Žena v Bibli

V červnovém čísle mě zaujal milý rozhovor s profesorkou Milenou Lenderovou o postavení žen. Rozhovor mapoval podoby diskriminace žen v historii a upozorňoval na přetrvávání některých podob znevýhodnění i v naší současné společnosti. Jde o závažné téma a jsem vděčný, že se jím profesorka takto odborně zabývá i že se mu věnoval časopis Vesmír. Jenom mě zamrzelo, že jako jeden z kořenů diskriminace profesorka Lenderová bez dalšího komentáře uvedla biblický příběh o stvoření ženy z pokřiveného žebra.

Jedna věc je, jak byl tento starověký text po staletí vykládán a zneužíván. Druhá však je, co v první biblické knize najdeme doopravdy. Rád bych seznámil čtenáře se současnou odbornou interpretací prvních kapitol knihy Genesis. Vycházím zejména z výkladu předního českého biblisty z Evangelické teologické fakulty UK profesora Martina Prudkého.

Na začátku knihy Genesis najdeme hlavní příběhy o stvoření hned dva. A každý vypráví trochu něco jiného. Mezi těmito příběhy je několik rozdílů. Například už v žánru: Gn 1 je vlastně báseň o stvoření světa, zatímco Gn 2 je vyprávění o člověku. Ale i v detailech: Gn 1 popisuje stvoření v sedmi dnech, Gn 2 mluví jen o jednom dni atd.

Lucas Cranach starší, Adam a Eva, 1538.

Zdroj: Národní galerie v Praze, Google Art Project

Mimochodem tuto skutečnost vnitřního napětí v biblických textech považuji za hlavní argument proti fundamentalistům, kteří se snaží vykládat Bibli doslova: ona sama se tomu brání. Bible je vnitřně obrovsky pluralitní soubor mnoha knih od mnoha různých autorů z různých dob. Od počátku jsou proto biblické texty určeny diskusím a výkladům, které míří hlouběji než na prostý popis historie.

Je potřeba uznat, že biblické texty vznikly v patriarchálním prostředí. Postavení ženy v nich je tím samozřejmě negativně ovlivněno soudobou společností. Nicméně i navzdory tomu obsahuje Bible tradice, které jsou z mého pohledu na svou dobu (leckdy i na dnešní) výrazně emancipační.