i

Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Kde se vzal koronavirus

 |  17. 4. 2020

V lidské populaci koluje, nebo se již objevilo, sedm koronavirů. Všechny mají zoonotický původ. Proč nebezpečné infekce přeskočí na člověka ze zvířat a jak se tomu vyhnout?

Nárůst počtu nově objevených infekcí v posledních desetiletích je objektivní realita. Více než sedm miliard lidí proniká do pořád odlehlejších oblastí a pak se přes přelidněné huby letišť vrací do přelidněných velkoměst. Pokud se dřevorubec vyfotí s influencerem, případná infekce nezůstane s dřevorubcem v pralese, ale má příležitost se významně a rychle rozšířit. Infekce ale přeskakovaly na člověka a šířily se v naší populaci i před érou internetu.

Například lidský kmen betakoronaviru 1 HCoV-OC63 je příbuzný koronavirům izolovaným z hlodavců, sudokopytníků a zajícovců. Statistické modelování pomocí genetické variability ukazuje, že virus HCoV-OC63 přeskočil na člověka z dobytka koncem 19. století. V té době musela být utracena velká stáda skotu kvůli silně nakažlivému respiračnímu onemocnění s vysokou smrtností. V lidské populaci také zuřila pandemie, na niž umírali hlavně starší pacienti. Předpokládá se, že dobytek hynul na mykoplazmovou infekci a lidé na chřipku.

Pokud bychom ale připustili přítomnost jiných, v té době neznámých původců infekcí, veřejné zdraví na konci 19. století mohl ovlivnit přeskok předka viru HCoV-OC63 na dobytek a následně na člověka. Nevíme jistě, co je příčinou této nemoci nejen proto, že se nám nedochovaly vzorky. Viry totiž mutují tak rychle, že jenom tušíme, jakými infekcemi trpěli naši dávní předkové. Většinu dnešních virů dovedeme vysledovat pomocí mutací v jejich genetické informaci jenom několik tisíc až několik desítek tisíc let do minulosti.

Primárním hostitelem mnoha skupin virů, včetně několika koronavirů jsou netopýři, kteří netrpí závažnějšími příznaky souvisejících onemocnění. Jak se tedy můžeme proti netopýřím virům bránit? Vystavit náš imunitní systém vlivu patogenů a získat protilátky, jak se momentálně děje s infekcí SARS-CoV-2? Nebo raději studovat rozmanitost života, zvážit rizika a přehodnotit naše zásahy do prostředí divokých zvířat?

 

Článek o původu koronavirů, o jejich přenosu na člověka a o možnostech, jak tomu zamezit si v plném znění můžete přečíst v červnovém čísle Vesmíru.

 

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie, Virologie, Covid-19

O autorech

Markéta Harazim

Natália Martínková

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné