Zrození australopitéka

Před 100 lety (7. února 1925) vyšla v časopise Nature kuriózní zpráva o „chybějícím článku“ – fosilii, která se nachází mezi lidoopy a lidmi. Fosilie, pojmenovaná anatomem Raymondem Arthurem Dartem Australopithecus africanus, potvrdila Darwinovo přesvědčení, že vznik lidstva se odehrál v Africe. Šlo nejen o první nález zástupce tribu Homini mimo rod Homo na tomto kontinentě, ale také o první druh rodu australopitéků (Australopithecus), který dnes zahrnuje sedm až jedenáct vyhynulých afrických druhů. Nález lebky čtyřletého A. africanus – „taungského dítěte“ – se stal jedním z nejvýznamnějších článků počátku moderní paleoantropologie.

Překvapením pro mnoho čtenářů knihy O vzniku druhů přírodním výběrem (1859) je skutečnost, že Darwin se zde důsledně vyhnul otázce vzniku lidstva. Pouze dvě stránky před koncem knihy nacházíme krátkou poznámku: „Světlo bude vrženo na původ člověka a jeho historii.“ Ať už měl Darwin k tomuto omezení jakékoli důvody, jisté je, že porovnání anatomie lidí, goril a šimpanzů, které provedl Thomas Henry Huxley v knize Man’s place in nature (1863), bylo jedním z podnětů k napsání Darwinovy druhé nejdůležitější knihy O původu člověka.

Bylo to v této knize, kde se Darwin odvážil jedné velice významné předpovědi. V druhém vydání z roku 1871 můžeme číst: V každé velké oblasti světa jsou žijící druhy savců úzce příbuzné s vyhynulými druhy dané oblasti. Je proto pravděpodobné, že Afrika byla původně osídlena dnes již vyhynulými lidoopy, kteří blízce připomínali gorilu a šimpanze, a jelikož jsou tyto dva druhy nejbližšími příbuznými člověka, je ještě pravděpodobnější, že naši dávní předkové žili právě na africkém kontinentu. (O původu člověka, Academia, 2006, s. 181)

Lebka taungského dítěte – Australopithecus africanus. Délka 14,5 cm. Replika ze sbírek Turkana Basin Institute.

Většina významných přírodovědců se ve své době domnívala, že člověk vznikl nejspíš kdesi v jižní Asii. Toho názoru byli např. Alfred Russel Wallace (1823–1913), Ernst Haeckel (1834–1919) a Eugène Dubois (1858–1940). Fosilní nálezy homininů v té době pocházely buď z Evropy (Homo neanderthalensis), nebo  z jihovýchodní Asie (Homo erectus, dříve Pithecanthropus erectus). Naproti tomu Charles Darwin ve zmíněné knize a později francouzský paleoantropolog Pierre Teilhard de Chardin (1881–1955) správně předpokládali, že kolébkou lidstva byla Afrika.

Objev prvního australopitéka

Australopitékové by určitě dříve či později byli objeveni, ale nejspíš by se tak nejmenovali. Byla to čirá shoda okolností v listopadu roku 1924. Existuje o tom několik ne zcela shodných vyprávění [1–4]. Jisté ale je, že profesor Raymond Arthur Dart (1893–1988), čerstvý vedoucí katedry anatomie na Lékařské fakultě Witwatersrandské univerzity v Johannesburgu, vypsal v roce 1924 cenu za nejzajímavější anatomický exponát přinesený studentem. Snažil se tehdy rozšířit skrovné sbírky anatomického muzea.