Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Obnovujeme přirozený systém odvodnění obcí

(Tomáš Just, Vesmír 72, 614, 1993/11)
 |  5. 1. 1994
 |  Vesmír 73, 4, 1994/1

Řešit otázku toxicity čistírenských kalů dosud známými a užívanými metodami (např. spalováním), je z mnoha důvodů neúnosné nebo aspoň vysoce nákladné. Přitom se nabízejí perspektivní biologické metody; některé z nich se už dostávají z teoretického stadia do praktického využití. Např. dnes je už možno hovořit o vzniku nového biologického postupu, který bude patrně nazván biometalurgie. V Sci. Amer. se např. před několika lety poprvé objevil rozsáhlý článek o získávání vysokoprocentního koncentrátu železa z nízkoprocentní rudy pomocí mikrobiální redukce za pomoci slunečního záření. U nás před druhou světovou válkou zjišťoval doc. Babička na Přírodovědecké fakultě, že některé rostliny dovedou ze substrátu, na kterém rostou, až osmdesátkrát koncentrovat těžké kovy, např. zlato.

Na pokusných políčkách s přiměřenou vrstvou čističkových kalů lze pěstovat rostliny, které by extrahovaly ze substrátu těžké kovy. Nejúspěšnější kandidát, který by uměl do svých tkání převést ze substrátu nejvíce kovu, by mohl být využit k rozsáhlému plošnému odstraňování těžkých kovů z různých odpadů. Jejich toxicita by tak byla snížena pod stanovené hygienické limity a nic by pak nebránilo hospodářskému využití. Sklizené rostliny by po vysušení byly zpopelněny bezúletovým postupem a zbylý popel by byl buď skladován, nebo využit k recyklaci těžkých kovů.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí

O autorovi

Vladimír Wagner

RNDr. Vladimír Wagner, CSc., (*1960) vystudoval MFF UK v Praze. V Ústavu jaderné fyziky AV se zabývá hlavně experimentálním studiem horké a husté jaderné hmoty v relativistických srážkách těžkých iontů a možností transmutace vyhořelého jaderného paliva pomocí intenzivních zdrojů neutronů.
Wagner Vladimír

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné