Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Nejstarší známý hominid

 |  5. 11. 1994
 |  Vesmír 73, 654, 1994/11

Proslulá etiopská paleontologická naleziště, která v nedávné době vydala lebku Australopithecus afarensis (Vesmír 73, 293, 1994/5), přinesla další překvapení. Tim D. White (Kalifornská univerzita, Berkeley), Gen Suwa (Tokijská univerzita) a Berhane Asfaw (Paleoantropologická laboratoř, Addis Abeba) popisují z lokality Aramis (Middle Awash, Etiopie) podle nálezů sedmnácti úlomků zubů, lebky a ostatní kostry nový druh hominida Australopithecus ramidus. Druhový název odvozují od slova „ramid“ z jazyku kmene Afar žijícího v této oblasti. Toto slovo znamená „kořen“. Vzorky byly nalezeny v tuffových vrstvách stáří 4,36 až 4,42 milionu let. Ze srovnávacích studií s druhem Australopithecus afarensis, s moderními a fosilními opicemi a podle prastaré a primitivní morfologie se autoři domnívají, že by mohli mít v rukou kořen druhů čeledi Hominidae.

Morfologickou podobnost mezi šimpanzy (rod Pan) a hominidy potvrzuje i příbuznost molekulárněbiologická a soudí se, že k oddělení větve šimpanzů mohlo dojít někdy před 4,5 až 5,5 milionu let (větev rodu Gorilla je hominidům vzdálenější). Dosud se nanašly fosilie rodu Pan, proto byl k rekonstrukci jeho evoluční historie použit mitochondrionální genom.

Australopithecus ramidus by mohl být nejen obecným předchůdcem pozdějších hominidů (větve A. afarensis – Homo habilis – H. erectus – H. sapiens), ale ani určité morfologické shody báze lebky s druhy rodu Paranthropus nebrání tomu, aby ho bylo možno považovat také za jejich předka.

Sedimenty v Middle Awash skýtají vedle fosilií hominidů i pozůstatky jiných obratlovců, vulkanický popel a další podklady pro biochronologické údaje. Podle radioizotopového datování, geochemické analýzy vmezeřených vrstev vulkanického popela, sedimentologického hodnocení, botanických a faunistických dokladů se soudí, že zdejší hominidi byli obyvateli lesnatého kraje.

Nature 371, 280, 306 a 330, 1994

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleontologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...