Když data ožívají
Vyprávění příběhů patří k dovednostem, které nás provázejí od počátku věků. Dávno před vznikem písma se paměť lidských kmenů předávala narativní formou – vyprávěním, jež doplňovaly obrazy načrtnuté na stěnách jeskyní a vyryté do kamene. Později přišly písně, kroniky a knihy. I když se forma měnila, princip zůstával. Příběh pomáhal lidem porozumět světu.
Prostá data, která jsou pro běžného člověka obtížně stravitelná, získají plynulým vyprávěním smysl, díky němuž se lépe udrží v paměti. To je rozdíl mezi encyklopedií a populárně-naučnou knížkou. (Ostatně kde jinde pro tento přístup hledat lepší pochopení než mezi čtenáři Vesmíru?)
Lidé také mají rádi mapy. V duchu rčení, že jeden obrázek vydá za tisíc slov, dokážou mapy zobrazit různá místa v geografickém kontextu a jejich vzájemné vztahy. Převádějí slova, popisy a data do obrazu – podobně jako grafy, schémata a další vizualizační nástroje. Odhaduje se, že 60–80 % dat má určitý vztah ke geografické poloze. Ať už přímý (adresy a souřadnice), nebo nepřímý (PSČ, které zákazník sdělí v obchodě u pokladny, fotografie z telefonu se souřadnicemi GPS, transakce svázané s konkrétní pobočkou, pohyb zboží na skladě…). To vede geoinformatiky k víře, že mapy hrají roli jako důležitá součást příběhů a jejich využití pomůže předávat informace efektivněji, spolehlivěji a v neposlední řadě i atraktivněji.
Rozvoj informačních technologií umožnil na této cestě další důležitý krok. Jestliže první kroky internetu byly zejména ve znamení sdílení dat v úložištích, přechod na softwarovou architekturu orientovanou na služby změnil dynamiku našich interakcí na síti. Prohlížeče v počítačích a mobilních telefonech dokážou spouštět různé online aplikace, a někteří lidé dokonce razí myšlenku, že nic jiného než internetový prohlížeč není k práci na počítači vlastně potřeba. Interaktivní mapy světa jsou pro nás posledních dvacet let samozřejmostí, tak proč této synergie nevyužít?
Příběh, který se odehrává na mapě
Podobně přemýšlel před několika lety Jack Dangermond, majitel společnosti Esri, která vyvíjí systém ArcGIS. Ten pracuje s geografickými daty a poskytuje nástroje pro jejich zpracování a také pro tvorbu interaktivních map. Jack Dangermond vyčlenil vývojový tým, který vytvořil projekt ArcGIS Story-Maps, mapy s příběhem, a propojil mapy s textem, obrázky, grafikou a multimédii do článku na webové stránce. Interaktivní mapa umožňuje prozkoumávat data vlastním tempem a sledovat souvislosti mezi jednotlivými částmi, což čtenáři umožňuje lépe pochopit celé téma. Jedním z vedoucích tohoto projektu se stal Allen Carroll, bývalý hlavní kartograf National Geographic, který věnoval problematice propojení map a textů značnou část profesního života.
Ne že by do té doby nikoho nenapadlo vložit do svého článku, publikovaného na internetu, nějakou mapku. Princip map s příběhem je výsledkem opačného pohledu. Jsou určeny pro geografy a další vědce, kteří zpracovávají prostorová data, k řešení problémů a hledání odpovědí na své otázky používají geografický přístup, a potřebují proto i jednoduchý a účinný způsob, jak své procesy, výsledky a řešení srozumitelně publikovat.
Na rozdíl od běžných článků nebo prezentací v PowerPointu zde není mapa pouhou ilustrací, ale základem, na němž je příběh vystavěn. Je aktivní součástí článku, umožňuje přiblížit se k detailu, prohlédnout si jednotlivé prvky, porovnat různé vrstvy dat nebo sledovat jejich vývoj v čase. Mapa propojuje jednotlivé části vyprávění a stává se prostředníkem mezi daty a člověkem.
S mapami s příběhem se setkáváme stále častěji. S geografickými daty pracuje mnoho organizací, státních a vědeckých institucí a mapy pomáhají pochopit složitá témata i lidem, kteří nejsou v dané oblasti odborníky. Příkladem může být projekt sledování migrace zvířat, kde mapa umožňuje vizualizovat pohyb jednotlivých druhů, nebo výzkum kvality ovzduší, který propojuje naměřené hodnoty s mapou města a názorně ukazuje, kde se nacházejí nejznečištěnější místa. Městské úřady publikují urbanistické studie, ve kterých informují o změnách v dopravní infrastruktuře, rozvoji městských částí nebo rozmístění parků, hřišť a jiných veřejných prostor. Historické mapy pak ukazují, jak se města vyvíjela, a propojují události z dějin s místy, kde se odehrály.
Protože je prostředí map s příběhem jednoduché a kompozice map a textů v něm není o mnoho složitější než formátování článku v textovém editoru, byly použity například při první epidemii covidu, kdy rychle informovaly obyvatele některých měst o pravidlech lockdownu a pomáhaly organizovat dobrovolnickou pomoc starým a ohroženým občanům.
Český úspěch na světové scéně
Společnost Esri pořádá každoročně soutěž map s příběhem a české mapy se v této soutěži umisťují na výborných místech. Na obrázcích, které doprovázejí tento článek, můžete vidět ukázky oceněných map, přitom každá z nich ukazuje trochu jiný způsob využití. Mapa o erozi popisuje vědecký projekt, jeho pozadí, postup řešení a seznamuje čtenáře s výsledky. Je obohacenou vědeckou statí. „Praha rozmanitá“ je příkladem toho, jak může město či státní organizace informovat veřejnost o plánovaných a hotových projektech či o novinkách a změnách ve veřejném prostoru.
Mapy s příběhem využilo i Ministerstvo životního prostředí – mapu 30 let životního prostředí samostatné České republiky očima České informační agentury životního prostředí představil veřejnosti dokonce ministr osobně. Mnoho map používá také Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Jejich prostřednictvím informuje o svých projektech (mapování druhů, obnova rybníků a mokřadů či o právě probíhajícím mapování vodních toků, do kterého se může zapojit i veřejnost).
Ukázku toho, že mapu s příběhem lze vytvořit na nejrůznější náměty, je ale například i Dantovo Inferno Josefa Münzbergera, popisující podobu pekla z Božské komedie.
Svoji mapu s příběhem si může vytvořit každý
Vytvořit mapu s příběhem je možné zdarma v prostředí ArcGIS StoryMaps. Po vytvoření účtu můžete hned začít tvořit vlastní projekt, vyzkoušet si různé šablony a propojit je s volně dostupnými mapami nebo datovými vrstvami.
Příběh, který obstojí
Principy vyprávění zůstávají stovky let neměnné, mění se jen prostředky, jimiž ho sdílíme. Mapy s příběhem nám dávají možnost převést naše téma do atraktivní podoby, která osloví publikum a přiblíží mu skutečný příběh skrytý za mapami a čísly.
Ke stažení
článek ve formátu pdf [477,09 kB]
O autorovi
Jan Souček
Doporučujeme
Lidské ucho v počítači 
Deset let gravitačních vln
