SAD

SAD je zkratkou anglických slov seasonal affective disorder, což je charakteristická a častá porucha duševní činnosti vázaná na zimní měsíce (JAMA 270, s. 2717, 1993). Projevuje se nejčastěji těsně po dvacátém roce věku, ženy jsou postiženy skoro 4krát častěji než muži, nejčastějším příznakem je deprese trvající kolem pěti měsíců. Téměř všichni postižení jsou smutní, jejich aktivita klesá, objevuje se úzkost, dvěma třetinám stoupá chuť k jídlu, šestině klesá, tři čtvrtiny touží po sladkých jídlech, stoupá jim tělesná váha, déle spí a snižuje se úroveň pohlavní touhy a prožívání. Naprostá většina postižených má potíže s prací. Příznaky jsou slabší u lidí žijících v blízkosti rovníku.

Onemocnění je do jisté míry podmíněno dědičností, základní význam má snížení světelného toku v zimních měsících, svůj podíl může mít práce v tmavém prostředí, stejně jako oční poruchy. Funkčním podkladem onemocnění je pravděpodobně porucha biologických rytmů daných činností ústředí v hloubce mozku, v limbickém systému, složitým způsobem propojených s oční sítnicí.

Je typické, že v USA je touto poruchou duševní činnosti postiženo 1,4 % populace státu Florida, ale 9,7 % populace státu New Hampshire ležícího podstatně více na severu. Obrazně by snad bylo možné říci, že jde o něco vzdáleně podobného potřebě zimního spánku.

Nejúčinnějším lékem je světlo, většině nemocných pomáhá světelný tok 10 000 luxů ze vzdálenosti 45 cm na tvář po dobu 30 minut po ránu, aniž by se léčený díval přímo do zdroje, procházky na denním světle. Účinek se začne projevovat zhruba po týdnu. Někdy je nutné přidat večerní dávku. Komplikací bývají záněty spojivek. O významu dalších léčebných metod se vede diskuse.