Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Kablíkova sbírka v Jičíně

 |  5. 10. 1994
 |  Vesmír 73, 544, 1994/10

Roku 1988 převzalo Okresní muzeum v Jičíně z jičínského gymnázia truchlivý zbytek kdysi velké a dobře známé Kablíkovy sbírky ptáků. Sbírka v podstatě vznikla v letech 1831 – 1835, kdy v Kablíkově lékárně ve Vrchlabí působil Antonín Fierlinger, později majitel lékárny a starosta v Sobotce. Byl to vášnivý lovec a propagátor. Ke sbírce, kterou sestavil, vypracoval i podrobný katalog s údaji o ekologii a původu jednotlivých druhů. Svými zástřely pak obohacoval sbírku i po svém odchodu z Vrchlabí. Byl to např. pár poštolky rudonohé, nebo pár krkavce, který byl po více než sto let posledním zástřelem v Čechách. Později své úlovky předával Národnímu muzeu. Byl to např. tetřevec (Vesmír 1887), nebo raroh, střelený u Kosti (Vesmír 1891). Není vyloučeno, že jeho rukama prošla i divoká kočka, střelená údajně 1880 na Kosti. O střelecké vášni Fierlingerově svědčí i to, že během jediného dne střelil (dle rukopisné poznámky Fričovy v jeho výtisku „Obratlovců země české“ – dnes v knihovně zoologických ústavů UK) 17 kulíků hnědých a vybral 30 vajec. Údaj slouží spíše jako doklad o bývalé hojnosti tohoto ptáka v Krkonoších. Kulíky však střílel několikrát. Ve sbírce bylo šest kusů v různém stavu opeření. Fierlinger založil i přírodopisné sbírky školních kabinetů v Sobotce a Dolním Bousově. Do Sobotky věnoval i velkou geologickou sbírku.

Fierlingerův katalog obsahoval 562 kusů ptáků v 240 druzích. V roce 1936, kdy Ant. Houba otiskl překlad katalogu ve Sborn. muzejního spolku v Jičíně, měla sbírka 440 kusů v 240 druzích, umístěných ve speciálních vitrinách. V posledních 40 letech valná část sbírky zmizela, zmizel i katalog. Chybí krkavec, kulík je zastoupen jediným kusem.

9. června t.r. byla v Okresní galerii v Jičíně zahájena výstava „Ptáci“. Obsahovala především zooologické ilustrace ptáků od akad. malířů Květoslava Híska, Karla Drchala, Libuše a Jaromíra Knotka. Dr. L. Šoltysová, správce přírodovědných sbírek muzea, doplnila tuto výstavu pohotově souborem ptáků, který se z Kablíkovy sbírky zachoval, totiž 67 druhy v 84 kusech, značně poškozených.

Daleko hůře dopadla velká sbírka sobotecké školy. Vycpaniny byly spáleny pod kotlem, geologie vyvezena na skládku. Místo toho byla instalována „síň tradic“, věnovaná jakémusi komunistickému agitátorovi, a stěny vyzdobeny bezcennými papíry. Za zachování cenného a dnes vlastně nedosažitelného materiálu (většina zvířat je chráněna) hospodáři na pracovištích státní byty a další výhody nedostávali. A tak dnes mladí lidé nepoznají kosa od špačka a příroda je pro ně velkou neznámou.

Měli jsme Rok Komenského, máme Rok rodiny, ale všechno se obejde jen řečňováním, formálně. Dobře nás to v minulých letech naučili.

O autorovi

Karel Samšiňák

RNDr. Karel Samšiňák (*1923) vystudoval parazitologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Parazitologickém ústavu ČSAV se zabýval akarologií.

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...