Ze starších ročníků Vesmíru
5. 12. 1994 | Vesmír 73, 710, 1994/12
Proti komárům užívá se rozmanitých prchavých látek, jež komáry zahánějí. Člověk se jimi musí natříti, aby hodně páchl, ale absolutní ochranou žádná z těchto voňavek není. Před několika léty bylo doporučeno cestovatelům a usedlíkům v krajinách malarií a žlutou zimnicí zamořených, aby brali pilulky, obsahující selen. Neboť po selenu člověk počne páchnouti tak, že toho nemohou komáři snésti. Ale nemohou toho snésti také lidé a tak požívání selenu znemožňovalo spolupráci a spolubytí lidí. Poněvadž mimoto selenové pilulky mají také pro zdraví špatné následky, bylo od nich upuštěno. Síť proti moskytům zůstává nejlepším prostředkem.
Vesmír 23, 16, 1944
Teplota lávy.
O teplotě lávy známe málo spolehlivých zpráv. V Neapoli baví se zvědavci házením měďáků na žhoucí lávu, které ve chvilce úplně se roztápějí. Ku proudu vytékající lávy těžko se pro sálavé teplo přiblížiti a je neobyčejně obtížno pro velikou hustotu lávy žároměr do ní ponořiti. Profesor Bartoli přiblížil se až na 2 m k výhni lávové a zkoušel teplotu přístrojem velmi jednoduchým. Dal rozříznouti hlaveň bambitky po délce v půli a mezi ně vložil tyčinku platinovou, a upevnil vše na železnou tyč zapuštěnou pevně do silné žerdi z kaštanového dřeva. po šesti minutách, jež uplynuly po ponoření hlavně, nastala rovnováha v teplotě a přístroj vytažen. Po té hlaveň rozevřena a platinová tyčinka ponořena do vody v kalorimetru. Shledáno, že ve hloubce 1 m je 1060, 990, 980 a 970 stupňů. V témže proudu lávy po dvou kilometrech, které urazil rychlostí 80 m za hodinu, naměřeno o 200 stupňů méně, t.j. 870, 800 a 750 stupňů. (L’annué scientf.). Sp.Vesmír 1.12. 1894, str. 47
Veřejné vědecké vycházky,
jichž každý se súčastniti může, dávno již zavedeny jsou ve Francii, a zejména minulého léta byly v rozkvětu. O věci podal uherský botanik Richter, který procestoval západní země Evropy, obšírnou zprávu v královské společnosti přírodovědecké v Budapešti. Takové výlety pořádá a veřejně oznamuje Musée d’historie naturelle, jichž se súčastňuje značná čásť pařížské intelligence. Chéf systematického oddělení Jardin des plantes Bureau podává úředně zprávy, ve který čas a hodinu vycházka se podnikne a zve obecenstvo o věc se zajímající, aby účastnilo se vycházky. Společnosti drah usnadňují vycházky ty snížením cen jízdních. Od jara do podzimku neuplyne téměř neděle a svátku, aby některý z vynikajících pařížských botaniků na př. Baillon, Bonnier a j. uspořádali veřejný výlet. Prázdnin a delších svátků používá se k cestám dalším, až ku mnohadenním, na př. až do Pyrenejí, kamž r. 1892. universita v Bagnolles obecenstvo zvala, oznamujíc, že prof. Flahault z fakulty Montpellierské při této příležitosti květenu horskou demonstrovati bude. Tento způsob pěstování vědy má nejen znamenitý účel vzdělávací, ale, jak referent praví, působí tento styk vědy s širším obecenstvem také velice prospěšně na uvědomělosť patriotickou vůbec. Plk.Vesmír 15.12. 1894, str. 58
RUBRIKA: Vertikála
Doporučujeme
Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem 
Eva Bobůrková | 3. 2. 2025
Přírodovědkyni Zuzaně Musilové učarovaly ryby. A to hlavně podivuhodné ryby hlubokomořské, s obrovskýma očima a strašlivými zuby. Byť mnohé z nich...
Doba skleněná 
Natalie Venclová, Kateřina Tomková | 3. 2. 2025
Obliba skla trvá už kolem 5000 let. Díky využití přírodních věd dokážeme prohloubit dosavadní poznání toho, kdy a kde se vyráběly skleněné...
Skleněný zázrak 
Marek Janáč | 3. 2. 2025
Jeden z nejunikátnějších sklářských příběhů všech dob odstartovaly dvě rodinné tragédie. Leopoldu Blaschkovi z Českého Dubu zemřela na choleru...