Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

Losí test českých řidičů

 |  11. 9. 2017

Když začali na naše území v padesátých letech 20. století zvolna pronikat první losi z Polska, šlo o zoologicky senzační událost. Živočich vyhubený dávno ve středověku se sám vracel. Jeho existence v Česku je však znovu ohrožena.

S prvním losem se v roce 1957 potkávali myslivci, tedy lidé trávící značné množství času v přírodě. Články postupně referující o jeho výskytu byly náhle přerušeny smutnou zprávou: losa přes veškerou publicitu 6.  září 1958 zastřelil B. Beníšek v revíru Nové Město, úsek Moldava. Okolnosti lovu popisuje velmi kriticky článek Cyrila Hnízda v časopisu Myslivost 11/1958. B. Beníšek údajně střílel v domnění, že jde o starého jelena zpátečníka. „Viděl však paroží a větší část těla zvířete, takže tato výmluva neobstojí. Losa s jelenem si nemůže splést laik, natož myslivec. Nevěděl-li, na co střílí, je jeho provinění ještě větší.“  B. Beníšek byl potrestán vyloučením z Českomoravské myslivecké jednoty na deset let.

První zprávy o kolizích 

Jak počty losů velmi pomalu stoupaly, začaly se objevovat i první zprávy o kolizích těchto zvířat s dopravními prostředky. Z  tabulky (přiložené na konci článku) plyne, že srážek (doložených) se odehrálo minimálně 26, z toho dvacet s motorovým vozidlem a třikrát s vlakem. Pouze jednu z nich los přežil. Další dva losi uhynuli při odchytu a další dva losy zastřelili lovci.

Když jsem v lednu 2015 chystal článek o návratu losí populace do Česka ( k přečtení zde Neviditelní losi v Čechách), vyslovil jsem varování v tom smyslu, že budoucnost losů závisí na kolizích v dopravě, respektive jejich zamezení, čehož lze docílit osvětou a výchovou řidičů. Nyní, po dvou letech se musím opravit a poznamenat, že záleží nejen na výchově řidičů, ale na výchově obecně (viz brněnský případ popsaný níže).

Pětice usmrcených samic

Za posledních čtrnáct měsíců došlo na našem území k prokazatelnému usmrcení pěti losic, následné úmrtí mláděte (mláďat) jedné z nich lze s předpokládat téměř s jistotou. Z  hlediska budoucnosti populace je zvláště nešťastné, že ve všech doložených případech se jednalo o samice.

Brno, květen 2016: dva losi, stará samice a loňské mládě, též samice, migrovaly od severu. Ve východní části Brna narazily na dálnici, tedy překážku komplikovaně průchozí. Na tomto místě se městská policie pokusila zvířata odchytit za pomoci narkotizační pušky a vrtulníku. Výsledkem odchytu bylo úmrtí obou jedinců, nejspíš v důsledku horka a stresu. Nepěkné okolnosti zásahu popisuje článek Petra Koubka ve Světě myslivosti 7/2016, ve zkratce: „Za smrt losů u Brna může jednoznačně obyčejná lidská hloupost, neodbornost a neprofesionalita.“

Rok 2017 přinesl pro změnu  tři kolize aut s losicemi v jihočeském regionu. První nastala 15. března u Přední Výtoně na pravém břehu Lipna. Podle opotřebení zubů se obětí srážky stala tříletá samice. Druhá nehoda se odehrála 18. června u obce Studánky (směrem ke státní hranici). Opět se samicí.

Třetí losici, tentokrát jednoznačně kojící, srazilo auto 13. července mezi obcemi Světlík a Blatná na levém břehu Lipna. Mládě (nebo mláďata) se nepodařilo najít.

To, že šlo právě o pět samic, je pravděpodobně náhoda a zároveň ryzí smůla. Tak jako tak, naše losí populace je ochuzena o pět samic, ihned, nebo potenciálně schopných rozmnožování.

Pozor los!

Debata o instalaci dopravních značek Pozor los v zónách ohrožení se vleče, a zároveň zůstává otázkou, zda pouhá dopravní značka může podobnou situaci řešit.

Vzpomínám si zcela přesně na leták, který byl distribuován na všech čerpacích stanicích ve Finsku v srpnu 1989. Stručně informoval řidiče o přítomnosti losů a varoval před důsledky srážek, kterých tehdy Finsko, pokud se správně pamatuji, zažívalo ročně několik set. To se sice zdá být hrozivé číslo, silná karelofinská populace losů je ale zjevně schopna tyto kolize a ztráty přežít. O naší slabé populaci tohle v žádném případě neplatí.

Ze zkušenosti vím, že informace o existenci rozmnožující se losí populace v Česku je pro značné množství občanů , a tedy­ potenciálních řidičů i zasahujících policistů ­ velmi překvapující. Příčiny tohoto jevu mi nejsou známy. Možná selhává škola, možná selhává osvěta. Zjištění příčin však mrtvým losicím život nevrátí a bez náležité a intenzivní osvěty nebude losí populaci ani v budoucnu nic platné.

Poznámka na závěr: Losí test

Losí test původně znamenal ve Skandinávii zkoušku schopnosti vozidla reagovat na náhle vzniklou překážku na vozovce. V našem případě jde o test schopnosti řidičů nechat přežít malou populaci losů, která už 60 let zdobí naši přírodu.

Kolize losů a člověka na našem území 1958 – 2017

1958 los zastřelen Nové Město Krušné Hory
1975 losice kolize s vlakem Břežany u Prahy
1982 losice kolize s autem, dálnice D1 Velké Meziříčí
1984? losice kolize s autem, dálnice D1 Velké Meziříčí
1984 srpen nespecifikováno kolize s autem, Přerovsko
1984

 

27. 12.

losice kolize s autem, losice otřesena, týden léčena a pak vypuštěna Jindřichův Hradec
1985 losice kolize s autem, dálnice D1, km 73 Loket
1985 los   Chýnov
1989 nespecifikováno kolize s autem, dálnice D1 Bernartice
1989 losice zastřelena Kuřimany
1991? nespecifikováno kolize s autem Mažice
1992 nespecifikováno kolize s autem, dálnice D1 Ostředek
1993

 

cca říjen

losice mladá nalezen uhynulý los, velmi pravděpodobně kolize s autem Sepekov
1993 říjen los kolize s autem Veselí nad Lužnicí

 

 

1995 nespecifikováno kolize s autem Zálší
1995? nespecifikováno kolize s vlakem Rožďalovice

1995

 

27. září

los mladý samec kolize s autem Zárybničná Lhota
2003 los kolize s autem Přední Výtoň
2009

 

7. dubna

losice kolize s autem Hodkovice nad Mohelkou
2009 září los kolize s autem České Velenice
2010 los nalezen uhynulý los, velmi pravděpodobně po kolizi s autem u Malíkova
2015

 

15. dubna

los, mladý samec kolize s vlakem

 

 

České Velenice
2016

 

13. května

dvě samice, Brno při odchytu Brno
2017

 

15. března

losice kolize s autem Přední Výtoň
2017

 

18. června

losice kolize s autem Studánky
2017

 

13. července

losice vodící kolize s autem mezi Světlíkem a Blatnou
       

Tabulka si nedělá nárok na úplnost, další kolize mohly být zamlčeny nebo pouze nepublikovány a časem zapomenuty. Čtrnáct srážek s motorovým vozidlem je doloženo z regionu jižních Čech, což je logické, protože zde losi žijí a rozmnožují se. Pět kolizí je doloženo z dálnice D1, která je zásadní překážkou na jejich migrační trase ze severovýchodu. Tyto srážky na dálnici jsou navíc staršího data, při současné frekvenci provozu je dosti pravděpodobné, že se losi dnes na D1 vůbec neodváží a nedokážou ji přejít. Výskyt (a úhyn) v Brně roku 2016 byl zaznamenán právě na severní straně D1. Samostatnou kapitolou jsou srážky s vlakem, těm patrně nelze zabránit vůbec, analogické kolize jsou doloženy ze severoamerických železnic. Spolehlivě doloženy jsou pouze dva úlovky losa (1958 a 1989), nedoloženo jich patrně bude více. Srážky s vozidly i vlaky přesto činí podstatnou část příčin úmrtí losů v Česku. Každou doplňující informaci autor uvítá. Zároveň autor srdečně děkuje ing. Miloslavu Homolkovi za nezištné poskytnutí jeho souboru dat.

 

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie, Zoologie

O autorovi

Jan Andreska

Ing. Jan Andreska, Ph.D., (*1963) vystudoval Lesnickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně (nyní Mendelova univerzita). Působí jako odborný asistent na Pedagogické fakultě UK v Praze. Zabývá se dějinami lesnictví a myslivosti a zároveň dějinami konfliktů mezi člověkem a přírodou.
Andreska Jan

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...