Světová produkce moří a souše

Klimatické cykly vyvolávají extrémní počasí, např. sucho v jedněch oblastech a záplavy v druhých, a tím výrazně ovlivňují zemědělské výnosy i produkci ryb. V období mezi posledními El Niño a La Niña (od září 1997 do srpna 2000) sledovalo produkci 12 amerických vědců prostřednictvím družice SeaWIFS (Sea-viewing Wide Field-of-new Sensor), jejíž přístroje dokážou rozlišit produkční charakteristiky v místech vzdálených asi 4 km.

Třemi hlavními ukazateli jsou celkové dopadající množství fotosynteticky účinného záření, jeho část absorbovaná rostlinami a účinnost využívání zářivé energie při fotosyntéze a růstu. Pro čistou primární produkci v oceánech jsou rozhodující povrchové koncentrace chlorofylu, produkci na souši lze vyjádřit normalizovaným diferenčním indexem vegetace. Celková čistá primární produkce biosféry na Zemi se v jednotlivých letech lišila jen o 6 × 10¹² kg uhlíku. V průběhu roku se ovšem produkce oceánů i souší měnila.

Zatímco roční průběhy produkce souší byly v uvedeném tříletém období podobné a maxima ani minima se nelišila, roční produkce oceánů postupně vzrůstala, celkem asi o 10 %. Mohl za to zejména výrazný vzrůst letní produkce oceánu mezi 50. a 70. stupněm severní délky (od jižního cípu Anglie k severnímu konci Finska). Produkci moří ovlivňuje hlavně promíchávání vrstev vody při silném vlnobití, při němž se mění dostupnost živin. V mořích jižní polokoule byly sezonní výkyvy menší, hladina vody byla klidnější, a zejména v ní byl nedostatek železa. Přesto i na jižní polokouli zaznamenali v prvním období vysokou produkci v rovníkovém Tichém oceánu, jižním Atlantském oceánu a v Indickém oceánu. Tato maxima přispěla k větším nepravidelnostem v celkové produkci moří ve srovnání s produkcí pevniny. (Science 291, 2594, 2001)