Losí test českých řidičů

Když začali na naše území v padesátých letech 20. století zvolna pronikat první losi z Polska, šlo o zoologicky senzační událost. Živočich vyhubený dávno ve středověku se sám vracel. Jeho existence v Česku je však znovu ohrožena.

S prvním losem se v roce 1957 potkávali myslivci, tedy lidé trávící značné množství času v přírodě. Články postupně referující o jeho výskytu byly náhle přerušeny smutnou zprávou: losa přes veškerou publicitu 6.  září 1958 zastřelil B. Beníšek v revíru Nové Město, úsek Moldava. Okolnosti lovu popisuje velmi kriticky článek Cyrila Hnízda v časopisu Myslivost 11/1958. B. Beníšek údajně střílel v domnění, že jde o starého jelena zpátečníka. „Viděl však paroží a větší část těla zvířete, takže tato výmluva neobstojí. Losa s jelenem si nemůže splést laik, natož myslivec. Nevěděl-li, na co střílí, je jeho provinění ještě větší.“ B. Beníšek byl potrestán vyloučením z Českomoravské myslivecké jednoty na deset let.

Los se vrátil do českých zemí. Ale jeho přežití je ohroženo.Snímek Luboš Vaněk

První zprávy o kolizích 

Jak počty losů velmi pomalu stoupaly, začaly se objevovat i první zprávy o kolizích těchto zvířat s dopravními prostředky. Z  tabulky (přiložené na konci článku) plyne, že srážek (doložených) se odehrálo minimálně 26, z toho dvacet s motorovým vozidlem a tři s vlakem. Pouze jednu z nich los přežil. Další dva losi uhynuli při odchytu a další dva losy zastřelili lovci.

Když jsem v lednu 2015 chystal článek o návratu losí populace do Česka (Neviditelní losi v Čechách), vyslovil jsem varování v tom smyslu, že budoucnost losů závisí na kolizích v dopravě, respektive jejich zamezení, čehož lze docílit osvětou a výchovou řidičů. Nyní, po dvou letech se musím opravit a poznamenat, že záleží nejen na výchově řidičů, ale na výchově obecně (viz brněnský případ popsaný níže).

Pětice usmrcených samic

Za posledních čtrnáct měsíců bylo na našem území prokazatelně usmrceno pět losic, následné úmrtí mláděte (mláďat) jedné z nich lze předpokládat téměř s jistotou. Z  hlediska budoucnosti populace je zvláště nešťastné, že ve všech doložených případech šlo o samice.

Losice zabitá u Studánek.
Snímek Karel Eibl, Česká krajina

Brno, květen 2016: dva losi, stará samice a loňské mládě, též samice, migrovali od severu. Ve východní části Brna narazili na dálnici, tedy překážku, kterou lze překonat jen obtížně. Městská policie se pokusila zvířata odchytit za pomoci narkotizační pušky a vrtulníku. Výsledkem bylo úmrtí obou jedinců, nejspíš v důsledku horka a stresu. Nepěkné okolnosti zásahu popisuje článek Petra Koubka ve Světě myslivosti 7/2016; ve zkratce: „Za smrt losů u Brna může jednoznačně obyčejná lidská hloupost, neodbornost a neprofesionalita.“

Sražená losice.
Snímek Jan Mokrý, Správa NP Šumava

Rok 2017 přinesl pro změnu tři kolize aut s losicemi v jihočeském regionu. První nastala 15. března u Přední Výtoně na pravém břehu Lipna. Podle opotřebení zubů se obětí srážky stala tříletá samice. Druhá nehoda se odehrála 18. června u obce Studánky (směrem ke státní hranici). Opět se samicí.

Třetí losici, tentokrát jednoznačně kojící, srazilo auto 13. července mezi obcemi Světlík a Blatná na levém břehu Lipna. Mládě (nebo mláďata) se nepodařilo najít.

To, že šlo právě o pět samic, je pravděpodobně náhoda a zároveň ryzí smůla. Tak jako tak, naše losí populace je ochuzena o pět samic, ihned, nebo potenciálně schopných rozmnožování.

Losí samice s mládětem.

Snímek Luboš Vaněk

Pozor los!

Debata o instalaci dopravních značek pozor los v zónách ohrožení se vleče, a zároveň zůstává otázkou, zda pouhá dopravní značka může podobnou situaci řešit.

Vzpomínám si na leták, který byl distribuován na všech čerpacích stanicích ve Finsku v srpnu 1989. Stručně informoval řidiče o přítomnosti losů a varoval před důsledky srážek, kterých tehdy Finsko, pokud se správně pamatuji, zažívalo ročně několik set. To se sice zdá být hrozivé číslo, silná karelofinská populace losů je však zjevně schopna tyto kolize a ztráty přežít. O naší slabé populaci to v žádném případě neplatí.

Ze zkušenosti vím, že informace o existenci rozmnožující se losí populace v Česku je pro značné množství občanů,, a tedy­ potenciálních řidičů i zasahujících policistů, ­ velmi překvapující. Příčiny tohoto jevu mi nejsou známy. Možná selhává škola, možná osvěta. Zjištění příčin však mrtvým losicím život nevrátí a bez náležité a intenzivní osvěty nebude losí populaci ani v budoucnu nic platné.

Poznámka na závěr: Losí test

Losí test původně znamenal ve Skandinávii zkoušku schopnosti vozidla reagovat na náhle vzniklou překážku na vozovce. V našem případě jde o test schopnosti řidičů nechat přežít malou populaci losů, která už 60 let zdobí naši přírodu.