Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024

Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

Nový přístup k léčbě obezity

 |  5. 3. 1996
 |  Vesmír 75, 175, 1996/3

Obezita, kterou trpí více než 40 % lidí v dospělé populaci, je definována jako patologické zvýšení tělesné hmotnosti podmíněné nadměrným hromaděním tělesného tuku v organizmu. Obezita je dávána do souvislosti se zvýšeným příjmem potravy, jejíž nadbytečná kalorická hodnota se ukládá v tukové tkáni. Skutečnost, že příjem potravy je regulován mozkovým centrem v hypotalamu, je známa desítky let, zatímco přímá spojitost tukové tkáně s hypotalamem byla ozřejmena teprve nedávno.

Hypotalamus reguluje řadu životně důležitých aktivit, např. i pocit nasycení a hladu. Hormonem, který je produkován a uvolňován v tomto hypotalamickém centru, je neuropeptid Y, jenž stimuluje příjem potravy, snižuje termogenezi, zvyšuje plazmatickou hladinu inzulinu a kortikosteronu a tím umožňuje využití glukózy a bílkovinných produktů vlastními buňkami.

Roku 1994 izoloval Y. Zhang se spolupracovníky tzv. gen obese, který je exprimován výhradně v tukových buňkách. Produkt tohoto genu je uvolňován tukovými buňkami (adipocyty) do krevního oběhu jako adipózní hormon. T. W. Stephens se spolupracovníky prokázal, že tento hormon se váže na membránové receptory hypotalamických neuronů v nucleus arcuatus. Toto hypotalamické jádro postrádá hematoencefalickou bariéru, a tudíž umožňuje přímý přestup hormonů z krve do mozkové tkáně. Vazba adipózního hormonu na receptory v tomto jádru inhibuje syntézu neuropetidu Y a jeho vypouštění do oběhu, čímž navozuje anorexii (nechutenství).

Proto také syntetický produkt genu obese po podávání myším vede ke snížení příjmu potravy a k úbytku jejich tělesné hmotnosti. Chronické podávání syntetického adipózního hormonu odstranilo u pokusných zvířat obezitu. Zdá se, že tento syntetický produkt by mohl být užitečný v léčbě obezity tam, kde je otylost způsobena nižší endogenní produkcí adipózního hormonu. Aplikaci této látky v humánní terapii umožňuje i skutečnost, že lidský gen obese byl již klonován a lidský adipózní hormon byl již také uměle syntetizován. (Nature 342, 425, 1994; Nature 377, 530, 1995)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jaroslav Mokrý

Doc. MUDr. Jaroslav Mokrý, Ph.D., (1964) přednosta Ústavu histologie a embryologie, Univerzity Karlovy v Praze, Lékařské fakulty v Hradci Králové se zabývá studiem kmenových buněk a neurobiologií.

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...