Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.

Kořeny ústavu spadají do roku 1921. Od té doby ústav prodělal řadu změn, které vyústily v současný stav, kdy jako veřejná výzkumná instituce založená Ministerstvem zemědělství ČR zabezpečuje výzkum a poradenství v rámci sedmi lesnických oborů – pěstování lesa, lesnického semenářství, biologie a šlechtění lesních dřevin, ekologie lesa, ochrany lesa, lesnické politiky a myslivosti – jež jsou podporovány útvarem informatiky a zkušebními laboratořemi.

Základem činnosti ústavu je výzkumný záměr „Stabilizace funkcí lesa v antropogenně narušených a měnících se podmínkách prostředí“ (2009–2013). Mezi antropogenně narušené a měnící se podmínky prostředí lze v současné době zařadit prakticky celou rozlohu lesních porostů v ČR. Cíle výzkumného záměru vycházejí z potřeb naplňování závazků 4. a 5. ministerské konference o ochraně evropských lesů (Vídeň 2003, Varšava 2007), ze Strategických cílů pro Evropský akční plán Lesního hospodářství (2005) a z Akčního plánu EU pro lesy (2006). Dalším důležitým cílem výzkumného záměru jsou nové vědecké poznatky a jejich integrace při naplňování strategických cílů lesního hospodářství. Zejména jde o to zlepšit životaschopnost lesů jejich propracovaným a trvale udržitelným obhospodařováním, udržením a vhodným zvýšením biodiverzity, zachováním a posílením mimoprodukčních funkcí lesa a podporou adaptace lesa na možné změny prostředí. Z celospolečenského hlediska budou nové vědecké poznatky aplikovatelné i pro ochranu životního prostředí a ochranu krajiny před povodněmi.

Ústav také řeší výzkumné projekty různých grantových agentur (MZe, MŠMT, GA ČR, GS LČR, zahraniční projekty ad.). Významnou součástí činnosti ústavu je poradenská a expertní činnost pro vlastníky lesa i další subjekty obhospodařující les a orgány státní správy.

Útvar pěstování lesa – výzkumná stanice Opočno

Stanice se zabývá aplikovaným výzkumem, expertní a poradenskou činností v celé šíři oboru pěstování lesa. Součástí útvaru je akreditovaná zkušební laboratoř „Školkařská kontrola“.

Základem výzkumu jsou dlouhodobě sledované pokusné plochy, založené v různých imisně ekologických podmínkách po celé ČR. Jde především o síť pokusných ploch (s porostní výchovou smrku, borovice, dubu, břízy a buku) a výzkumných ploch, na nichž se sleduje vliv zásahů pro obnovu růstu nově zakládaného porostu včetně sledování ekologických charakteristik. Nejvýznamnější objekty jsou vybaveny zařízením pro digitální registraci meteorologických a mikroklimatických dat.

Přenos výsledků výzkumu do praxe je realizován prostřednictvím expertní a poradenské činnosti na úsecích lesního školkařství, zalesňování, obnovy a výchovy lesních porostů. Pro tento účel jsou mimo jiné využívány terénní výzkumné plochy (demonstrační objekty), kde jsou předváděny a předávány nové výzkumné poznatky. Pro poradenství vlastníkům lesa a majitelům lesních školek slouží akreditovaná laboratoř zabývající se hodnocením standardů kvality sadebního materiálu lesních dřevin. Specialisté v této laboratoři provádějí testy morfologické a fyziologické kvality sadebního materiálu a odhalují tak nedostatky při pěstování semenáčků a sazenic v lesních školkách. Tím se výrazně zvyšuje úspěšnost zalesňování a obnovy lesa a zlepšuje se kvalita nově zakládaných lesních porostů.

Útvar reprodukčních zdrojů – výzkumná stanice Kunovice

Stanice se zabývá výzkumnou činností a expertním, poradenským a informačním servisem v oboru lesního semenářství, šlechtění rychle rostoucích dřevin a záchrany  genofondu listnatých dřevin. Součástí útvaru je zkušebnílaboratoř „Semenářská kontrola“, akreditovaná ČIA a ISTA ke zkouškám kvality plodů a semen dřevin.

Činnost v oblasti lesního semenářství se zaměřuje na studium faktorů ovlivňujících kvalitu semen lesních dřevin při skladování a předosevní přípravě, vývoj nových metod pro hodnocení kvality a zdravotního stavu lesního osiva a na hodnocení produkce a kvality semen borovice lesní a modřínu opadavého ze semenných sadů. Národně a mezinárodně akreditovaná laboratoř „Semenářská kontrola“ provádí zkoušky kvality semen lesních dřevin, poskytuje informační servis a odbornou podporu vlastníkům a příslušným orgánům veřejné správy o problematice lesního semenářství, včetně spolupráce při tvorbě legislativních předpisů.

V oblasti rychle rostoucích dřevin se stanice dlouhodobě věnuje šlechtitelským programům, které jsou zaměřeny především na hybridizaci topolů a získávání nových klonů s vysokým výnosem a dobrou odolností vůči patogenům. Jsou zakládány a hodnoceny klony topolů a vrb z vlastních selekcí, které jsou vhodné k produkci energetické biomasy. Vypracovávají se pěstební charakteristiky doporučených klonů vhodných k obnově lesa, zalesňování zemědělské půdy a zakládání plantáží rychle rostoucích dřevin v podmínkách ČR.

Pro uchování cenných a ohrožených genotypů rodů Populus, Salix, Quercus, Ulmus, Pyrus a Malus se udržují a rozšiřují klonové archivy.

Výzkumné programy cílené na zachování genových zdrojů domácích listnatých dřevin obsahují inventarizaci a reprodukci genových zdrojů ex situ a ověřují se možnosti generativní i vegetativní reprodukce, připravují metodická doporučení školkařských postupů a dalších pěstebních opatření pro udržení ohrožených dřevin v lesních porostech a zvyšování biodiverzity. Cenné genové zdroje jsou shromažďovány jako základ dalších šlechtitelských programů.

Útvar biologie a šlechtění lesních dřevin

Útvar řeší v rámci komplexního programu šlechtění lesních dřevin záchranu genových zdrojů lesních dřevin, zpracovává šlechtitelské programy pro jednotlivé dřeviny s ohledem na zachování genetické variability, studuje proměnlivost lesních dřevin ve vztahu ke geografické variabilitě, adaptačním schopnostem na stanoviště a civilizační zátěž. K útvaru patří akreditovaná „Laboratoř analýzy izoenzymů lesních dřevin“.

Poradenství a expertní činnost se zaměřují na biotechnologické postupy, kontrolu kvality reprodukčního materiálu pomocí molekulárních markerů, šlechtění lesních dřevin ad.

Šlechtitelské programy vypracované pro jednotlivé dřeviny se soustřeďují nejen na řešení úkolů zaměřených na zvyšování kvality, produkce a rezistence dřevin, ale i na nutnost zachování genetické variability populací (vyhlašování genových základen, zakládání semenných sadů a klonových archivů). Pro šlechtitelské záměry je využíváno více než 300 dlouhodobých výzkumných ploch založených za posledních 40 let při národních i mezinárodních výzkumných projektech. Podrobně se studují šlechtitelské postupy pro záchranu biodiverzity a hledají nové biotechnologické metody pro mikropropagaci lesních dřevin. V roce 1990 byl založen Explantátový archiv lesních dřevin, který soustřeďuje na 30 druhů endemitních nebo ohrožených populací lesních dřevin. V archivu se uchovávají i kriticky ohrožené druhy, např. lýkovec vonný, zvonovec liliolistý nebo hořec jarní. Explantátový archiv také slouží vlastníkům lesa jako zdroj materiálu pro dopěstování výsadbového materiálu.

Pracoviště se zabývá i výzkumem genových manipulací zaměřeným na zvýšení fytoremediačních vlastností lesních dřevin a zvýšení odolnosti vůči škodlivým biotickým faktorům.

Součástí útvaru je detašované pracoviště Arboretum Sofronka, které se specializuje na rod Pinus. Bylo založeno r. 1956. Dosud bylo na ploše asi 22 ha vysazeno 61 druhů borovic z celého světa, čímž je tato sbírka jednou z největších na euroasijském kontinentu. Nyní je reprezentativně zastoupeno 16 druhů borovic, které se zde úspěšně adaptovaly, plodí a přirozeně zmlazují.

Útvar ekologie lesa

Útvar sleduje zdravotní stav lesů v České republice v rámci mezinárodních programů. Zaměřuje se na vývoj zdravotního stavu lesních porostů v bývalých imisních oblastech ČR a na příčiny poškození lesů. Řeší problémy spojené s narušením ekologické stability lesních ekosystémů, problémy způsobené antropogenní činností, zejména znečištěným ovzduším a klimatickými změnami. Podílí se na organizaci a kontrole nápravných opatřenív poškozených oblastech – vápnění a hnojení lesních porostů. V rámci poradenské činnosti vlastníkům lesů posuzuje stav výživy a antropogenního poškození lesních porostů. Na výzkumných povodích zkoumá působení lesních porostů na kvantitu i kvalitu vody odtékající do vodních zdrojů.

Jedním z nosných úkolů je monitoring zdravotního stavu lesů v rámci programu ICP Forests a programu Forest Focus, který byl ustanoven nařízením EK č. 2152/2003. Provádí se extenzivní šetření v národní síti monitorovaných ploch (úroveň I) a podrobné sledování stavu lesa a základních parametrů prostředí na šestnácti plochách úrovně II. Součástí programu Forest Focus byl také pilotní projekt EK BIOSOIL, hodnotící vlastnosti lesních půd a biodiverzitu lesních ekosystémů v pravidelné celoevropské síti. Pokračují mezinárodní sledování zdravotního stavu lesů v programu LIFE+ při projektu FutMon – „Further Development and Implementation of an EU-level Forest Monitoring System.“

V oblastech s výraznější imisní zátěží útvar sleduje vývoj mladých porostů smrku ztepilého z hlediska zdravotního stavu, úrovně výživy a intenzity imisní zátěže (dlouhodobě v Krušných horách, Jizerských horách a Krkonoších, od r. 2002 v Orlických horách, od r. 2004 v Lužických horách). Získané informace se využívají pro metodická opatření stabilizace zdravotního stavu lesů v dlouhodobě zatížených oblastech a také v poradenské činnosti, která prokazuje poškození imisemi a chemickými látkami (posypovými solemi, úniky ze skládek ad.), zjišťuje úroveň výživy lesních porostů a plánuje nápravná opatření (vápnění a hnojení lesních porostů), poskytuje analýzy substrátů a doporučení pro lesní školky.

Dále útvar zkoumá vliv lesních porostů na množství a kvalitu vody odtékající do zdrojů, sleduje vodní bilance lesních porostů na povodích v Beskydech, v Jeseníkách a na Českomoravské vrchovině, měří depozice látek v lesních porostech a sleduje cizorodé látky v potravních řetězcích lesních ekosystémů.