Věda potřebuje společnou řeč

1875: O potřebě společné řeči ve vědě přírodní jedná se velmi mnoho v poslední době v severní Americe. Z více stran se navrhuje, aby společnou touto řečí stala se řeč anglická. Hlavně přírodozpytec Sars pro angličinu se vyslovil a je podporován v náhledu svém slovutným přírodozpytcem francouzským Decandollem. Nedá se sice o věci té posud nic souditi; ale potřeba společné řeči jest zajisté nyní velmi citlivá. Kdo ví, jaké obtíže působí rozličnosť jazyků přírodozpytci, který nevyhnutelně musí čerpati při studiu svém ze všech o věci té posud známých pramenů, ten uzná nutnosť jednoho společného jazyka. Hodila-li by se k tomu angličina, o tom rozhodnouti nechceme na tomto místě, ale práv má k tomu nejvíce, jelikož literatura její přírodovědecká vykazuje nejvíce, nejobsáhlejších a nejznamenitějších spisů přírodnických. Proto očekávejme od budoucnosti příznivé vyřízení důležité této otázky světové.

S.

(Vesmír 4, 96, 1875/8)

2025: Přání z dávné minulosti je dnes splněným snem mimo jiné díky politickému vývoji v průběhu 20. století. Přírodovědecké literatuře konce 19. a začátku 20. století totiž vévodila němčina. Vlivem porážky Německa v obou světových válkách se ale těžiště nových publikací posunulo ve prospěch angličtiny. Přechodu k tomuto komunikačnímu univerzu vzdělaného světa dále přispěly finanční pobídky Spojených států, které odčerpávaly nejschopnější vědce z chudších částí zeměkoule a přirozeně je tím začlenily do anglosaského komunikačního prostoru. Důsledkem těchto procesů je, že dnes můžeme v přírodních vědách dominantní postavení angličtiny vyjádřit jejím 90% podílem na textech v indexovaných publikacích. Zbývajících 10 % neanglicky psaných prací vědecká komunita vnímá jako okraj, z něhož informace pronikají do všeobecného povědomí podstatně pomaleji. Tak se stalo, že důležité práce informující o infekci prasat viry ptačí chřipky v Číně zpočátku unikly pozornosti mezinárodních organizací, jako je Světová zdravotnická organizace a Organizace OSN pro výživu a zemědělství, protože původní texty vyšly v čínsky psaných časopisech.¹⁾

Navzdory rozšíření angličtiny představuje jazyková bariéra stále značný problém při šíření vědeckých poznatků. V roce 2016 průzkum 75 513 vědeckých článků zaznamenaných ve službě Google Scholar v 16 jazycích odhalil, že 35,6 % textů o ochraně biologické rozmanitosti publikovaných v roce 2014 nebylo v angličtině. V některých jiných oborech je podíl neanglicky psaných textů ještě větší. Ignorování tak rozsáhlého množství neanglofonních znalostí může způsobit zkreslení našeho poznání. Věda tím také může být méně dostupná pro chudé státy s horší úrovní vzdělání.