FLDfilm2025FLDfilm2025FLDfilm2025FLDfilm2025FLDfilm2025FLDfilm2025

Aktuální číslo:

2026/1

Téma měsíce:

Polární oblasti

Obálka čísla

Ozvěna dávných časů

 |  5. 10. 1999
 |  Vesmír 78, 578, 1999/10

Mayská pyramida boha Kukulkána v Chichen Itzá (na snímku na protější straně nahoře) je jednou z nejslavnějších na Yucatanu. Je s ní spojen i jeden zajímavý akustický jev. Neopomenou na něj upozornit ani průvodci, kteří předvádějí stavby svých předků turistům. V malé vzdálenosti od pyramidy udeří dvěma kameny o sebe. Ozvěna, která se vrátí, je překvapivě silná a vždy zazní nějak jako Í–Ó nebo É–Ó, zvuk je zpočátku vysoký a ke konci přejde do nižších frekvencí.

K této ukázce bývá obvykle připojena povídačka typu: „tak zněl pláč obětovaných zvířat“ nebo „zvuk se podobá nářku duchů lidí obětovaných na pyramidě“. Archeologové shodně tvrdí, že je to celé nesmysl, ale žádné jiné vysvětlení nenabízejí.

O problém se začal zajímat David Lubman, který studuje akustiku takových prostor, jako jsou divadla, koncertní sály apod. Fyzikální vysvětlení zvláštní ozvěny je poměrně jednoduché (viz také obrázek). Zvuk se nejprve odrazí od podstupnice (to je ta svislá stěna schodu) nejnižších stupňů, protože jsou nejblíže. Odráží se navíc od velké části povrchu podstupnice, která v této výšce ještě není pro zvuk skryta za předchozím schodem. Vzdálenost podstupnice k hraně předchozího stupně je menší, a tóny ozvěny jsou proto vyšší.

Ozvěna odražená z vyšších, a tedy vzdálenějších schodů se vrátí později a současně se prodlužuje i vzdálenost jednotlivých schodů (viz obrázek). Proto jsou závěrečné tóny ozvěny hlubší.

Lubmanovi se však zřejmě podařilo vysvětlit i důvod, proč byla pyramida stavěna tak, aby vytvářela zrovna takovou ozvěnu. Procestoval zemi starých Mayů a podobný typ ozvěny, i když třeba ne tak nápadné, zaznamenal u četných dalších pyramid. Ve svých úvahách proto vyšel z mýtu o bohu Kukulkánovi, jemuž byla většina staveb zasvěcena. Kukulkán má obdobu v aztéckém opeřeném hadovi Quetzalkoatlovi. Kult opeřeného hada byl ve Střední Americe jedním z nejrozšířenějších a prochází napříč téměř všemi indiánskými kulturami. Opeřený had má skutečnou předlohu v ptáku kvesalu chocholatém (Pharomachrus mocinno; kvesal je vlastně český přepis slova quetzal), který žije v pralesích jižního Yucatanu, v Chiapasu, Guatemale a dalších středoamerických zemích. Byl ústředním motivem některých náboženství či kultů. Jeho pera byla používána při některých rituálech ap.

Ludman porovnal zvuk ozvěny s křikem kvesala a zjistil překvapivou podobnost. Zdá se tedy, že mayské pyramidy zasvěcené opeřenému bohu byly zároveň prvními zvukovými záznamníky, protože dokázaly „uchovat“ a dle potřeby znovu „přebrat“ hlas boha.

Celá teorie je pěkná a uspokojující ještě z jednoho důvodu. Vysvětluje totiž také jednu významnou otázku, kterou si návštěvníci pyramid kladou asi vůbec nejčastěji – proč jsou všechna ta schodiště tak strašně příkrá a proč jsou jednotlivé stupně tak úzké a vysoké? Vždyť se po tom skoro nedá chodit.

Právě takové uspořádání schodů však vytváří nejlepší ozvěnu.

(New Scientist 10. října, 1998/7)

Obrázky

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyzika

O autorovi

Pavel Hošek

Mgr. Pavel Hošek (*1968) vystudoval parazitologii a entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Spolupracuje na projektu expedice LEMURIA, který mimo jiné vyústil do mnoha cest na Madagaskar. Zajímá se o vše, co s Madagaskarem souvisí. Z malgaštiny a dalších jazyků přeložil tradiční merinskou poezii (Dotek prolétajícího motýla, 2003) a madagaskarské mýty, legendy a pohádky (Rohatý král, 2003). Napsal také Dějiny Madagaskaru (2011).
Hošek Pavel

Doporučujeme

Temní architekti tání

Temní architekti tání

Když si prohlížíte satelitní snímky grónského ledovcového štítu, místo oslnivě bílé plochy uvidíte rozsáhlé tmavé skvrny, pokrývající stovky...
Tetování zabíjí imunitní buňky

Tetování zabíjí imunitní buňky

Adam Obr  |  2. 2. 2026
Nedávná studie, na níž se podíleli vědci z Biologického centra AV ČR, naznačuje, že tetování může významně ovlivnit imunitní odpověď na některé...
Pyramidy z pohledu fyziky

Pyramidy z pohledu fyziky uzamčeno

Jiří Kamarád  |  5. 1. 2026
Nesmazatelné a udivující stopy, které po sobě zanechala vysoce organizovaná společnost existující po více než 3500 let v Egyptě (od 1. dynastie...