Aktuální číslo:

2026/1

Téma měsíce:

Polární oblasti

Obálka čísla

Ze střeva do chléva?

 |  31. 3. 2025
 |  Vesmír 104, 251, 2025/4

V České republice se ročně zkonzumuje více než 500 tisíc tun vepřového, přičemž téměř 40 % je nutné dovážet. Domácí chovatelé se snaží zvýšit podíl tuzemské produkce a zajistit vysokou kvalitu vepřového masa nejen správnou péčí o prasata, ale i dodržováním přísných hygienických a bezpečnostních standardů.

Jedním z hlavních problémů je prevence infekcí, zejména po narození a v období odstavu selat. Dříve se k prevenci průjmových onemocnění u prasat běžně používala antibiotika a oxid zinečnatý (ZnO), jejichž užívání bylo kvůli hrozbě selekce, šíření rezistentních druhů bakterií a negativnímu dopadu na životní prostředí omezeno (Vesmír 102, 690, 2023/12). Proto je nutné hledat alternativní způsoby ochrany, přičemž jednou z nejperspektivnějších cest je využití probiotik.

Ve výzkumné skupině Probiotika a zdraví zvířat se soustřeďujeme na tzv. hostitelsky specifická probiotika. Ta jsou vybírána tak, aby co nejlépe vyhovovala potřebám konkrétního hostitelského druhu, a vycházejí ze specifických charakteristik jeho střevní mikrobioty. Jako zajímavý zdroj probiotických bakterií pro prasata tak může sloužit trávicí trakt divokých prasat. Ta konzumují širokou škálu potravy obsahující jak rostlinné (kořínky, hlízy, plody, byliny), tak i živočišné složky (hmyz, larvy, malé obratlovce, mršiny). Pestrá strava ovlivňuje složení střevního mikrobiomu divočáků a umožňuje jim využívat různorodé nutriční zdroje.

Ze střev zhruba 160 divočáků jsme získali více než 1000 kmenů laktobacilů a bifidobakterií. Zjistili jsme, že jejich metabolická výbava je oproti bakteriím z domácích prasat bohatší a umožňuje svému hostiteli využívat jako zdroj energie širší spektrum různých substrátů z potravy, pro domácí prasata často nestravitelných. Bakterie ze střev divočáků navíc nebývají vystaveny antibiotikům, mají tedy výrazně nižší výskyt genů rezistence vůči nim. Ve spolupráci s českým výrobcem krmiv pracujeme na uvedení těchto bakteriálních kmenů na trh a na jejich využití pro účinnou kontrolu infekčních onemocnění v českých chovech.

Oddělení mikrobiologie a antimikrobiální rezistence

Oddělení je zaměřeno zejména na diagnostiku, epidemiologii a prevenci bakteriálních infekcí zvířat, včetně studia střevní mikroflóry a jejího vlivu na odolnost zvířat a produkční parametry. Výzkum je věnován také mikrobiologii potravin. Součástí oddělení je Sbírka zoopatogenních mikroorganismů.

Vedoucí oddělení: Mgr. Magdalena Crhánová, Ph.D., tel.: +420 533 331 617, e-mail: magdalena.crhanova@vri.cz

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Veterinární medicína, Mikrobiologie

O autorovi

Magdaléna Crhánová

 

Doporučujeme

Temní architekti tání

Temní architekti tání

Když si prohlížíte satelitní snímky grónského ledovcového štítu, místo oslnivě bílé plochy uvidíte rozsáhlé tmavé skvrny, pokrývající stovky...
Tetování zabíjí imunitní buňky

Tetování zabíjí imunitní buňky

Adam Obr  |  2. 2. 2026
Nedávná studie, na níž se podíleli vědci z Biologického centra AV ČR, naznačuje, že tetování může významně ovlivnit imunitní odpověď na některé...
Pyramidy z pohledu fyziky

Pyramidy z pohledu fyziky uzamčeno

Jiří Kamarád  |  5. 1. 2026
Nesmazatelné a udivující stopy, které po sobě zanechala vysoce organizovaná společnost existující po více než 3500 let v Egyptě (od 1. dynastie...