Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Biodiverzita planktonu a toky uhlíku v oceánech

Co všechno způsobí zvýšení teploty?
 |  10. 3. 2011
 |  Vesmír 90, 131, 2011/3

Zhruba tři čtvrtiny povrchu Země pokrývají oceány. Za poslední čtyři desetiletí pohltily oceány 84 % tepla dodaného klimatickému systému naší planety. Těžko si lze představit, že by na to nijak nereagovaly v moři žijící organismy. Díky vzorkovacímu programu britských vědců, který běží již od roku 1946, máme k dispozici údaje o druhovém zastoupení, početnosti a početní struktuře planktonu severního Atlantského oceánu. Z nedávno provedené analýzy tří klíčových skupin mořských planktonních organismů (rozsivek, obrněnek a drobných korýšů) vyplynulo zajímavé zjištění: Zvyšování teploty oceánu je doprovázeno zvýšením biodiverzity planktonu a současně snížením průměrné velikosti jednotlivých druhů planktonních korýšů.

Jednou z důležitých vlastností oceánů je jejich schopnost vertikálního přenosu oxidu uhličitého z atmosféry do hlubin oceánu (biologická pumpa, viz Vesmír 76, 185, 1997/4). Severní oblasti Atlantského oceánu patří mezi místa s významným exportem uhlíku. Odhady hovoří o asi jedné čtvrtině atmosférického uhlíku zachycené světovým oceánem. Změna struktury planktonních společenstev směrem k dominanci menších organismů může výrazně ovlivnit toky uhlíku v oceánu. Zvýšení biodiverzity planktonních korýšů bylo spojeno s poklesem velikostí z 3–4 mm na 2–3 mm. Menší korýši mají vyšší obrat uhlíku (např. díky rychlejším životním cyklům). Mohou tak oslabovat funkci biologické pumpy. Navíc budou jejich exkrementy (fekální pelety) lehčí a déle se zdrží v produkční vrstvě mořské vody. Místo aby se usadily v hlubinách, mohou se opět začlenit do potravní sítě, a tak dále prodloužit přítomnost uhlíku v horní prosvětlené vrstvě.

Na zvýšení biodiverzity severního Atlantiku můžeme tedy nahlížet jako na snížení ekosystémových služeb poskytovaných oceánem lidstvu. (PNAS 107, 10120–10124, 2010/22)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Michal Šorf

Mgr. Michal Šorf (*1982) je doktorandem na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Zabývá se taxonomií a ekologií zooplanktonu. Ve své disertační práci zkoumá kombinovaný vliv predace bezobratlých predátorů a rybího plůdku na strukturu zooplanktonu.

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....