Evoluční biologie se vyvíjí i bez teorie „zamrzlé evoluce“

ad M. Špinka: Potřebuje se evoluční biologie vyvíjet? (Vesmír 86, 325, 2007/5)

O tom, jak pozorně si naši recenzi (Vesmír 86, 320, 2007/5) M. Špinka přečetl, nejlépe svědčí jeho tvrzení, že jsme se chopili „sobeckého genu jako obušku“ a jali se „mlátit jím nechápavce (či naopak nemravníky) po hlavě“ (zajímavé je, že naopak J. Flegr nám – chybně – vyčítá, že jsme Dawkinse ve své recenzi popřeli). Nicméně důležité je, že na Dawkinse a jeho práci ve svém textu vůbec neodkazujeme – na rozdíl od recenze na jeho knihu v nedávném čísle Vesmíru (Grim T., Vesmír 86, 122, 2007/2).

M. Špinka ve své reakci na mou a Remešovu recenzi zapomíná, že kritické myšlení není třeba aplikovat jen na současné „dogma“, ale i na potenciální následnické dogma teorie zamrzlé evoluce. To druhé po detailnějším pohledu bohužel neobstojí.  Ne vše, co se tváří „radikálně“ a „zásadně“, je totiž revoluční a novátorské a ne vše revoluční posouvá obor dál. Většina revolučních myšlenek vede do slepé uličky.

Na knize Zamrzlá evoluce kritizujeme logické chyby a nepodložená tvrzení – a za tím si stojíme. Špinka těžko může omluvit to, že se její autor ani nepokusil svou hypotézu podpořit na již existujících datech srovnávacími studiemi, které jsou relativně časově nenáročné, jak jsme ostatně upozorňovali ve své recenzi. Nové myšlenky vítáme, vadí nám spekulace servírované jako fakta. Z tohoto hlediska je Špinkův text zcela mimo. Jediný důvod, proč mu vůbec mohl být dán prostor, je snaha zdiskreditovat recenzenty. Špinka nevyvrací naše kritické poznámky, ale snaží se nás zaškatulkovat jako zamrzlé omezence bránící status quo. Činí autorovi medvědí službu. Kritika je nezbytnou součástí vědy; obrana proti kritice je známkou demagogie.

Špinka sám v předposledním odstavci svého textu uvádí, že Flegrova hypotéza by se měla stát „výzvou“ a „evoluční biologové půjdou Flegrově teorii po krku“. Ve své recenzi jsme nedělali nic jiného.