Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Biodiverzita planktonu a toky uhlíku v oceánech

Co všechno způsobí zvýšení teploty?
 |  10. 3. 2011
 |  Vesmír 90, 131, 2011/3

Zhruba tři čtvrtiny povrchu Země pokrývají oceány. Za poslední čtyři desetiletí pohltily oceány 84 % tepla dodaného klimatickému systému naší planety. Těžko si lze představit, že by na to nijak nereagovaly v moři žijící organismy. Díky vzorkovacímu programu britských vědců, který běží již od roku 1946, máme k dispozici údaje o druhovém zastoupení, početnosti a početní struktuře planktonu severního Atlantského oceánu. Z nedávno provedené analýzy tří klíčových skupin mořských planktonních organismů (rozsivek, obrněnek a drobných korýšů) vyplynulo zajímavé zjištění: Zvyšování teploty oceánu je doprovázeno zvýšením biodiverzity planktonu a současně snížením průměrné velikosti jednotlivých druhů planktonních korýšů.

Jednou z důležitých vlastností oceánů je jejich schopnost vertikálního přenosu oxidu uhličitého z atmosféry do hlubin oceánu (biologická pumpa, viz Vesmír 76, 185, 1997/4). Severní oblasti Atlantského oceánu patří mezi místa s významným exportem uhlíku. Odhady hovoří o asi jedné čtvrtině atmosférického uhlíku zachycené světovým oceánem. Změna struktury planktonních společenstev směrem k dominanci menších organismů může výrazně ovlivnit toky uhlíku v oceánu. Zvýšení biodiverzity planktonních korýšů bylo spojeno s poklesem velikostí z 3–4 mm na 2–3 mm. Menší korýši mají vyšší obrat uhlíku (např. díky rychlejším životním cyklům). Mohou tak oslabovat funkci biologické pumpy. Navíc budou jejich exkrementy (fekální pelety) lehčí a déle se zdrží v produkční vrstvě mořské vody. Místo aby se usadily v hlubinách, mohou se opět začlenit do potravní sítě, a tak dále prodloužit přítomnost uhlíku v horní prosvětlené vrstvě.

Na zvýšení biodiverzity severního Atlantiku můžeme tedy nahlížet jako na snížení ekosystémových služeb poskytovaných oceánem lidstvu. (PNAS 107, 10120–10124, 2010/22)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Michal Šorf

Mgr. Michal Šorf (*1982) je doktorandem na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Zabývá se taxonomií a ekologií zooplanktonu. Ve své disertační práci zkoumá kombinovaný vliv predace bezobratlých predátorů a rybího plůdku na strukturu zooplanktonu.

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes s podporou

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...