Nová zbraň proti rezistentním infekcím

Objev antibiotik znamenal revoluci v lékařské péči – bakteriální infekce se najednou staly léčitelnými. Bakterie se však dovedou rychle přizpůsobovat a kvůli mutacím získávají proti jednotlivým antibiotikům rezistenci.¹⁾ Problém je tak velký, že Světová zdravotnická organizace zařadila antimikrobiální rezistenci na seznam největších zdravotních hrozeb světa [1].

V seznamu nejnebezpečnějších bakterií figuruje také několik koků, mezi nimi zlatý stafylokok (Staphycoloccus aureus) s rezistencí na meticilin, pneumokok (Streptococcus pneumoniae) s rezistencí na penicilin a střevní enterokok (Enterococcus faecalis) s rezistencí na vankomycin. Infekce těmito rezistentními kmeny jsou nyní neléčitelné a často smrtelné. Nejzávažnější hrozbu představuje první jmenovaný, zlatý stafylokok rezistentní na meticilin a často i na mnohá další antibiotika, známý pod zkratkou MRSA. Infikuje nejčastěji otevřené rány po úrazech nebo operacích, a to i v nemocnicích s přísnými hygienickými pravidly po celém světě. Vyvinout nové typy antibiotik, které by rezistenci koků vůči stávajícím antibiotikům překonaly, bohužel není snadné. Mnou vedený výzkum se o to pokouší – s kolegy se zaměřujeme na nový mechanismus, jímž lze bakteriální buňky zabíjet [2, 3].

RNDr. Adéla Melcrová, Ph.D.,

(*1989) vystudovala biofyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze a získala doktorát za práci na buněčných membránách v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Od roku 2019 působí v nizozemském Groningenu (nejprve na univerzitě, nyní v Univerzitním medicínském centru), kde zkoumá antibiotika působící na povrchu buněk a aplikuje své poznatky na léčbu rezistentních bakteriálních infekcí a zlepšování účinků léčiv proti rakovině.