Česká účast v zoologických expedicích za dob rakouského mocnářství

Za „expedici“ zde považuji každou výpravu do krajů daleko od střední Evropy, která měla přírodovědné cíle. Přehled expedic omezuji na ty, které významným způsobem přispěly k poznání obratlovců. Jiné jistě mohly přispět k poznání bezobratlých či rostlin. Dlužno poznamenat, že až donedávna bylo jedinou možností, jak zkoumat živočichy dalekých krajů, nasbírat je a dopravit do „civilizace“ odborníkům, kteří je dokázali určit pomocí srovnávacích sbírek.

Exotická zvířata se do Evropy dovážela odpradávna, avšak nejstarší výpravy, jejichž cílem, byť vedlejším, bylo prozkoumat přírodu dalekých krajů a přivézt do Evropy živé či mrtvé zástupce tamní fauny, se datují až na samý konec 16. století.

Tehdy začaly holandské obchodní lodě dovážet do Evropy živočichy (zejména savce a ptáky) ze zemí kolem Indického oceánu. Jejich hlavním příjemcem byl tenkrát císař rakouský, král český etc. etc. Rudolf II. Habsburský (1552–1612), který je získával pro svou pražskou menažerii (zoologickou zahradu), respektive pro své vědecky vedené muzejní sbírky, jež tenkrát v Evropě neměly obdoby.

Výpravy do exotických oblastí podnikaly především státy, které tam měly své geopolitické nebo obchodní zájmy. Čechy ani Morava, které v oněch dobách byly součástí rakouského mocnářství (jehož název, status i rozsah se průběžně měnily), žádné takové zájmy neměly. Rakousko také ne, pomineme-li neúspěšný pokus o expanzi do Brazílie z roku 1817 (viz dále). Není tedy divu, že z níže jmenovaných 18 expedic pouze dvě organizovalo Rakousko, zatímco ve všech ostatních případech se badatelé přidali k zahraničním expedicím nebo se do dalekého zahraničí vydali samostatně.

Za „českou“ považuji účast lidí narozených na území dnešní České republiky, bez ohledu na jejich národnost. Řada z níže jmenovaných badatelů byla etnickými Němci, Rakušany či Židy, v žilách Mikana kolovala značná dávka francouzské krve, u některých badatelů jejich etnicita není známa. V přírodních vědách však národnost nikdy nehrála zásadní roli, většinou vůbec žádnou, a tak je tomu i v tomto článku.

Evropa

Pomineme-li výzkumy prováděné ve střední Evropě, byť svého času i výprava z Prahy do Krkonoš byla skutečnou expedicí, pak jedinou zmínění hodnou expedicí našich badatelů po Evropě je tato: Anton Schwab (1807–1891), rodák z Moravské Třebové, se roku 1836 zúčastnil, jako sběratel a preparátor, rakouské expedice vedené Ami Bouém (1794–1881) do evropské části osmanské říše, během níž sbírali přírodniny na území dnešního Srbska, Kosova, Severní Makedonie, Řecka a Bulharska. Expedici organizoval Louis Parreyss (1799–1879), vídeňský obchodník přírodninami. Lze tedy předpokládat, že většinu nasbíraných přírodnin Parreyss rozprodal zájemcům. Je však dobře možné, že Schwab si některé ptáky ulovené během této expedice nechal pro vlastní sbírku, kterou roku 1886 prodal Moravskému zemskému (tehdy Františkovu) muzeu v Brně. Sbírka je v něm uložena dodnes. Schwabova nedbalá dokumentace bohužel neumožňuje zjistit, které exempláře pocházejí z jeho osmanské expedice a které získal odjinud.