i

Aktuální číslo:

2020/10

Téma měsíce:

Hry

Ovlivňují léky na vysoký tlak náchylnost k infekci koronavirem?

 |  9. 4. 2020

Vzhledem k vysoké infekčnosti koronaviru SARS-CoV-2, původci onemocnění covid-19, je zajímavý jeho způsob proniknutí do buňky s využitím ACE-2 – enzymu, který je součástí renin-angitenzin-aldosteronového systému (RAAS).  A protože jako řada lidí užívám ke snížení vysokého krevního tlaku moderní léčiva účinkující přes tento systém, zbystřil jsem a snažil jsem se zjistit, zda mohou tato léčiva nějak ovlivnit mou náchylnost k této infekci.

Nejprve stručně něco o RAAS. Jedná se o komplexní systém zajišťující kromě jiného stabilitu krevního tlaku. Při jeho poklesu se v ledvinách vylučuje enzym renin, který z peptidu o 452 aminokyselinách odštěpí dekapeptid angiotensin I. Ten sice nemá významné biologické účinky, je ale účinkem angiotenzin-konvertujícího enzymu 1 (ACE-1) převeden na oktapeptid angiotensin II. Ten působí několika způsoby na zvýšení krevního tlaku. Rychlého zvýšení dosahuje hlavně působením na subtyp receptorů AT-1 pro angiotenzin II. Dlouhodobě pak stabilizuje krevní tlak regulací renálních funkcí tím, že způsobuje uvolnění aldosteronu z nadledvinek a zvýšením reabsorpce sodíku způsobuje retenci tělních tekutin. RAAS je ale velmi komplexním systémem, kromě receptorů AT-1 jsou popsány i další subtypy.

Interakce s RAAS kromě méně významného inhibitoru reninu aliskirenu (lék Tekturna) využívají dvě významné skupiny antihypertenziv – inhibitory ACE-1 a antagonisté angiotenzinového receptoru. Mezi inhibitory ACE-1 patří léčiva nazývaná prily, jejichž generické názvy končí –pril. U nás jsou nejběžnějšími perindopril (součást přípravku Prestaium Neo) a ramipril (Ramil). Antagonisté angiotenzinového AT-1 receptoru se podle koncovky zase nazývají sartany a patří sem například losartan (Lozap), valsartan (Diovan), nebo telmisartan (Micardis).

Enzym ACE-2 na scéně

Ve skutečnosti je situace ještě složitější, pro pochopení infekce SARS-CoV-2 je důležitý další donedávna prakticky nevýznamný enzym, a to ACE-2. Tento enzym, přítomný na povrchu řady epiteliálních buněk, je schopný odštěpit od angiotenzinu I i angiotenzidu II jednu aminokyselinu za vzniku malých peptidů označovaných obvykle angiotenzin 1-9 a angiotenzin 1-7, který má vlastní vazodilatační aktivitu.

Z hlediska současné koronavirové infekce je podstatné, že ACE-2 je rozpoznáván spike proteiny na povrchu koronavirů a následně s pomocí enzymu serinové proteázy umožňuje vstup virové RNA do buňky, kde pak využívá buněčných struktur k vlastnímu množení.

„ACE-2 je rozpoznáván spike proteiny na povrchu koronavirů a následně s pomocí enzymu serinové proteázy umožňuje vstup virové RNA do buňky.“

Co je známo o vlivu léků?

Mohou tedy léčiva využívající RAAS, tedy konkrétne prily a sartany, nějak ovlivnit infekci covid-19? Vzhledem k mechanismu jejich účinku to je legitimní otázka. Nedávno byla v tomto směru publikována v časopisu Lancet úvaha ve fromě dopisu. [1] Konstatuje, že hlavními obětmi onemocnění covid-19 jsou starší lidé trpící většinou hypertenzí a diabetici a klade si otázku, zda to není v souvislosti s tím, že diabetici obecně a také pacienti užívající prily nebo sartany mají zvýšenou expresi ACE-2. A výsledkem je doporučení pro rizikové osoby neužívat tento typ medikace s podotknutím, že antihypertenziva působící jako blokátory vápníkového kanálu by měla být pro takové pacienty lepší volbou.

Potíž je v tom, že následný článek [2] naopak navrhuje použití sartanů pro zmírnění závažnosti průběhu a mortality způsobené infekcí virem SARS-CoV-2. Tento návrh je založen na pozorování, že zvýšený počet ACE-2 na povrchu buněk neznamená zhoršení infekce, a naopak snižuje poškození plic.

V krátkém sledu se objevila řada názorů oscilující mezi těmito krajními variantami. Pokud by prily a sartany ovlivňovaly nějakým způsobem průběh covid-19, byl by zřejmě jejich vliv vzhledem k jejich mechanismu účinku různý. Zatímco prily významně snižují hladiny angiotenzinu II v krvi, sartany naopak zablokováním příslušných receptorů mají potenciál jeho hladiny zvyšovat.

Zcela nedávno vyšel v prestižním časopise New England Journal of Medicine souhrnný článek [3], hodnotící jednotlivé publikace na toto téma a jejich argumenty, který došel k závěru, že současné poznatky nedovolují vynést jednoznačný soud, zda antihypertenziva působící přes RAAS mají jakýkoli vliv na průběh onemocnění covid-19.

Autoři doporučují pacientům se stabilizovaným krevním tlakem a užívajícím tato léčiva nepřerušovat léčbu ani nepřecházet na jinou medikaci. Stejný názor vydala v posledním dopooručení i evropská regulační autorita EMA. [4]

Je zřejmé, že definitivní závěr lze udělat jedině po provedení rozsáhlé epidemiologické studie, která je v současné době připravována.

Vesmír a COVID-19

Pandemie COVID-19 dlouhodobě ovlivní fungování celé společnosti. Je to (mimo jiné) obrovský experiment. Experiment, který by žádný etický panel nepovolil, ale když už se děje, otevírá nová témata pro nejrůznější obory od virologie a epidemiologie po sociologii a ekonomii. Vesmír bude u toho, protože naším úkolem a cílem je zasazovat aktuální dění do širšího kontextu. Chcete u toho být s námi?

Pandemie představuje i pro tištěná média zatěžkávací zkoušku. Více než kdy jindy jsou pro nás důležití naši věrní čtenáři – předplatitelé. Pokud je Vám Vesmír blízký, budeme rádi, zvážíte-li některou z forem předplatného. Velmi nám tím pomůžete.

Děkujeme!

Ondřej Vrtiška, šéfredaktor Vesmíru

Literatura

[1] Fang L. et al.: Lancet Are patients with hypertension and diabetes mellitus at increased risk for COVID-19 infection? 2020, DOI: 10.1016/S2213-2600(20)30116-8

[2] Gurwitz D.: Angiotensin receptor blockers as tentative SARS-CoV-2 therapeutic. Drug Dev. Res. 1-4, 2020, DOI: 10.1002/ddr.21656

[3] Vaduganathan M. et al.: Renin–Angiotensin–Aldosterone System Inhibitors in Patients with Covid-19. N. Engl. J. Med., 2020, DOI: 10.1056/NEJMsr2005760

[4] Wending P.: EMA Says Stay on Angiotensin Drugs During COVID-19 Pandemic. Medscape Medical News, 27. 3. 2020, staženo 2. 4. 2020

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka, Farmakologie, Covid-19

O autorovi

Stanislav Rádl

Doc. Ing. Stanislav Rádl, CSc., (*1951) vystudoval organickou chemii na VŠCHT v Praze. Poté nastoupil do Výzkumného ústavu pro farmacii a biochemii v Praze, kde se zabýval hlavně výzkumem originálních antibakteriálních léčiv a později nenarkotických analgetik. Po začlenění tohoto ústavu do struktury firmy Zentiva vedl skupinu vyvíjející syntézu generických léčiv a od roku 2017 tam působí jako konzultant. Na VŠCHT, kde se v roce 2010 habilitoval v oboru organická chemie, přednáší profilový předmět Farmakochemie.
Rádl Stanislav

Doporučujeme

Ceny Neuron letos netradičně

Ceny Neuron letos netradičně

Ondřej Vrtiška  |  5. 10. 2020
Letošní rok je v mnoha ohledech zvláštní. Nový koronavirus a pandemie covid-19 zasáhla do života každého z nás, ovlivňuje každodenní fungování...
Lekce z pandemie

Lekce z pandemie

Eva Bobůrková  |  5. 10. 2020
Když se objevila zpráva, že pražský taxikář, hospitalizovaný v těžkém stavu s nemocí covid-19, dostal jako první pacient v Česku nový...
Hry a lidé

Hry a lidé

Martin Soukup  |  5. 10. 2020
Hra a hraní je základem každé kultury. Přesněji řečeno, hra kulturu předchází. Jak si hrají lidé neznalí písma, jak si osvojují fotbal či kriket,...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné