i

Aktuální číslo:

2021/9

Téma měsíce:

Vzdělávání

Kde se vzal koronavirus

 |  17. 4. 2020

V lidské populaci koluje, nebo se již objevilo, sedm koronavirů. Všechny mají zoonotický původ. Proč nebezpečné infekce přeskočí na člověka ze zvířat a jak se tomu vyhnout?

Nárůst počtu nově objevených infekcí v posledních desetiletích je objektivní realita. Více než sedm miliard lidí proniká do pořád odlehlejších oblastí a pak se přes přelidněné huby letišť vrací do přelidněných velkoměst. Pokud se dřevorubec vyfotí s influencerem, případná infekce nezůstane s dřevorubcem v pralese, ale má příležitost se významně a rychle rozšířit. Infekce ale přeskakovaly na člověka a šířily se v naší populaci i před érou internetu.

Například lidský kmen betakoronaviru 1 HCoV-OC63 je příbuzný koronavirům izolovaným z hlodavců, sudokopytníků a zajícovců. Statistické modelování pomocí genetické variability ukazuje, že virus HCoV-OC63 přeskočil na člověka z dobytka koncem 19. století. V té době musela být utracena velká stáda skotu kvůli silně nakažlivému respiračnímu onemocnění s vysokou smrtností. V lidské populaci také zuřila pandemie, na niž umírali hlavně starší pacienti. Předpokládá se, že dobytek hynul na mykoplazmovou infekci a lidé na chřipku.

Pokud bychom ale připustili přítomnost jiných, v té době neznámých původců infekcí, veřejné zdraví na konci 19. století mohl ovlivnit přeskok předka viru HCoV-OC63 na dobytek a následně na člověka. Nevíme jistě, co je příčinou této nemoci nejen proto, že se nám nedochovaly vzorky. Viry totiž mutují tak rychle, že jenom tušíme, jakými infekcemi trpěli naši dávní předkové. Většinu dnešních virů dovedeme vysledovat pomocí mutací v jejich genetické informaci jenom několik tisíc až několik desítek tisíc let do minulosti.

Primárním hostitelem mnoha skupin virů, včetně několika koronavirů jsou netopýři, kteří netrpí závažnějšími příznaky souvisejících onemocnění. Jak se tedy můžeme proti netopýřím virům bránit? Vystavit náš imunitní systém vlivu patogenů a získat protilátky, jak se momentálně děje s infekcí SARS-CoV-2? Nebo raději studovat rozmanitost života, zvážit rizika a přehodnotit naše zásahy do prostředí divokých zvířat?

 

Článek o původu koronavirů, o jejich přenosu na člověka a o možnostech, jak tomu zamezit si v plném znění můžete přečíst v červnovém čísle Vesmíru.

 

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie, Virologie, Covid-19

O autorech

Markéta Harazim

Natália Martínková

Doporučujeme

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada velkého pohasnutí Betelgeuze (Vesmír 100, 106, 2021/2) se zdá být více méně rozřešena. Důležitým klíčem byla pozorování povrchu hvězdy...
Převrácená výuka a nová role učitele

Převrácená výuka a nová role učitele

Zdeněk Hurák  |  6. 9. 2021
Co je a co určitě není převrácená výuka? Jaké jsou její cíle? Pokusím se vyvrátit několik oblíbených mýtů a nabídnu vlastní učitelské zkušenosti...
O myších (v podzemí) a lidech

O myších (v podzemí) a lidech uzamčeno

Radim Šumbera  |  6. 9. 2021
Čtenář dobrodružné literatury ví, že pro člověka a jeho žaludek byla důležitá velká zvířata, zejména savci. Vzpomeňme na lovce mamutů, indiány a...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné