První genocida 20. století

1905: Mezi kmeny kaferské, kteří v době poslední obecnou pozornost na sebe upoutali, náležejí zajisté Hererové, kteří v německé jihozápadní Africe vzbouřením svým proti novým držitelům způsobili nejen mnohé potíže Německé říši, ale i značných přinesli ztrát na lidech a majetku osadníkům. [...] Příčiny povstání jsou nyní jasné: [...] Důležitou okolností byl dobytčí mor r. 1897. Před tím Hererové těšili se ze značného bohatství dobytka, takže i nejchudší Kafr mléko si opatřiti mohl. Morem pojednou pošlo na tisíce kusů dobytka, a poněvadž dříve nikdy mor tu nepanoval, zavládl u lidu přirozeně náhled, že osadníci zavlékli ho z morových osad anglických, z jihu Afriky.

Hrozná nespokojenost vznikla z nuceného očkování dobytka, které následovalo za assistence vojenské. I někteří farmáři a missionáři byli proti očkování, poněvadž často zdravé dobytče po očkování hned nakaženo bylo morem. Náčelníci cítili, že moc nad poddanými úplně jim byla odňata.

Po moru rychle šířila se chudoba mezi Herery jen na rozsáhlé dobytkářství odkázanými. A kdežto obchodníkům dříve platili jen voly, byli nyní nuceni i kravami a telaty dluhy vyrovnati, tedy ku jedinému svému kapitálu sáhnouti.

Pohlaváry Hererů i odbojných Hotentotů čeká, dostanou-li se do rukou Němců, ovšem jen poprava; lid odbojný bude usídlen rozptýleně, a přísně bude se dohlížeti, aby náboje a zbraně se strany anglické do země více pašovány nebyly. [...]

B. Bauše (Vesmír 34, 121, 1905/11, Vesmír 34, 136, 1905/12)

2025: Takzvaná Německá jihozápadní Afrika byla v letech 1884 až 1915 zámořskou kolonií Německé říše, rozkládající se na území dnešní Namibie. V letech 1904 až 1907 tu císařští vojáci s německými kolonisty brutálně potlačili několik vln povstání kmenů Hererů a Namů. Vraždění podle některých odhadů přežilo jen 15 až 20 tisíc z původních 80 tisíc Hererů, přičemž celkový počet obětí mezi domorodci se odhaduje na 75 až 100 tisíc osob.

Termínem genocida označila události poprvé Organizace spojených národů v roce 1958. Německo svou odpovědnost za masakr oficiálně uznalo v roce 2004. Následná složitá jednání o odškodnění skončila v roce 2021 mezivládní dohodou, podle které Německo během následujících tří desetiletí investuje do rozvoje Namibie celkovou částku 1,1 miliardy eur (28 miliard korun).