Aktuální číslo:

2026/10

Téma měsíce:

Spojení

Obálka čísla

Budeme jednou říkat „sladké jako rajče“?

 |  3. 2. 2025
 |  Vesmír 104, 126, 2025/2

Domestikace plodin sleduje především potřeby pěstitelů, tj. co nejvyšší výnos za co nejnižší cenu. Zároveň však má často (ne-li vždy) negativní dopad na některé vlastnosti plodiny. Vede například k nižší obranyschopnosti proti patogenům nebo k horším senzorickým vlastnostem plodů. U rajčete se to může projevit například poklesem sladkosti, tedy nižším obsahem cukru. Kdo z nás se nesetkal s tvrzením, že rajče z obchodu chutná jako voda?

Kolegové z Číny se rozhodli s tímto problémem bojovat pomocí dvou stále dostupnějších technologií. Nejprve díky levnějšímu sekvenování genomů mohli porovnat genomy divokých a domestikovaných odrůd rajčat metodou celogenomové asociační studie (GWAS). Identifikovali dva kandidátní geny (SlCDPK26 a SlCDPK27), které kódují proteinové kinázy zajišťující degradaci enzymu zodpovědného za syntézu sacharózy. Následně pomocí editace genomu technologií CRISPR-Cas9 tyto dva geny zablokovali. Výsledkem bylo zvýšení obsahu cukrů v rajčatech až o 30 %. Nadějně se také jeví skutečnost, že tato úprava nevedla ke snížení velikosti plodu a tím ani k poklesu výnosu. Autoři popsali vedlejší negativní efekt na velikost semen a jejich nutriční obsah, ale prokázali, že tyto změny neměly vliv na klíčení. Zajímavostí studie bylo také zapojení veřejnosti formou senzorického porovnání původní odrůdy rajčat s novými mutanty. Dobrovolníci chuť plodů pocházejících z editovaných rajčat hodnotili pozitivně.

Nyní vidíte 65 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Martin Janda

Ing. Martin Janda, Ph.D., (*1987) vystudoval biochemii na VŠCHT v Praze. V současnosti se na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích zabývá interakcemi mezi rostlinami a mikroorganismy a snaží se ve více či méně příbuzných tématech vzdělávat studenty. Od roku 2022 je předsedou České společnosti experimentální biologie rostlin.
Janda Martin

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...