Různé zprávy.
Podotknouti ovšem musíme, že je třeba zvláště hrubší písek změlniti mezi litými válci, poněvadž by v přirozené velikosti své dělal v umělém kamenu příliš veliké zrno. Tytéž válce slouží též k rozdrobení vápence, jenž se často s pískem smíchá. Jak samo sebou se rozumí, řídí se množství jemnějších přísad dle toho, k jakému účelu umělé kameny sloužiti mají.
Velmi praktické je zařízení továren, v nichž tyto umělé pískovce se dělají. Na jednom konci budovy nacházejí se kotle, v nichž připravuje se vodní sklo nátronové. Kotle jsou cylindrové a roštem opatřené, na kterýž se kladou k rozpuštění určené křesavce, a vytápějí se parními rourami. Po vložení křesavců naplní se kotel roztokem leptavé sody (1.12 potažné váhy) a pak se uzavře. Nyní vpustí se pára s tlakem 70 liber na čtvercový palec do rour a pokračuje se ve vaření, až jsou křesavce rozpuštěny. Tím nabudeme vodního skla nátronového (1.2 potažné váhy). Kohoutkem na dně kotle se nacházejícím vstupuje roztok ten pomocí příslušného, na něm spočívajícího parního tlaku do zvláštní nádržky a z této po ukončeném čištění do otevřené nádoby, která je opatřena topeništěm parními rourami. Zde se vodní sklo sestředí na potažnou váhu 1.7 a je pak úplně hotovo, majíc podobu táhlé, gelatinovité, průhledné tekutiny.
Míchání vodního skla s pískem děje se jako na hlínomlýnu, jehožto lité kruhy na svém obvodu uchovitými násadci opatřeny jsou. Látky, jako na př.: písek, pískový prášek, vodní sklo natronové, dají se do stírky mlýnské a při točení se kruhů uhnětou zmíněné uchovité násadce vše dohromady na hmotu úplně stejnorodou. Celá práce tato trvá asi 3 minuty. Poměr smíšeniny je asi tento: 121/3 vid. mázů suché hmoty na 2/3 víd. mázu tekutiny. Dle toho, k jakému účelu umělé kameny jsou určeny, dává se asi 24 dílů suché hmoty na 1 díl tekutiny.
Smíšenina taková jsouc úplně plastická má právě nejlepší soudružnost k formování, kteréž děje se jako u obyčejných cihel doposud ještě rukama, což ovšem je velmi namáhavé, jelikož naolejování forem a hlavně pevné pěchování pro stalost kamene velmi důležité a rozhodné jest.
Když se pak poněkud utvrdlé ve formách předměty opět z těchto vytahují, je zapotřebí zvláštní opatrnosti, poněvadž soudružnost částek není ještě tak veliká, aby zevnějším ranám a pohromám mechanickým mohla odolati. Avšak vlivem roztoku chlóridu vápnatého nabudou kameny v několika minutách dostatečné tvrdosti.
Při formování udělá se obyčejně až do prostřed kamene díra, do níž položí se roura vývěvy, kterouž se vzduch z něho úplně vyčerpá. Při tom ovšem vssaje nový kámen do sebe stejně rychle tekutinu, kterou jsme naň k vůli ztvrdnutí vylili, totiž roztok chlóridu vápenatého. Takovýmto spůsobem lze také výtečné tvrdé mlýnské kameny vyráběti. Formy pro tyto mají provrtaná falešná dna a po naplnění hmotou zředí se vzduch mezi oběma dny; atmosferický tlak žene pak tekutinu s povrchu tam a účel, aby se vzduch ze vnitř neb z dolní straní kamene dokona vyčerpal, docílí se velmi snadno a rychle.
Po ztvrdnutí umělých kamenů studeným roztokem chlóridu vápenatého ponoří se tyto do lázně téhož roztoku majícího potažnou vahu 1.4, jejž parními rourami až do varu rozhřejeme. Tím spůsobem vypudí se úplně vzduch mezi částkami kamene snad ještě zbylý a působnost spojivosti lučební mezi křemenem a chlóridem se zvýší.
Po odstranění soli kuchyňské vymýváním v pršných lázních suší se kameny buď na slunci nebo (v zimě) umělým teplem.
Ransonovy umělé kameny vyznačují se hlavně přesností forem, stejnoměrnou barvou, lácí, jakož i tím, že odolají horku, mrazu, nečisté vodě a všem škodlivým vlivům vzduchu.
Důležité zvláště je vyrábění žernovů či mlýnských kamenů, jejichž trvanlivost je tak dokonalá, že si lepších ani přáti netřeba. Zlomky z vnitra kamene mlýnského, jenž měl 6 stop v průřezu, nebylo lze žádným spůsobem rozeznati od zlomků s obvodu povrchového vzatých.
Takto ovšem umělé kameny netoliko obstojí konkurencí s kameny přirozenými v Anglicku, Indii a Americe, nýbrž předčí je v mnohém ohledu velikými výhodami a přednostmi.
Zmínili jsme se o nejnovějším spůsobu vyrábění pískovců umělých hlavně proto, že došly nás právě zprávy o zamýšleném zřízení podobných továren dle vzoru East-Greenwichského na dvou místech v Čechách a sice nedaleko Prahy a pak v okolí Královéhradeckém (na Kuklenách), kde zejmena o stavební kameny veliká je nouze.
O autorovi
redakce
Redakce Vesmíru, Na Florenci 3, 111 21 Praha 1; telefon: +420 222 828 393; e-mail: redakce@vesmir.cz
Objednávky časopisu: firma SEND Předplatné, P. O. Box 141, 140 21 Praha 4, tel. 225 985 225, mobilní telefon: 777 333 370 nebo 605 202 115 (telefonické objednávky ve všední dny od 8 do 18 hodin), e-mail: send@send.cz