Je libo slunečnicová semínka, nebo spíš oves

Se zeměpisnou šířkou a nadmořskou výškou je spojena řada ekologických dějů a vlastností. K nejmarkantnějším patří biodiverzita a produktivita ekosystémů, které dramaticky rostou směrem k rovníku a do nížin. Očekává se, že větší diverzita a produktivita by zároveň měly vést k zvýšení intenzity některých vzájemných mezidruhových interakcí.

Odborníci obecně přijímají (Janzenovu-Connellovu) teorii, že antagonistické druhové interakce snižují druhovou dominanci a udržují vysokou biodiverzitu. Tak se mimo jiné vysvětluje vysoká druhová rozmanitost v tropech. Například intenzivnější predace semen v tropických oblastech formuje rozšíření druhů i rozložení rostlinných společenstev a je pravděpodobně hlavní příčinou velkolepé diverzity stromů i adaptací proti predaci semen.

Možná i tam, kde jsme to dříve nečekali, bude s nižší vrstvou sněhu a menším kolísáním ročních teplot narůstat predace semen s nepředvídatelnými důsledky pro místní biotopy. Úbočí Luční hory (KRNAP).

Snímek Miroslav Zeidler

Možná toto vytanulo na mysli autorům studie, kteří si právě dopřávali ovesnou kaši se slunečnicovými semínky. K experimentu totiž využili právě semen slunečnice (Helianthus annuus) a ovsa (Avena sativa). Vysévali je na experimentální plochy na západě obou amerických kontinentů od severu k jihu podél pobřeží Tichého oceánu a s využitím výškového gradientu přilehlých hor. Jejich cílem nebylo sledovat klíčení, ale predaci semen, tedy jejich požírání obratlovci i bezobratlými živočichy.

Po třech letech mravenčí práce se ukázalo, že predace semen obou druhů byla od Arktidy k rovníku a od 4000 m n. m. až k mořské hladině více než dvojnásobná. Hlavní úlohu přitom hrají bezobratlí, kteří za zjištěné změny odpovídají nejvíce. Rozsah zeměpisné šířky a nadmořské výšky sám o sobě nic nevysvětluje, neprojevují se ani hranice světových biomů. Mnohem důležitější jsou klimatické vlivy. Predace se zvyšovala v méně sezonním prostředí, kde je menší roční rozsah teplot.

Zjištěné výsledky navíc poukazují na silnější selekční tlak v prostředí s vysokou predací (v nízkých zeměpisných šířkách, v malých nadmořských výškách a v méně sezonním klimatu). Tam rostliny čelí mnohem silnějšímu selekčnímu tlaku ze strany zrnožravých živočichů, a vytvoří-li efektivnější strategii proti požírání svých semen, budou mít vyšší šanci na přežití a reprodukci. Naopak v chladných oblastech může semena část roku pasivně chránit před predací sněhová pokrývka. Hlavní roli v uvedených dějích hrají bezobratlí. Obratlovci konzumují semena celkem konstantně napříč zeměpisnými šířkami i nadmořskými výškami.

Získané poznatky mohou pomoci při předpovídání budoucích ekologických a evolučních reakcí ekosystému na globální změny. Výsledky jako obvykle vyvolávají další otázky. Jedna z nich se přímo nabízí. Protože predace roste v prostředí s menším ročním rozsahem teplot, klimatické změny, které snižují sezonnost (např. stabilizují celoroční teploty), by mohly v některých místech zvýšit predaci semen, což by mělo kaskádový dopad na řadu rostlinných populací a společenstev.

Hargreaves A. L. et al.: Science Advances, 2019, DOI: 10.1126/sciadv.aau4403