i

Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Šestinohý argument pro ochranu Soutoku

 |  2. 2. 2026
 |  Vesmír 105, 70, 2026/2

Nový (a v době uzávěrky Vesmíru stále dočasný) ministr životního prostředí Petr Macinka opakovaně hovoří o nutnosti omezit ochranu přírody v CHKO Soutok vyhlášené loni. Není proto od věci připomenout, že v lužní krajině mezi řekami Moravou a Dyjí je opravdu co chránit.

K cenným prvkům tamní krajiny patří mohutné duby, tzv. staroduby. Do současné podoby mohly dorůst díky lesní pastvě a dalším tradičním způsobům hospodaření, které udržovaly lesy světlé. Postupně ale začaly mizet, protože tradiční postupy byly koncem 19. století opuštěny a regulace řek změnila vodní režim krajiny (Vesmír 97, 160, 2018/3).

Na tyto duby je přitom vázána řada ohrožených druhů živočichů. Na jednom z dubů, poblíž zámečku Pohansko, entomologové objevili mimořádně vzácného brouka lesknáčka dubového (Pityophagus quercus), který obývá chodbičky po kůrovcích. Dosud byl znám jen z několika nálezů z jižní a střední Evropy, na našem území byl před novým nálezem popsán jedinkrát: v roce 1911 ve Střelicích u Brna. „Přítomnost jednoho z nejvzácnějších evropských brouků podtrhuje význam mohutných dubů v CHKO Soutok pro zachování přírodní rozmanitosti naší země,“ říká Lukáš Čížek z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR (a spoluautor výše citovaného článku ve Vesmíru).

Naděje na přežití pro duby a jejich obyvatele svitla v roce 2007, kdy Lesy České republiky začaly na popud a s finanční podporou Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) ponechávat na pasekách stojící stromy. „V lesních okrajích přiléhajících k loukám a v hustých porostech financujeme uvolňování biologicky hodnotných starých stromů. V posledních letech jsou také postupně prosvětlovány lesy s významným zastoupením dubů. V budoucnu se chceme zaměřit na výchovné zásahy v mladších porostech. Na loukách vysazujeme nové duby. Je tedy naděje, že mizející staré duby nahradí nová generace zelených velikánů,“ říká Vladan Riedl z AOPK.

Ke stažení

RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....