktura; hairpin - vlásenková struktura; upstream sequence - sekvence proti směru exprese genu (zde by bylo možno uvažovat o stručnějším ekvivalentu „protisměrná“, ale existuje i angl. downstream, a tu je čeština v koncích); také termín kolísavé párování bází za angl. wobble je značně explicitní. - Zajímalo mne, jak autoři rozlouskli takové oříšky, jako jsou angl. termíny fingerprint („otisk prstů“) a footprint („otisk nohy, stopa“). Vyhnuli se hledání čes. ekvivalentu, který by měl rovněž metaforickou povahu, a sáhli spíše po věcném pojmenování: peptidová mapa a oleonukleotidová mapa. S jakým přijetím se tento název setkal, nevím.

Je chvályhodné, že se autoři snažili vyhnout zbytečným anglicizmům: angl. termínům hotspot, break, gap, cap, loop odpovídají přirozené české ekvivalenty horké místo, (či snad spíše žhavé?), zlom, mezera, čepička, smyčka. Že se ovšem v českém pracovním slangu říká „gepy“, „lupy“ atp. dobře víme. S. Machová ve svém článku uvádí z mluveného počítačového slangu např. tyto výrazy: (vy)klírovat (clear), abdejtovat (update), zasejvuj to (save it) - standardní termíny by byly: (vy)mazat to, aktualizovat, ulož to.

Je přirozené, že mnoho cizích termínů zůstává nepřeloženo, pouze jejich gramatické zakončení a pravopis mají podobu českou; např.: elongace, induktor, transpozon, terminace, inzert, exprese, regulon. Možná, že by se hodilo některé z nich přeložit, např. terminaci substantivem zakončení; avšak to lze rozhodnout jen s přihlédnutím k systémovým terminologickým souvislostem, takže např. pro zachování slova terminace mluví ta okolnost, že těsně souvisí s termínem terminátor, pro který by se vhodný český ekvivalent hledal dost obtížně.

A tak se můj jazykovědný pohled na molekulárněgenetickou terminologii ukázal jako docela zajímavý a poučný, přestože to byla probírka víceméně náhodná. Odborníkům z biologie se omlouvám, že jsem nepřihlédl k diskusi, která se ve třech letech po vyjití publikace patrně rozvinula. Mně mohlo jít jen o obecnější problematiku jazykovou. (A mohl-li jsem konstatovat dobrou jazykovou úroveň zvolených terminologických řešení, vyslovuji tím zároveň uznání lingvistickému poradci komise, brněnskému kolegovi prof. Dušanu Šlosarovi.)

O autorovi

František Daneš

Emeritní prof. PhDr. František Daneš, DrSc., (*1919) vystudoval Filozofickou fakultu UK. Od r. 1990 do svého odchodu do důchodu r. 1994 byl ředitelem Ústavu pro jazyk český AV ČR. Zabývá se zejména současným českým jazykem a obecnou lingvistikou. V r. 1999 vydal spolu se S. Čmejrkovou a J. Světlou knihu Jak napsat odborný text (nakladatelství Leda).

Doporučujeme

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Ondřej Vrtiška  |  12. 10. 2018
Co nám studium zaniklých civilizací může říct o té naší? I tomu se bude věnovat přednáška Učené společnosti ČR, kterou v úterý 16. října přednese...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné