Moravská galerie v Brně: sbírka v pohybu

Rozsáhlé sbírkové fondy představuje Moravská galerie v šesti budovách. Vedle Uměleckoprůmyslového muzea, Pražákova a Místodržitelského paláce v centru Brna, o nichž byla zmínka v prázdninovém čísle, spravuje zároveň dva objekty spojené s významnými osobnostmi architektury a designu přelomu 19. a první poloviny 20. století: vilu Dušana Jurkoviče v Brně-Žabovřeskách a ve spolupráci s vídeňským MAK – Muzeem užitého umění – rodný dům Josefa Hoffmanna v Brtnici. Relativně nově provozuje také Otevřený depozitář (OPEN DEPO) v Brně-Řečkovicích.

1. Artotéka v Knihovně Moravské galerie, Pražákův palác

Snímek MG

Navzdory nesporné velkorysosti výstavních prostor, kterými Moravská galerie disponuje, se totiž prostřednictvím expozic a výstavních projektů dostává k divákům pouhý zlomek jejích fondů. Problém, s nímž je dnes konfrontována většina paměťových institucí po celém světě, vyřešila radikálním obratem ve strategii vůči veřejnosti. Své sbírky zpřístupnila dvěma paralelními cestami: virtuálně prostřednictvím kompletní digitalizace a fyzicky v podobě otevřených depozitářů.

2. Pavel Janák (1882–1956), Dóza s víkem, 1911, glazovaná kamenina, výška 11 cm. Black Depo, Uměleckoprůmyslové muzeum v Brně.

Snímek MG

V polovině roku 2017, přesně 200 let od zápisu prvních sbírkových předmětů, a tedy symbolického data svého vzniku, zveřejnila Moravská galerie sbírky ve webovém katalogu, obsahujícím bezmála 200 000 položek.

Koncept otevřeného depozitáře (v mezinárodním kontextu označovaného jako visible či open storage) bourá tradiční hranici mezi skrytým zázemím instituce a veřejnými výstavními sály. Návštěvník není konfrontován se selektivním kurátorským záměrem, nýbrž je vystaven fenoménu kumulace a materiálové diverzity artefaktů. Intenzivnímu prožitku napomáhá architektonické řešení vytvářející specifickou vizuální formu, která akcentuje samotnou podstatu sběratelství, taxonomické klasifikace a materiálové povahy děl.

3. Otevřený depozitář v Brně-Řečkovicích.

Snímek MG

Dokladem toho, že i stávající architekturu lze promyšleně upravit tak, aby umožňovala integraci skrytých fondů do živého organismu stálých expozic, je pohledově – skrze skleněnou stěnu – otevřený depozitář soch v suterénu Pražákova paláce, který je od roku 2015 součástí projektu Art Is Here.

Ve dvou sálech Uměleckoprůmyslového muzea zpřístupnila galerie roku 2021 pod názvem Black & Light Depo už v plném rozsahu sbírku porcelánu a keramiky a souběžně s ní sbírku skla. Temná atmosféra prvního prostoru vytváří kontrastní pozadí pro bílé a barevné glazury, zatímco prosvětlené prostředí druhého dává vyniknout čistotě skleněné hmoty a jedinečné hře světla. Prosklené modulární boxy s tematicky seskupenými artefakty – někdy záměrně přeplněné, aby evokovaly tradiční depozitární praxi, jindy naopak vzdušné, nechávající plně vyznít solitérní kusy – umožňují nahlížet sbírku v kontextuálních i čistě fyzických souvislostech. Specifické prostorové uspořádání navíc umožňuje bezprostřední vnímání originálních děl z odlišných pohledových horizontů. Přímý prožitek doplňuje možnost získat o každém z nich současně podrobné informace prostřednictvím aplikace propojené s katalogem Sbírky on-line.¹⁾

4. Light Depo , Uměleckoprůmyslové muzeum v Brně.

Snímek MG

Ojedinělým a v České republice vůbec prvním krokem bylo v roce 2025 zpřístupnění depozitáře v Brně-Řečkovicích, jehož návštěva umožňuje přímý kontakt s tisíci doposud nevystavenými artefakty.²⁾ V rámci specializovaných prohlídek je tu historicky poprvé v úplnosti prezentována celá sbírka moderní a současné malby, rozsáhlé fondy od orientálního umění po kovy a hračky, ale i díla ze sbírek nábytku a designu, které byly z kapacitních důvodů klasických expozic dlouhodobě nedostupné. Divák se zároveň stává svědkem každodenního života děl mimo výstavní sály – od organizace zápůjček přes digitální archivaci až po specializované konzervátorské zásahy.

5. Black Depo , Uměleckoprůmyslové muzeum v Brně.

Snímek MG

V nastoupeném trendu otevřenosti vůči veřejnosti jde Moravská galerie ještě o krok dál v projektu Artotéky, který tradiční roli muzejní instituce zcela obrací: umělecká díla galerijní prostory opouštějí a stávají se součástí každodenního života lidí. Artotéka funguje na principu veřejné půjčovny umění, která za symbolický měsíční poplatek dovoluje zájemcům z řad veřejnosti odnést si originální grafiky, kresby, malby, koláže či fotografie domů nebo do kanceláře. Umění se tak stává živým prvkem, který aktivně vstupuje do soukromého prostoru diváka a spoluutváří jeho osobní prostředí.

Rodný dům Josefa Hoffmanna v Brtnici, pohled do expozice.

Snímek MG