Kanadští chvostoskoci jsou zřejmě připraveni na změnu klimatu

Očekávané zvýšení globální teploty, které by mělo ovlivnit i dostupnost a rozložení srážek, pravděpodobně povede ke změnám ekosystémů. Předpokládá se například pronikání listnáčů do porostů dosavadní tajgy. Možný dopad těchto změn na společenstva chvostoskoků byl experimentálně zkoumán v Kanadě. V porostech borovic, olší a jejich směsi autoři výzkumu manipulovali s množstvím srážek – u některých ploch čtvrtinu povrchu pokrývaly průhledné plastové žlaby, z nichž samospádem pomocí trubek odtékala voda na jinou vzdálenou plochu. Vznikly tudíž plochy s nižšími i vyššími srážkami v kombinaci s různým složením porostu. Po čtyřech letech manipulovaných srážek vědci vzorkovali společenstva chvostoskoků.

Chvostoskoci sice patří mezi šestinohé (Hexapoda), nikoli však do třídy hmyzu (podobně jako vidličnatky a hmyzenky).

Snímek Philippe Garcelon, CC BY 2.0

Co zjistili? Že chvostoskokům nejvíc vyhovuje smíšený les – je jich tam nejvíce, byť počty druhů jsou všude podobné. A že manipulace se srážkami je nijak dramaticky neovlivňuje: sušší podmínky ve smíšeném lese vedou „pouze“ k vyšší druhové diverzitě neboli k rovnoměrnějšímu zastoupení jednotlivých druhů. A že chvostoskoci mají rádi vyšší vrstvy opadu, což zjevně souvisí nejen s jejich potravou, ale i s možností skrýt se před predátory (Vesmír 93, 53, 2014/1). Kanadští chvostoskoci jsou poměrně slušně adaptováni na chlad a s ním související relativní sucho. Pokud tedy skutečně budou listnáče v budoucnu pronikat hlouběji do borových lesů, biologové hlásí, že s chvostoskoky si nemusíme lámat hlavu. Relativně mírné změny množství srážek tyto malé skvělé skokany zjevně nezaskočí.

Zhang Y. et al.: Journal of Forestry Research, 2026, DOI: 10.1007/s11676-025-01947-3