Nový přístup k léčbě obezity
| 5. 3. 1996Obezita, kterou trpí více než 40 % lidí v dospělé populaci, je definována jako patologické zvýšení tělesné hmotnosti podmíněné nadměrným hromaděním tělesného tuku v organizmu. Obezita je dávána do souvislosti se zvýšeným příjmem potravy, jejíž nadbytečná kalorická hodnota se ukládá v tukové tkáni. Skutečnost, že příjem potravy je regulován mozkovým centrem v hypotalamu, je známa desítky let, zatímco přímá spojitost tukové tkáně s hypotalamem byla ozřejmena teprve nedávno.
Hypotalamus reguluje řadu životně důležitých aktivit, např. i pocit nasycení a hladu. Hormonem, který je produkován a uvolňován v tomto hypotalamickém centru, je neuropeptid Y, jenž stimuluje příjem potravy, snižuje termogenezi, zvyšuje plazmatickou hladinu inzulinu a kortikosteronu a tím umožňuje využití glukózy a bílkovinných produktů vlastními buňkami.
Roku 1994 izoloval Y. Zhang se spolupracovníky tzv. gen obese, který je exprimován výhradně v tukových buňkách. Produkt tohoto genu je uvolňován tukovými buňkami (adipocyty) do krevního oběhu jako adipózní hormon. T. W. Stephens se spolupracovníky prokázal, že tento hormon se váže na membránové receptory hypotalamických neuronů v nucleus arcuatus. Toto hypotalamické jádro postrádá hematoencefalickou bariéru, a tudíž umožňuje přímý přestup hormonů z krve do mozkové tkáně. Vazba adipózního hormonu na receptory v tomto jádru inhibuje syntézu neuropetidu Y a jeho vypouštění do oběhu, čímž navozuje anorexii (nechutenství).
Proto také syntetický produkt genu obese po podávání myším vede ke snížení příjmu potravy a k úbytku jejich tělesné hmotnosti. Chronické podávání syntetického adipózního hormonu odstranilo u pokusných zvířat obezitu. Zdá se, že tento syntetický produkt by mohl být užitečný v léčbě obezity tam, kde je otylost způsobena nižší endogenní produkcí adipózního hormonu. Aplikaci této látky v humánní terapii umožňuje i skutečnost, že lidský gen obese byl již klonován a lidský adipózní hormon byl již také uměle syntetizován. (Nature 342, 425, 1994; Nature 377, 530, 1995)