i

Aktuální číslo:

2020/5

Téma měsíce:

Sítě

Kde se vzal koronavirus

 |  17. 4. 2020

V lidské populaci koluje, nebo se již objevilo, sedm koronavirů. Všechny mají zoonotický původ. Proč nebezpečné infekce přeskočí na člověka ze zvířat a jak se tomu vyhnout?

Nárůst počtu nově objevených infekcí v posledních desetiletích je objektivní realita. Více než sedm miliard lidí proniká do pořád odlehlejších oblastí a pak se přes přelidněné huby letišť vrací do přelidněných velkoměst. Pokud se dřevorubec vyfotí s influencerem, případná infekce nezůstane s dřevorubcem v pralese, ale má příležitost se významně a rychle rozšířit. Infekce ale přeskakovaly na člověka a šířily se v naší populaci i před érou internetu.

Například lidský kmen betakoronaviru 1 HCoV-OC63 je příbuzný koronavirům izolovaným z hlodavců, sudokopytníků a zajícovců. Statistické modelování pomocí genetické variability ukazuje, že virus HCoV-OC63 přeskočil na člověka z dobytka koncem 19. století. V té době musela být utracena velká stáda skotu kvůli silně nakažlivému respiračnímu onemocnění s vysokou smrtností. V lidské populaci také zuřila pandemie, na niž umírali hlavně starší pacienti. Předpokládá se, že dobytek hynul na mykoplazmovou infekci a lidé na chřipku.

Pokud bychom ale připustili přítomnost jiných, v té době neznámých původců infekcí, veřejné zdraví na konci 19. století mohl ovlivnit přeskok předka viru HCoV-OC63 na dobytek a následně na člověka. Nevíme jistě, co je příčinou této nemoci nejen proto, že se nám nedochovaly vzorky. Viry totiž mutují tak rychle, že jenom tušíme, jakými infekcemi trpěli naši dávní předkové. Většinu dnešních virů dovedeme vysledovat pomocí mutací v jejich genetické informaci jenom několik tisíc až několik desítek tisíc let do minulosti.

Primárním hostitelem mnoha skupin virů, včetně několika koronavirů jsou netopýři, kteří netrpí závažnějšími příznaky souvisejících onemocnění. Jak se tedy můžeme proti netopýřím virům bránit? Vystavit náš imunitní systém vlivu patogenů a získat protilátky, jak se momentálně děje s infekcí SARS-CoV-2? Nebo raději studovat rozmanitost života, zvážit rizika a přehodnotit naše zásahy do prostředí divokých zvířat?

 

Článek o původu koronavirů, o jejich přenosu na člověka a o možnostech, jak tomu zamezit si v plném znění můžete přečíst v červnovém čísle Vesmíru.

 

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie, Virologie, Covid-19

O autorech

Markéta Harazim

Natália Martínková

Doporučujeme

Čmeláci vyřešili Molyneuxův problém

Čmeláci vyřešili Molyneuxův problém audio

Jaroslav Petr  |  24. 5. 2020
„Když se nevidomý člověk naučí hmatem rozeznat různé předměty, pozná je na první pohled, když se mu navrátí zrak?“ ptal už v roce 1688 William...
Můj život s viry

Můj život s viry

Michal Anděl  |  4. 5. 2020
Když jsem byl malý kluk, rodiče se báli, že děti mohou onemocnět poliomyelitidou, tedy dětskou obrnou. Dětem kvůli ní atrofovaly svaly na...
Jim Peebles a dospívání kosmologie

Jim Peebles a dospívání kosmologie

Giovanni Acquaviva, Jiří Langer  |  4. 5. 2020
Moderní kosmologie objevila nové složky hmoty a energie vesmíru. Za teoretické objevy v kosmologii byla v roce 2019 polovina Nobelovy ceny za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné