Kablíkova sbírka v Jičíně
| 5. 10. 1994Roku 1988 převzalo Okresní muzeum v Jičíně z jičínského gymnázia truchlivý zbytek kdysi velké a dobře známé Kablíkovy sbírky ptáků. Sbírka v podstatě vznikla v letech 1831 – 1835, kdy v Kablíkově lékárně ve Vrchlabí působil Antonín Fierlinger, později majitel lékárny a starosta v Sobotce. Byl to vášnivý lovec a propagátor. Ke sbírce, kterou sestavil, vypracoval i podrobný katalog s údaji o ekologii a původu jednotlivých druhů. Svými zástřely pak obohacoval sbírku i po svém odchodu z Vrchlabí. Byl to např. pár poštolky rudonohé, nebo pár krkavce, který byl po více než sto let posledním zástřelem v Čechách. Později své úlovky předával Národnímu muzeu. Byl to např. tetřevec (Vesmír 1887), nebo raroh, střelený u Kosti (Vesmír 1891). Není vyloučeno, že jeho rukama prošla i divoká kočka, střelená údajně 1880 na Kosti. O střelecké vášni Fierlingerově svědčí i to, že během jediného dne střelil (dle rukopisné poznámky Fričovy v jeho výtisku „Obratlovců země české“ – dnes v knihovně zoologických ústavů UK) 17 kulíků hnědých a vybral 30 vajec. Údaj slouží spíše jako doklad o bývalé hojnosti tohoto ptáka v Krkonoších. Kulíky však střílel několikrát. Ve sbírce bylo šest kusů v různém stavu opeření. Fierlinger založil i přírodopisné sbírky školních kabinetů v Sobotce a Dolním Bousově. Do Sobotky věnoval i velkou geologickou sbírku.
Fierlingerův katalog obsahoval 562 kusů ptáků v 240 druzích. V roce 1936, kdy Ant. Houba otiskl překlad katalogu ve Sborn. muzejního spolku v Jičíně, měla sbírka 440 kusů v 240 druzích, umístěných ve speciálních vitrinách. V posledních 40 letech valná část sbírky zmizela, zmizel i katalog. Chybí krkavec, kulík je zastoupen jediným kusem.
9. června t.r. byla v Okresní galerii v Jičíně zahájena výstava „Ptáci“. Obsahovala především zooologické ilustrace ptáků od akad. malířů Květoslava Híska, Karla Drchala, Libuše a Jaromíra Knotka. Dr. L. Šoltysová, správce přírodovědných sbírek muzea, doplnila tuto výstavu pohotově souborem ptáků, který se z Kablíkovy sbírky zachoval, totiž 67 druhy v 84 kusech, značně poškozených.
Daleko hůře dopadla velká sbírka sobotecké školy. Vycpaniny byly spáleny pod kotlem, geologie vyvezena na skládku. Místo toho byla instalována „síň tradic“, věnovaná jakémusi komunistickému agitátorovi, a stěny vyzdobeny bezcennými papíry. Za zachování cenného a dnes vlastně nedosažitelného materiálu (většina zvířat je chráněna) hospodáři na pracovištích státní byty a další výhody nedostávali. A tak dnes mladí lidé nepoznají kosa od špačka a příroda je pro ně velkou neznámou.
Měli jsme Rok Komenského, máme Rok rodiny, ale všechno se obejde jen řečňováním, formálně. Dobře nás to v minulých letech naučili.